Německo vrátilo kontroly na hranice s Českem. Do země pustí minimum lidí

Obnovení kontrol na hranicích s Českou republikou bylo nevyhnutelné. Prohlásil to saský premiér Michael Kretschmer, který vyjádřil velké obavy z dění v Česku poté, co parlament neprodloužil nouzový stav. Německo od půlnoci považuje Českou republiku za oblast s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, výrazně proto omezilo již tak komplikované možnosti cestování mezi oběma zeměmi. Německý ministr vnitra Horst Seehofer v dnešním rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag řekl, že kvůli kontrolám se mohou tvořit na hranicích fronty, policisté chtějí prověřovat každého.

"Nic jiného nám nezbývá," řekl Kretschmer na okraj sobotní piety k připomínce bombardování Drážďan za druhé světové války.

Sasko se dosud podle zemského premiéra snažilo o to, aby se k českým příhraničním oblastem přistupovalo stejným způsobem jako k těm německým. Uvedl, že pokud by některý německý region hlásil 1100 nových případů na 100.000 obyvatel za sedmidenní období, jako se děje v okresu Cheb, následovalo by jasné omezení pohybu a další uzavírky obchodů. "Pokud je to na české straně jinak, pak se také my musíme jinak chránit," řekl.

"Až do nynějška jsme v posledních týdnech měli společné pochopení. Zdá se ale, že v České republice je to nyní jinak," řekl Kretschmer. Zdůraznil, že není možné, aby na jedné straně hranice byly uzavřené školy a obchody a aby byl zásadně omezen život veřejnosti, zatímco na druhé straně začíná "večírek". Reagoval tak na to, že parlament v Česku neprodloužil nouzový stav, který tak dnes skončí. "Čelíme extrémní hrozbě," dodal.

V rozhovoru s listem Bild am Sonntag varoval, že Němci si ani přes nynější úspěšný boj s pandemií nebudou moci o Velikonocích dopřát cestu na dovolenou. "Zastávám názor, že je třeba říkat pravdu. Velikonoční dovolená letos v Německu bohužel nebude," řekl. Turismus již v dubnu by podle něj zapůsobil jako jed. "Zničili bychom vše, čeho jsme od poloviny prosince dosáhli," uvedl. Rozvolňování proto musí být opatrné a velmi pozvolné.

Kontroly budou přísné, hrozí kolony

To, že Německo si chce chránit stále se lepšící epidemickou situaci v zemi, dokládá i obnovení hraničních kontrol s Českem.

Kontroly, které Německo formálně obnovilo od půlnoci z noci na dnešek, mohou podle spolkového ministra vnitra Seehofera vést ke kolonám, protože policie chce postupovat přísně. "Pokud někdo nebude patřit k těm několika málo výjimkám, vstoupit (do Německa) moci nebude," řekl. "Kontroly také místy povedou k delším čekacím dobám. Spolková policie nebude dopravu pouštět jen mávnutím ruky," vysvětlil. Kontrolovat tak chtějí policisté každého.

Problémy na saské a ani bavorské části hranice s Českem zatím hlášeny nejsou. "Situace je nyní velmi klidná," uvádí pohraniční policie v bavorském Pasově. "V pracovní den, kdy se pokusí přijet pendleři, to bude zcela jistě vypadat jinak," dodala.

Do Německa nyní mohou z Česka s negativním testem přicestovat jen němečtí občané a lidé, kteří v zemi žijí. Po příjezdu musí do karantény. Výjimku z karantény mají pendleři v kritické infrastruktuře, především zdravotníci, a nákladní dopravci, kteří rovněž musí mít test. Rozbor potřebují i lidé, kteří chtějí Německem projet, v takovém případě ale musí tranzit podložit humanitárními důvody.

Německo od půlnoci oficiálně obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s Českou republikou. Důvodem je špatná epidemická situace v České republice, kterou Německo nově považuje za oblast s vysokým výskytem koronavirových mutací. Zpřísněné epidemické hodnocení Česka ještě více komplikuje cestování mezi oběma zeměmi, za prací tak přes hranice mohou dojíždět jen zdravotníci a další zaměstnanci kritické infrastruktury. Omezen je i průjezd Německem.

Dopravní společnosti nesmějí ode dneška přepravovat do Německa cestující z České republiky. Výjimku mají němečtí občané nebo ti lidé, kteří v Německu žijí. Ministerstvo vnitra uvádí, že toto omezení se týká nejen komerční dopravy, ale i té individuální. Nezbytný je ke vstupu do Německa test, který musejí předložit i pracovníci nákladní dopravy či tranzitující osoby. Za důvod k tranzitu Německo uznává jen dopravu zboží či humanitární cesty, průjezd například do Itálie kvůli dovolené možný nebude.

Z českých pendlerů, kteří v Německu pracují, mohou i nadále dojíždět jen zdravotníci a v případě Saska i pracovníci v zemědělství. Test na koronavirus se ale od nich vyžaduje každý den.

Pendleři se mají v Německu ubytovat

Sasko pendlery z ostatních odvětví vyzvalo, aby se v Německu ubytovali. Přispívat jim bude částkou 40 eur (1030 Kč) na noc. Bavorsko podle neoficiálních informací českého ministerstva zahraničí povolí vstup bez karantény pendlerům, kteří do úterý získají od zaměstnavatele a místních úřadů potvrzení, že jsou nezbytní.

Řidiči kamionů a pendleři, kteří mají výjimku, jsou osvobozeni od karantény, kterou všichni ostatní po příjezdu do Německa musejí nastoupit. V Sasku, kde karanténa trvá 14 dní, není možné izolaci předčasně ukončit, což jiné země po pěti dnech umožňují.

Na dodržování zpřísněného epidemického režimu dohlíží policie, která obnovila hraniční kontroly. O tom, jak nyní tyto kontroly fungují, se dnes chtějí na hraničním přechodu Schirnding/Cheb přesvědčit bavorský premiér Markus Söder a bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann.

Ve Strážném nepouští německá policie do země žádná auta

Německá policie na hraničním přechodu ve Strážném na Prachaticku nepouští do země žádná auta. Provoz je podle informací ČTK malý. Na přechodu se kolony netvoří, řekla dnes ČTK krajská policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová. Velký provoz byl na přechodu podle pendlerů v sobotu, kdy tam čekala řada lidí, i hodiny.

Německo od půlnoci obnovilo stálé hraniční kontroly na pomezí s Českou republikou. Důvodem je špatná epidemická situace v ČR, kterou Německo nově považuje za oblast s vysokým výskytem koronavirových mutací. Zpřísněné epidemické hodnocení Česka ještě více komplikuje cestování mezi oběma zeměmi, za prací tak přes hranice mohou dojíždět jen zdravotníci a další zaměstnanci kritické infrastruktury. Omezen je i průjezd Německem.

Podle fotoreportéra ČTK nepouští dnes německá policie do země nikoho. Na místě jsou dvě velká policejní auta a několik hlídek, jež zastavují a kontrolují každé auto. "Bylo tam jen pár pendlerů, kolem desítky, minimální provoz. Za hodinu přijela asi čtyři auta, všechna německá policie otočila," popsal fotoreportér ČTK.

Situace na hranicích byla složitá již v sobotu, kdy tam čekala řada lidí, i hodiny. ČTK to dnes řekla Ludmila Pfeferová, která dojíždí za prací do Německa z Volar na Prachaticku a odjela již v sobotu.

"Je to od půlnoci uzavřené, už se sem nedostane nikdo. Museli jsme si udělat test. Já jsem jela navečer (v sobotu). Bylo tam narváno, hromada lidí, čekaly se hodiny, všichni panikařili, jestli nás pustí, nebo nepustí, stáli tam (němečtí policisté) se samopaly, měla jsem z toho hrozně špatný pocit," řekla Pfeferová.

Dřív pracovala jako masérka v německém hotelu, nyní vyrábí elektrosoučástky do automobilů. Jak dodala, domluvila se s vedoucím, který jí sehnal ubytování v Německu po dobu, než se situace vyřeší. "Budu tu i o víkendu, dokud se neotevřou hranice," řekla pendlerka.

Související

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.
Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo hranice Česká republika Horst Seehofer

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

před 1 hodinou

USS Gerald R. Ford

Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu

Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.

před 2 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 3 hodinami

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 4 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 5 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy