Nobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Ruska nebo dobrovolníci na Ukrajině

U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako v minulých letech jsou v centru pozornosti také ekologičtí aktivisté.

Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být vyznamenán vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili. Loni Nobelovu cenu za mír získal jiný Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli oceněni za boj za svobodu slova.

Nominace na Nobelovu cenu za mír musely být odevzdány do 31. ledna, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pět členů norského Nobelova výboru ale tradičně může přijít se svými návrhy na první schůzce roku, která se konala až po ruském vpádu do sousední země koncem února.

Na Nobelovu cenu za mír letos bylo nominováno 343 jednotlivců či organizací. Bookmakeři favorizují ukrajinský list Kyiv Independent a prezidenta Zelenského.

Podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by ocenění pro prezidenta Ukrajiny vyzdvihlo, že Zelenskyj "převzal v tom nejnebezpečnějším okamžiku plnou odpovědnost". Byla by to také cena pro "ukrajinský lid, který dnes platí tu nejvyšší cenu za život bez války", prohlásil Podoljak.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal ale upozornil, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala. "Aktivity strany zapojené do ozbrojeného konfliktu jsou vždy problematické," prohlásil Urdal. Podle něj je pravděpodobnější, že by Nobelův výbor ocenil jedince či organizaci, kteří přímo na místě poskytují humanitární pomoc.

„S největší pravděpodobností cena podpoří některou z organizací, které shromažďují informace o válečných zločinech,“ domnívá se švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Takovou organizací by mohl být Mezinárodní trestní soud v Haagu nebo členové investigativní novinářské skupiny Bellingcat, píše agentura AFP.

„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejsilnější reakcí na nynější vývoj událostí ve světě by bylo neudělit cenu vůbec,“ prohlásil švédský odborník na mezinárodní vztahy Wallensteen. Norský Nobelův výbor se může rozhodnout neudělit Nobelovu cenu za mír, pokud usoudí, že neexistuje žádný vhodný kandidát. To se naposledy stalo před 50 lety.

Nobelův výbor by také mohl obrátit pozornost veřejnosti k další světové "existenciální hrozbě", a tou jsou klimatické změny, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith. Mezi nominovanými jsou podle něj mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, Brit David Attenborough či studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které chce přimět zejména politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování.

Obvykle méně politická bývá Nobelova cena za literaturu, letošní laureát by ale také mohl být vybrán z řad odpůrců Kremlu. Mohla by jím být například Ruska Ljudmila Ulická, která byla označována za favoritku ocenění už v minulých letech, uvedli literární kritici oslovení agenturou AFP.

Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.