Německo se po pádu Sovětského svazu a konci studené války rozhodlo zrušit veřejné kryty, nyní ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu postoj přehodnocuje. Formálně má 83milionové Německo v bunkrech místo pro necelých 500.000 lidí, země proto v ochraně civilistů spoléhá především na stanice metra, podzemní parkoviště či sklepení.
"V důsledku mírové dividendy z 90. let po konci studené války se nepokračovalo v koncepci výstavby veřejných krytů," řekla ČTK mluvčí německého ministerstva vnitra. Zlomem v civilní ochraně pak byl rok 2007. "Po společném rozhodnutí spolkové vlády a spolkových zemí byla v roce 2007 funkční údržba krytů zastavena," dodala. Civilní kryty v Německu, které byly v soukromém vlastnictví či majetku obcí, tak rychle našly novou funkci a ze systémů ochrany obyvatel byly vyřazeny. Další rušení krytů ministryně vnitra Nancy Faeserová kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastavila.
Nynější vpád ruské armády na Ukrajinu, který nařídil šéf Kremlu Vladimir Putin, Německo šokoval a zastihl ho nepřipravené. Berlín, který dlouhá desetiletí sázel na úzkou spolupráci s Moskvou, musel zásadně přehodnotit svou východní a bezpečnostní politiku. Vláda kancléře Olafa Scholze se rozhodla dodávat zbraně napadené Ukrajině, výrazně navýšit výdaje na obranu a také se věnovat otázce ochrany civilistů během války. Toto téma se stalo aktuální i kvůli tomu, že z Ruska se ozývají výhrůžky jadernými zbraněmi.
Pod tlakem válečných hrozeb vláda společně s regiony spustila revizi dosud existujících krytů. "Z původních 2000 veřejných krytů zůstalo do současnosti 599 zařízení, která jsou formálně určena k civilní ochraně," vysvětlil ČTK Thorsten Grützner ze Spolkové agentury pro nemovitosti (BIMA). Doplnil, že u dalších bývalých krytů již nelze předpokládat jejich ochranné využití, protože jejich údržba byla před lety ukončena.
Téma krytů se dostalo i na půdu Spolkového sněmu, kterému ministerstvo vnitra sdělilo, že 599 veřejných krytů nabízí ochranu jen pro 487.598 lidí. Funkční kryty se navíc nacházejí jen v jižní části Německa, především v Bádensku-Württembersku a Bavorsku, kde je 220, respektive 156 takových objektů. V Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, tedy na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR), není kryt civilní ochrany vůbec žádný.
Kvůli nedostupnosti či neexistenci veřejných krytů tak Německo spoléhá na podzemní stavby, kam by se obyvatelstvo v případě útoku mohlo uchýlit. Podle Grütznera má Německo po celém území řadu objektů s pevnou stavební konstrukcí, o které se může civilní ochrana opřít. "Tyto objekty mohou za určitých podmínek nabídnout významnou ochranu před válečnými zbraněmi," řekl. "Jedná se především o stanice metra, podzemní garáže a také sklepení," uvedl.
Díky tomu, že tyto stavby jsou pod povrchem země, jsou k možné civilní ochraně předurčené. "Poskytují dobrou základní ochranu před tlakovou vlnou, proti vyvrženým a padajícím troskám a úlomkům a za určitých podmínek i proti radioaktivnímu záření," řekl Grützner. Poznamenal, že účinek takové ochrany se zvyšuje tím, čím pevnější stavební materiál byl použit a čím tlustší vrstva zeminy je nad podzemními objekty.
"Významnou ochranu proti válečným útokům mohou ale v případě nouze poskytnout i nadzemní schodiště či nadzemní místnosti bez oken a prosklení," dodal.
To, jak přesně bude Německo v ochraně civilistů postupovat, rozhodne vláda s regiony až po revizi krytů, která ještě neskončila. Vládní Zelení ale již nyní hovoří o potřebě reformy celého systému civilní ochrany, jehož pevnou součástí by vedle oficiálních krytů byly i stanice metra, garáže, sklepy a další podzemní objekty.
Zelení také chtějí, aby Německo mělo dostatečné kapacity pro nouzové ubytování obyvatel a jejich zásobování nejen potravinami, ale také zdravotnickým materiálem či technikou. Mezi návrhy je i vybudování dalších nouzových studní, aby lidé měli přístup k pitné vodě. "Putinova útočná válka na Ukrajině nám děsivým způsobem ukázala, že dosavadní mírového uspořádání Evropy již neplatí," zdůvodnil potřebu reformy civilní ochrany spolupředseda Zelených Omid Nouripour.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
včera
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
včera
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
včera
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
včera
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
včera
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
včera
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno včera
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur).
Zdroj: Libor Novák