Maďarský premiér Viktor Orbán se prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a následně v projevu kritizoval bruselskou byrokracii i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů má Orbánova konzervativní strana Fidesz přes 53 procent hlasů, informovala stanice BBC.
"Bylo to obrovské vítězství," prohlásil Orbán. "Dosáhli jsme vítězství tak velkého, že ho lze vidět z Měsíce a určitě je vidět z Bruselu," řekl Orbán, kterého EU často kritizuje kvůli prohřeškům vůči demokracii a kvůli údajné korupci. Strana Fidesz si ještě upevnila ústavní většinu v parlamentu, v němž obsadí 135 ze 199 křesel.
"Toto vítězství si budeme pamatovat do konce života, protože jsme museli bojovat proti obrovskému množství odpůrců," řekl Orbán podle stanice CNN a zmínil řadu svých politických nepřátel včetně maďarské levice, "byrokratů" v Bruselu, mezinárodních médií, "a také ukrajinského prezidenta - nikdy jsme neměli tolik odpůrců najednou."
Od začátku války na Ukrajině přešlo hranici do Maďarska přes půl milionu uprchlíků. Orbánova vláda sice pomáhá uprchlíkům, důsledně ale odmítá dodávat Ukrajině zbraně a povolit jejich transport přes své území. Jedním ze slibů Orbánovy předvolební kampaně bylo, že udrží zemi mimo tento válečný konflikt. Zelenskyj opakovaně kritizoval politiku Budapešti.
Orbánovu kritiku v projevu sklidil zdaleka ne poprvé také americký miliardář maďarského původu George Soros.
Podle dosavadních volebních výsledků uspěla spojená opoziční koalice Společně za Maďarsko ve většině volebních obvodů v Budapešti a také ve dvou obvodech na jihu země. Celkově získala zhruba 35 procent hlasů a 56 mandátů. Lídr opozice Péter Márki-Zay již v noci na dnešek uznal porážku. "Nebudu skrývat svůj smutek a zklamání," řekl Márki-Zay, kterého citovala BBC. Orbánův Fidesz obvinil z kampaně plné "nenávisti a lží".
Do parlamentu se poprvé dostala také krajně pravicová strana Naše vlast, která získala šest procent hlasů a sedm mandátů. Jedno poslanecké křeslo obsadí i zástupce německé menšiny.
Souběžně s volbami Maďaři v referendu hlasovali také o takzvaném zákonu proti pedofilii, který se týká sexuálních menšin. Maďaři se tak měli vyjádřit k tomu, zda se mají bez souhlasu rodičů ve školách konat programy, které představují sexuální orientaci, nebo zda mají být mezi dětmi propagovány zákroky vedoucí ke změně pohlaví a zda má být podporováno šíření příslušného obsahu v médiích. Referendum o zákoně, který kritizují ochránci lidských práv i Evropská komise, však nakonec nebylo platné, protože se v něm nevyjádřil dostatečný počet voličů.
Podle agentury MTI sice 92 procent hlasujících zákon podpořilo, ale výsledky referend jsou v Maďarsku platné pouze v případě, že platné hlasy odevzdá více než polovina všech oprávněných voličů, což se nestalo. Platný hlas totiž vhodilo jen přes 44 procent oprávněných voličů a dalších více než 20 procent odevzdalo neplatné odpovědi.
Související
Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
před 1 hodinou
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
před 1 hodinou
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
před 3 hodinami
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
před 4 hodinami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 5 hodinami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 6 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 8 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 9 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 10 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
Americké nálety na íránské přístavní i vnitrozemské oblasti a íránské odvetné údery na americké spojence na Blízkém východě způsobují, že se každodenní život obyvatel Íránu stává čím dál náročnějším. Lidé v zemi čelí eskalujícímu konfliktu, výpadkům elektrické energie, nedostatku vody i zpřísňujícím se represím režimu.
Zdroj: Libor Novák