Německo bude muset nechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren v provozu až do jara, aby se vyhnulo možným nedostatkům elektrické energie. Dnes to na tiskové konferenci oznámil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck.
Německo původně plánovalo, že poslední tři jaderné elektrárny odstaví na konci roku, na počátku září ale rozhodlo, že dvě z nich nechá do poloviny dubna v rezervě. Nyní Berlín kvůli energetické situaci ve Francii počítá s tím, že místo v rezervě zůstanou obě elektrárny připojeny k síti.
"Dnes musím jako ministr zodpovědný za energetickou bezpečnost říci, že Isar 2 a Neckarwestheim v prvním čtvrtletí roku 2023 zůstanou v síti. To je stav k dnešnímu dni, což chci výslovně říci," řekl. Atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku tak na konci roku nebudou uvedeny do síťové rezervy, ale budou nadále vyrábět elektrickou energii.
Důvodem přehodnocení situace je podle Habecka složitá situace s francouzskými jadernými elektrárnami, které musely být odpojeny a energii nyní nevyrábějí. Na francouzskou elektřinu přitom Německo spoléhá, neboť s ní vyrovnává chybějící energii z plynových elektráren. Kvůli nedostatku plynu Německo obnovilo výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách, které drželo v záloze.
Na propojenost německé a francouzské energetické soustavy Habeck v prohlášení poukázal. Poznamenal, že pokud se situace ve Francii překvapivě nezmění, nebude možné obě německé jaderné elektrárny odpojit. Se změnou energetické situace ve Francii Habeck zřejmě nepočítá, protože poznamenal, že zprávy z Francie jsou stále horší.
Elektrárnu Isar 2 nejpozději do konce října čeká asi týdenní odstávka kvůli opravě netěsnosti tlakového systému. Na počátku roku čeká technická odstávka i elektrárnu Neckarwestheim, která se podle Habecka bude týkat rekonfigurace jádra.
Třetí zbývající německé jaderné elektrárně, kterou je Emsland v Dolním Sasku, provoz prodloužen nebude a nebude ani součást rezervy, počítá se tak s jejím trvalým odstavením ke konci letošního roku.
Související
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
před 1 hodinou
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
před 2 hodinami
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
před 2 hodinami
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
před 3 hodinami
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
před 4 hodinami
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
před 5 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
včera
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
včera
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
včera
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.
Zdroj: Libor Novák