Poslanci německého Spolkového sněmu dnes výraznou většinou hlasů vyslovili souhlas s přistoupením Finska a Švédska k Severoatlantické alianci. Hlasování přihlížely z tribuny finská velvyslankyně Anne Sipiläinenová a švédská vyslankyně Jenny Malmqvistová, které neskrývaly dojetí z německé podpory.
Ještě dnes vstup obou zemí schválila také Spolková rada, která zastupuje německé regiony. Ratifikační proces nyní završí prezident Frank-Walter Steinmeier.
"Nestává se často, aby ve Spolkovém sněmu panovala taková jednota," prohlásil v debatě před hlasováním Johann Wadephul z opoziční konzervativní unie CDU/CSU. "Je to důležitý signál Rusku, že se nenecháme vydírat," doplnil.
Finsko a Švédsko tradičně považovaly neutralitu za pilíř své nezávislosti, po ruské invazi na Ukrajinu ale bezpečnostní politiku přehodnotily a rozhodly se požádat o vstup do NATO. "Švédsko s Finskem byly dlouho přesvědčeny, že jejich bezpečnost může garantovat pouze neutralita. Brutální ruský útok na Ukrajinu tento postoj zvrátil," řekla poslancům ministryně obrany Christine Lambrechtová. "Krok Finska a Švédska je důležitý a je také správný, proto si zaslouží naši plnou podporu," zdůraznila.
Lambrechtová rovněž řekla, že rychlá ratifikace rozšíření NATO v Německu je důkazem spolehlivosti a solidárnosti Berlína. Dodala, že Evropa musí ve světle ruské agrese přehodnotit svou bezpečnost, což Německo již činí mimo jiné tím, že své armádě poskytlo ústavou zaručený zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).
Návrh zákona, kterým Německo rozšíření aliance ratifikuje, předložili společně vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a také opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Tento návrh většinově podpořila i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), označovaná jako populistická až krajně pravicová.
Čestný předseda AfD Alexander Gauland prohlásil, že jednou z příčin eskalace vztahů mezi Západem a Ruskem sice zůstává rozšiřování NATO na východ, ale že touhu Finů a Švédů po větší bezpečnosti je nutné respektovat.
Proti vstupu Finska a Švédska do NATO se rozhodně postavila ve Spolkovém sněmu jen postkomunistická Levice, která se označuje za protiválečnou a antimilitaristickou stranu. Levice nesouhlasí s rozšiřováním a existencí NATO a ostře odsuzuje i ruskou invazi na Ukrajinu.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě skandinávské země staly členy, musejí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, což může trvat několik měsíců. Ještě v úterý tak učinily Norsko, Dánsko a Kanada, ve středu pak Estonsko s Islandem a ve čtvrtek ratifikační proces spustilo Polsko.
Český premiér Petr Fiala 3. července řekl, že předpokládá, že český parlament vstup Švédska a Finska do aliance ratifikuje na začátku podzimu. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Německo se ratifikaci rozhodlo zahájit dnes na poslední schůzi parlamentu před letní pauzou, další řádné zasedání Spolkového sněmu je totiž plánováno až na září. Po Spolkovém sněmu souhlas vyslovila i Spolková rada, což bylo stejně jako v případě poslanců považováno za formalitu, neboť vstup Finska a Švédska má v Německu širokou podporu.
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Německo , NATO , Finsko , Švédsko
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 1 hodinou
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 1 hodinou
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 2 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 3 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková