Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta, informovala dnes zemská volební komise. Referendum mělo jen poradní charakter, pro politickou reprezentaci tak není jeho výsledek právně závazný.
Proti radikálnímu kroku, který z politických stran otevřeně podporovala jen postkomunistická Levice, se vyslovilo 39 procent voličů.
Referendum se týkalo velkých realitních společností, jako jsou Vonovia a Deutsche Wohnen. Obě společnosti se nedávno dohodly s Berlínem, že městu odprodají za 2,46 miliardy eur (62,5 miliardy korun) zhruba 15.000 bytů.
Hranicí pro vyvlastnění by podle navrhovatelů referenda mělo být vlastnictví více než 3000 bytů v německé metropoli a to v případě, že cílem jejich vlastnictví je zisk. Iniciativa Deutsche Wohnen & Co enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen & další) navrhovala, aby byly byty vyvlastněné za náhradu. Odhadovala, že by náklady na odškodnění činily necelých 14 miliard eur (355,5 miliardy korun), vedení Berlína hovořilo o 29 až 39 miliardách eur (736,5 až 990 miliard).
Lidové hlasování bylo jen poradní, neboť se nehlasovalo o návrhu zákona, který by byl v případě úspěšného referenda přímo schválen. Podle agentury DPA se nicméně bude muset nová politická reprezentace hlavního města, která vzešla z nedělních zemských voleb, výsledkem hlasování zabývat. Pokud by se politici rozhodli vyslyšet přání voličů, dotklo by se vyvlastnění zhruba 240.000 bytů, tedy asi 15 procent berlínského fondu nájemních bytů.
Zatímco zastánci vyvlastňování si od referenda slibovali větší dostupnost bytů a nižší nájmy, odpůrci argumentovali tím, že bytová situace se naopak zhorší, neboť to soukromé realitní investory odradí od další výstavby.
Související
Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
před 1 hodinou
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
před 2 hodinami
Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den
před 4 hodinami
Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi
před 5 hodinami
Počasí bude o víkendu stabilní. Oproti pátku se změní k lepšímu
včera
Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty
včera
Praha prozradila, jak Dvorecký most změní hromadnou dopravu
včera
Důchody ovlivní i další svátky. V květnu budou dva výplatní termíny jiné
včera
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
včera
Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval
včera
Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
včera
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
včera
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
včera
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
včera
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
včera
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
včera
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
včera
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
včera
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.
Zdroj: Libor Novák