GRAF: Drama u německých voleb. Výsledky se zatím liší v desetinách procent

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU). Záležet tak bude do značné míry na tom, s kým budou chtít do koalice vstoupit třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Podle odhadu veřejnoprávní stanice ZDF získali sociální demokraté 25,7 procenta hlasů, konzervativní unie CDU/CSU dosáhla na 24,6 procenta. Odhad stanice ARD uvádí výsledek obdobný: 25,2 procenta pro SPD a 24,6 procenta pro CDU/CSU. Už nyní je jasné, že CDU/CSU dosáhla nejhoršího volebního výsledku v poválečných dějinách Německa.

Do parlamentu se podle odhadů dostaly s SPD a CDU/CSU ještě další čtyři strany. Na třetím místě skončili podle ZDF Zelení se 14,4 procenta, na čtvrtém liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,7 procenta a na pátém protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,7 procenta hlasů. Do Spolkového sněmu se podle odhadů dostala ještě postkomunistická strana Levice s pěti procenty hlasů. Odhad ARD se liší jen nepatrně.

Německé parlamentní volby i podle prognóz veřejnoprávní stanice ZDF vyhrála sociální demokracie (SPD) Olafa Scholze se 26 procenty hlasů, na druhém místě skončili se 24 procenty konzervativci CDU/CSU Armina Lascheta. Veřejnoprávní stanice ARD viděla výsledek SPD a CDU/CSU vyrovnaný shodně s 25 procenty hlasů.

Krátce před osmou hodinou ale ARD výsledek upravila. I ona podle aktuálních prognóz favorizuje SPD s 25,5 procenty, zatímco CDU/CSU přiřkla přesně o procento méně.  

Případné vítězství Scholzovi ani Laschetovi nezaručuje kancléřský úřad, záležet bude na povolebních jednáních, která mohou trvat týdny i několik měsíců. Pokud se prognózy potvrdí, bude to pro CDU/CSU nejhorší volební výsledek v poválečných dějinách Německa.

Volební účast se podle prognóz pohybuje mezi 76 a 78 procenty. Při posledních volbách v roce 2017 činila 76,2 procenta. Více než 80 procent oprávněných voličů přišlo k volebním urnám naposledy v roce 1998.

Prognózy televize ZDF a ARD sestavují na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy. Ty by podle analytiků mohly činit až polovinu všech odevzdaných hlasů.

Kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet po zveřejnění odhadů řekl, že s výsledky voleb není spokojen. "Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie," řekl z pódia, na kterém stála i dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. "Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy," dodal.

Výrazně spokojenější byl Laschetův sociálnědemokratický sok Olaf Scholz, který prohlásil, že učiní vše, aby příštím německým kancléřem byl právě on. "Z volebního výsledku mám radost," řekl. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Spokojená nebyla kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, která se přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. "Chtěli jsme více," řekla. "Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám," řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Předchozí parlamentní volby v roce 2017 vyhrála unie CDU/CSU s 32,9 procenta hlasů, druhá skončila SPD s 20,5 procenta hlasů. AfD tehdy získala 12,6 procenta, FDP 10,7 procenta, Levice 9,2 procenta a Zelení 8,9 procenta.

Generální tajemník SPD Lars Klingbeil v první reakci na prognózy uvedl, že sociální demokracie by nyní měla sestavovat vládu. "Je to naprosto jasné: SPD dostala (od voličů) pověření sestavit vládu. Chceme, aby se Olaf Scholz stal kancléřem," řekl.

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak ztráty své strany ve volbách označil za "hořké". Nevyloučil ale, že by se přesto mohlo konzervativní unii CDU/CSU podařit sestavit "vládu pro budoucnost" se Zelenými a FDP. "Proto spolu teď musíme mluvit," dodal Ziemiak.

"Sice jsme oproti minulým volbám výrazně získali, ale je pro mě těžké, abych měl z tohoto zisku opravdu radost," řekl zástupce strany Zelených Michael Kellner.

"Obrovskou radost" vyjádřil nad prognózami místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. Spolupředsedkyně Levice Susanne Hennigová-Wellsowová výsledek své strany označila za "zklamání" a "těžkou ránu", spolupředsedkyně frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová považuje předpovídaný výsledek své strany za "solidní".

Volby provází i místní problémy. Ve Wuppertalu ležícím v Severním Porýní-Vestfálsku komise eviduje stovky neplatných hlasovacích lístků se špatnými jmény kandidátů. Pokud bude výsledek voleb těsný, hrozí, že se v tomto obvodu bude volit opakovaně.

Ať už budou konečné výsledky jakékoli, už nyní je jasné, že bude sestavování příští vlády velmi komplikované a zřejmě i dlouhé. Podle prvních odhadů se zdá, že jedna z možných povolebních konstelací - koalice SPD, Zelených a Levice - nebude možná. Další koaliční možnosti jsou ale stále ve hře.

Scholz by jako kancléř mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Vládu se stejnými dvěma koaličními partnery by mohl vést místo Scholze i Laschet z CDU/CSU. Možné by podle ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná. S protiimigrační AfD ostatní parlamentní strany spolupracovat nechtějí.

Dlouhá povolební jednání mohou znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc.

Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

Související

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Zemské volby v Sársku s náskokem vyhráli sociální demokraté

Sociální demokraté (SPD) v dnešních volbách do regionálního parlamentu v západoněmecké spolkové zemi Sársko drtivě zvítězili s 43,5 procenta hlasů. Vyplývá to z prozatímního konečného výsledku, který zveřejnila volební komise. Lídryně SPD Anke Rehlingerová tak v premiérském křesle vystřídá Tobiase Hanse z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která skončila se značným odstupem druhá.
Olaf Scholz

V Německu ve středu začnou zevrubná koaliční jednání, snadná nebudou

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) ve středu zahájí zevrubná koaliční jednání, ze kterých vzejde základ vládního programu. Žádná z trojice stran nepochybuje, že rozhovory kvůli odlišným postojům budou složité. Poslanec za Zelené Jürgen Trittin v rozhovoru se zahraničními korespondenty ale neskrýval optimismus a prohlásil, že sociální demokrat Olaf Scholz by mohl být ve Spolkovém sněmu zvolen kancléřem 9. prosince.

Více souvisejících

Volby v Německu Německo Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Olaf Scholz Konzervativní unie CDU/CSU

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Andrej Jakunin, syn ex šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina.

Norský soud zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic

Norský soud dnes zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic Andreji Jakuninovi. Podle státních zástupců Jakunin porušil norské zákony, když jeho dron přeletěl nad Špicberky. Soud uvedl, že čin není trestný, uvedla agentura AFP s odvoláním na advokáty muže. Obžaloba se může proti rozsudku odvolat.

Aktualizováno před 1 hodinou

Pedro Castillo

Peruánský prezident chtěl vyhlásit předčasné volby, parlament ho okamžitě odvolal. Prozatímní prezidentkou je Boluarteová

Peruánský parlament dnes jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Policie následně na twitteru oznámila, že Castilla zadržely bezpečnostní složky. O něco později složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Boluarteová již dříve Castillovo počínání označila za státní převrat.

před 1 hodinou

ČEZ, ilustrační foto

Fiala: Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

před 1 hodinou

Petr Fiala

Premiér Fiala ke stěhování uprchlíků: Není to dobrý příběh a nemělo k němu vůbec dojít

Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace. Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

včera

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Fiala navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který je nyní poradcem premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky. Premiér to dnes řekl v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News. Vláda na příštím jednání projedná vznik postu poradce pro národní bezpečnost. Vytvoření funkce podle Fialy na dnešním jednání doporučila Bezpečnostní rada státu.

včera

včera

České dráhy - Nový jízdní řád 2023.

Nový jízdní řád 2023 v Praze a ve Středočeském kraji: Změny budou zejména na Benešovsku + VELKÝ PŘEHLED

V neděli 11. prosince 2022, jak informovaly ČD server EuroZprávy.cz ve své zprávě, začne na železnici platit nový jízdní řád. K hlavním novinkám bude patřit úprava dopravního modelu na tratích z Benešova přes Olbramovice do Tábora a do Sedlčan, která souvisí se zrychlením dálkových vlaků na hlavní trati z Prahy do Tábora. Dopravní koncept se změní také na trati mezi Kralupy nad Vltavou a Kladnem, kde nově pojede většina vlaků přímo až do Prahy. Nový jízdní řád bude platit do 9. prosince 2023.

včera

včera

Srdce Česka

Google představil Heart of Czechia, první digitální sbírku českého umění

Poklady českého umění, designu a architektury jsou ode dneška volně přístupné publiku na internetu. Platforma Google Arts & Culture připravila projekt s názvem Heart of Czechia (Srdce Česka), v rámci kterého si zájemci mohou prohlédnout například díla malíře Alfonse Muchy nebo brněnskou vilu Tugendhat, řekla ČTK manažerka platformy Google Arts & Culture pro střední a východní Evropu Liudmila Kobyakova.

včera

Ursula von der Leyenová

Šéfka EK navrhuje další sankce: Nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku dnes představila předsedkyně EK Ursula von den Leyenová.

včera

Ilustrační foto

Maďaři dnes u benzinek nevěřili svým očím. Pohonné hmoty přes noc zdražily o více než 10 korun

Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v Maďarsku po úterním zrušení cenového stropu výrazně zdražily. Maďarská ropná společnost MOL doporučila prodávat litr benzinu za 641 forintů (téměř 38 Kč) a litr nafty za 699 forintů (přes 41 Kč). Podle maďarských médií však dnes byly ceny na některých čerpacích stanicích ještě vyšší. Cenový strop, který vláda zavedla zhruba před rokem, přitom činil 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr benzinu i nafty.

včera

včera

včera

včera

Úřad práce

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě. Žadatelé chtěli tuto podporu pro téměř 1,18 milionu dětí. Úředníci dosud vyřídili 705.800 žádostí. Výsledky na jednání sněmovního sociálního výboru představil náměstek ministra práce pro informační technologie Karel Trpkoš. Někteří rodiče si stěžují, že peníze od státu ani po týdnech nedostali. Podle Trpkoše případů, které se zpracovávají delší dobu, ubývá. Ministerstvo evidovalo k 6. prosinci 7226 nevyřízených žádostí, které lidé podali před víc než dvěma měsíci.

Aktualizováno včera

včera

Více než polovina Skotů si přeje nezávislost na Spojeném království

Až 56 procent Skotů si nyní přeje nezávislost Skotska na Spojeném království, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos publikovaného Reuters. Podíl je o šest procentních bodů vyšší oproti podobnému průzkumu z května. Britský nejvyšší soud před dvěma týdny rozhodl, že Skotsko nemůže bez souhlasu Londýna uspořádat druhé referendum o nezávislosti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy