Německo chce přesvědčit státy EU k přebírání zachráněných běženců

Německo chce jako nová předsednická země Evropské unie přesvědčit členské země, aby se více angažovaly v přebírání běženců zachráněných ve Středozemním moři.

V očekávání letního nárůstu provozu na migračních trasách do Evropy německý ministr vnitra Horst Seehofer oslovil během dnešní videokonference své kolegy s dotazem, za jakých podmínek by se byly jejich země ochotny zapojit do systému přerozdělování zachráněných uprchlíků. Řada států včetně Česka tento způsob solidarity s přetíženými jihoevropskými zeměmi odmítá s odůvodněním, že povinné kvóty by mohly motivovat pašeráky lidí k větší aktivitě.

Systém má vycházet z loňské dohody o přebírání migrantů zachráněných ve Středozemí, k níž se vedle iniciátorů z Německa, Francie, Itálie a Malty připojilo několik dalších západoevropských zemí. Berlín nyní tlačí na to, aby se během příštích týdnů a měsíců zapojily i další unijní státy, bez jejichž účasti nebude podle iniciátorů návrhu solidární systém fungovat.

"Všechny země se shodují, že už nadále nemůžeme sahat k nahodilým řešením případ od případu," řekl po neformální videokonferenci ministrů vnitra Seehofer. Narážel tím na současnou situaci, při níž musí lodi s migranty čekat u pobřeží Itálie či Malty, než některé další země přislíbí, že se pasažérů ujmou. Přibližně desítka států podle německého ministra souhlasí s návrhem na přebírání migrantů, další země nabízejí "jiné formy solidarity".

Náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek, který se jednání za českou stranu účastnil, ČTK řekl, že ČR nadále odmítá povinné kvóty. "My se snažíme zakročit proti pašeráckým sítím, které se snaží dostat migranty do Evropy. Podle České republiky toto musí být hlavní snažením EU. Dlouhodobě zastáváme názor, že jakýkoli systém povinných kvót naprosto nebude fungovat, naopak bude mít opačný efekt, může to být pro pašeráky jakési požehnání, může jim to pomoci v jejich byznysu," uvedl.

Zopakoval, že Česko chce pomáhat v zemích, odkud migranti přicházejí. "Pojďme s těmi státy spolupracovat, často jsou státy, které mají zájem na posilování obchodní spolupráce s EU, využijme to jako jakousi páku, aby i tyto státy již na svých hranicích byly schopny zadržet nelegální migranty, kteří by usilovali o vstup do Evropské unie," dodal náměstek.

Berlín chce během svého půlročního předsednictví dovést sedmadvacítku členských zemí k dohodě na reformě azylové a migrační politiky evropského společenství. Její návrh chtěla Evropská komise předložit na jaře, ale kvůli pandemii covidu-19 má zpoždění. Eurokomisařka Ylva Johanssonová dnes prohlásila, že by návrh měly členské země dostat v září.

Itálie, Španělsko, Řecko či Malta spolu právě s Německem nebo Francií podporují systém časově ohraničeného rozdělování migrantů mezi všechny členské země v případě akutní potřeby. Komise podle informací ČTK s nespecifikovanou formou relokací v pracovním návrhu počítá. Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a další země východního křídla EU ovšem uprchlíky přebírat nechtějí právě s odůvodněním, že to dodá odvahu zločincům organizujícím převozy lidí na nebezpečných a přetížených plavidlech. Postkomunistické země místo toho nabízejí další finanční či personální pomoc státům, z nichž běženci do Evropy míří.

"Je mimořádně důležité, abychom posílili spolupráci se zeměmi původu," vylíčila po videokonferenci jeden ze zásadních bodů chystaného návrhu komise Johanssonová. Brusel podle ní hodlá rovněž posílit financování evropské pohraniční agentury Frontex a společné policejní organizace Europol.

Ministři dnes podle Seehofera dali najevo podporu posílení spolupráce s bezpečnostními orgány zemí severní a subsaharské Afriky či vyšší finanční podporou pro unijní mise v Africe. Berlín také navrhl rychlejší a efektivnější vracení migrantů, kteří nemají v Evropě na azyl nárok, jež také podporuje většina členských zemí.

"Chceme kontroly a vracení už na vnějších hranicích EU, které umožní výrazně snížit počet migrantů, jež by si mezi sebe členské země rozdělovaly," prohlásil Seehofer. Dodal, že možnost dohody na migrační reformě během německého předsednictví vidí optimisticky, i když bude její dosažení velmi obtížné.

Související

Více souvisejících

Německo Horst Seehofer uprchlíci EU migrace

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Alena Schillerová a Andrej Babiš

Rozpočet je vyčerpaný, Babiš by stále rozdával. Kdy dojdou státu peníze?

Lídr stále extrémnější populistické politické opozice k současné vládě v českém Parlamentu, na Slovensku soudem uznaný agent komunistické Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš, Andrej Babiš tvrdí, jak jste se mohli i na našich stránkách přesvědčit, že za jeho vlády se snížil dluh na 30 procent a že on předal zemi se šestým nejmenším dluhem (v celé EU). A že prý není pravda, co si vymyslela nynější vláda, že hrozí bankrot. Prý toho Fialovi lidé využili, aby lidem vzali peníze. Tak jo. V online diskusi by přišel jistě i výraz OMG (Pane Bože!).

včera

včera

včera

Snímky z 8. června 2023 ukazují letecký pohled na požár u řeky West Kiskatinaw, která se nachází 10 km (6 mil) východně od Tumbler Ridge v Kanadě. Na západě země stále hoří desítky požárů: 62 v Albertě, 76 v nejzápadněji v Britské Kolumbii a 24 v Saskatchewanu. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM + VIDEO: Kanadské apokalyptické inferno. Vrtulník ukázal něco, co nikdo nikdy nechce zažít

Vrtulník proletěl přímo kolem zuřícího lesního požáru v Britské Kolumbii. Požár poblíž městečka Tumbler Ridge nevykazuje žádné známky ústupu a očekává se, že jeho intenzita bude dále narůstat. Kanada v posledních týdnech trpí akutními lesními požáry po celé zemi. Část kouře se snesla i do Spojených států, kde zahalila města jako New York do smogu. Informuje The Independent.

včera

Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Scholz si chce opět volat s Putinem. Letos spolu ještě nemluvili

Německý kancléř Olaf Scholz se opět chystá telefonicky spojit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Neřekl však, kdy se má rozhovor obou státníků uskutečnit. Politici spolu naposledy mluvili na konci loňského roku, tedy už v průběhu ruské invaze na Ukrajinu. 

včera

Shannen Dohertyová

Shannen Doherty: Rakovina zasáhla už i mozek

Americká dvaapadesátiletá herečka Shannen Dohertyová známá jako Brenda Walshová z ikonického seriálu Beverly Hills 90210, v úterý oznámila na sociální síti, že její boj s rakovinou prsu, který trvá už od roku 2015, postoupil do fáze metastáz v mozku. Informaci zveřejnila CNN.

včera

Švédsko

Rasová politika, která inspirovala nacistické Německo. Švédové od 30. let sterilizovali desítky tisíc lidí

Server Euronews během týdne přinesl nepříjemné informace o poměrně nedávné švédské historii. V letech 1934-1976 země zavedla plán, který se opíral o poznatky rasové biologie. Jeho podstatou bylo zbavit se určitého typu lidí – těch „slabších“. Švédské ústavy pro výzkum rasové genetiky byly v roce 1927 dokonce inspirací pro Německo, které si toho roku založilo svůj vlastní. Neslavnou korunu nasadil takovéto politice Adolf Hitler ve 30. a 40. letech, kdy jeho rasová „politika“ – lépe řečeno nenávist – zabila miliony nevinných osob z řad národů nacisty považovaných za méněcenné. 

včera

Lidická tragédie je podle Pavla symbolem, který je stále aktuální

Lidická tragédie je podle prezidenta Petra Pavla symbolem, který je stále aktuální. I dnes je po světě množství konfliktů, při nichž umírá civilní obyvatelstvo, upozornil Pavel v Lidicích na Kladensku při dnešním pietním aktu k 81. výročí vyhlazení obce nacisty. Vzpomínky se zúčastnilo několik stovek lidí.

Zdroj: ČTK

Další zprávy