Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se meziročně zvýšil o 170 procent. Uvedla to dnes unijní pohraniční agentura Frontex. Za zmíněné období je to mezi hlavními migračními trasami do EU nejvyšší nárůst.
V prvních devíti měsících letošního roku bylo na vnější hranici EU zadrženo 228.000 migrantů bez povolení, což bylo nejvíce za toto období od roku 2016.
Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, se od ledna do konce září zvýšil meziročně o 70 procent. Nejvyšší nárůst vykazuje právě balkánská trasa a pak státy východního Středomoří, kde se počty zvýšily o 118 procent.
Trasa přes západní Balkán se také stala nejrušnější s 106.000 zadrženými migranty v prvních třech kvartálech. Následuje pak střední Středomoří se 65.600 zadrženými migranty. I tato trasa hlásí meziroční nárůst, a to o 42 procent. V případě balkánské trasy jsou ale vysoká čísla vysvětlitelná i opakovanými pokusy o přechod hranice, píše ve zprávě Frontex.
"Trasa přes západní Balkán je i nadále nejrušnější migrační cestou do EU s 19.160 zadrženými migranty v září, což je dvakrát tolik než před rokem," uvedl Frontex. Celkově bylo v září zadrženo na vnější hranici EU zhruba 33.400 migrantů bez příslušných povolení.
Situace na balkánské migrační trase znepokojuje země ve střední Evropě. O nelegální migraci jednali na začátku tohoto měsíce rakouský kancléř Karl Nehammer, maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić. Srbsko, odkud se mnoho migrantů snaží překročit hranici do EU, slíbilo zpřísnění své vízové politiky.
Kvůli rostoucímu počtu zadržených migrantů obnovila Česká republika na konci září kontroly na hranici se Slovenskem. Ze stejného důvodu zaznívají v Německu výzvy k obnovení kontrol na hranici s ČR. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je o situaci nutné jednat také s Tureckem, které má na svém území velký počet uprchlíků ze Sýrie i jiných zemí, kteří se chtějí dostat do EU.
Související
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
Aktuálně se děje
před 33 minutami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 37 minutami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 1 hodinou
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 1 hodinou
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 3 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 4 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 6 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Zdroj: Libor Novák