NATO nemá být závislé na lécích z jiných zemí, míní Stoltenberg

Alianční země využívají v době pandemie spolupráci v rámci NATO zejména k letecké přepravě nedostatkových ochranných prostředků či lékařského vybavení. Hlavně zpočátku však neměly takového materiálu dostatek a mnohé z nich byly odkázány na dodávky, především z Číny.

"Měli bychom se z této krize poučit a lépe připravit na další," řekl dnes Jens Stoltenberg na pravidelné tiskové konferenci předcházející ministerskému jednání. Spojenecké země by si podle něj napříště měly vytvářet zásoby zdravotnického materiálu a uvažovat by měly také o přesunutí části výroby klíčových produktů na území aliance.

Podobnou strategii již v reakci na nedostatek roušek či plicních ventilátorů chystají státy Evropské unie. Evropská komise navrhla vytvoření fondu zásob ochranných prostředků či lékařského vybavení.

Ministři se podle Stoltenberga budou bavit také o tom, jak by spojenecké země mohly efektivně pokračovat ve společném boji proti šíření pandemie nemoci covid-19 a přispívat ke zmírňování jejích následků.

Vojáci se již nyní podílejí například na kontrolách hranic, dezinfekčních a dalších rizikových pracích či přepravě nemocných lidí a jejich nasazení hodlají spojenecké země ještě rozšířit.

Stoltenberg uznal, že krize má zásadní dopad na hospodářství aliančních států, zdůraznil však, že armády hrají i v této situaci důležitou roli. Vlády by se proto podle něho měly nadále snažit o zvyšování vojenských výdajů, které by podle společného aliančního závazku měly dosáhnout dvou procent hrubého národního produktu. Většina zemí NATO je však stále hluboko pod touto metou a některé státy včetně Česka už daly najevo, že by v původním termínu do roku 2024 nemusely stihnout závazek splnit.