Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se meziročně zvýšil o 170 procent. Uvedla to dnes unijní pohraniční agentura Frontex. Za zmíněné období je to mezi hlavními migračními trasami do EU nejvyšší nárůst.
V prvních devíti měsících letošního roku bylo na vnější hranici EU zadrženo 228.000 migrantů bez povolení, což bylo nejvíce za toto období od roku 2016.
Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, se od ledna do konce září zvýšil meziročně o 70 procent. Nejvyšší nárůst vykazuje právě balkánská trasa a pak státy východního Středomoří, kde se počty zvýšily o 118 procent.
Trasa přes západní Balkán se také stala nejrušnější s 106.000 zadrženými migranty v prvních třech kvartálech. Následuje pak střední Středomoří se 65.600 zadrženými migranty. I tato trasa hlásí meziroční nárůst, a to o 42 procent. V případě balkánské trasy jsou ale vysoká čísla vysvětlitelná i opakovanými pokusy o přechod hranice, píše ve zprávě Frontex.
"Trasa přes západní Balkán je i nadále nejrušnější migrační cestou do EU s 19.160 zadrženými migranty v září, což je dvakrát tolik než před rokem," uvedl Frontex. Celkově bylo v září zadrženo na vnější hranici EU zhruba 33.400 migrantů bez příslušných povolení.
Situace na balkánské migrační trase znepokojuje země ve střední Evropě. O nelegální migraci jednali na začátku tohoto měsíce rakouský kancléř Karl Nehammer, maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić. Srbsko, odkud se mnoho migrantů snaží překročit hranici do EU, slíbilo zpřísnění své vízové politiky.
Kvůli rostoucímu počtu zadržených migrantů obnovila Česká republika na konci září kontroly na hranici se Slovenskem. Ze stejného důvodu zaznívají v Německu výzvy k obnovení kontrol na hranici s ČR. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je o situaci nutné jednat také s Tureckem, které má na svém území velký počet uprchlíků ze Sýrie i jiných zemí, kteří se chtějí dostat do EU.
Související
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
před 1 hodinou
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
před 3 hodinami
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
před 3 hodinami
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
před 4 hodinami
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
před 5 hodinami
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
před 6 hodinami
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
před 6 hodinami
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
před 7 hodinami
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
před 9 hodinami
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
před 9 hodinami
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
před 10 hodinami
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
před 11 hodinami
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
před 11 hodinami
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
před 12 hodinami
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
před 13 hodinami
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
před 13 hodinami
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
před 14 hodinami
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák