Orbán: Přijetí návrhu na zákaz ruské ropy by znamenalo "atomovou bombu" svrženou na Maďarsko

Podle šéfa maďarského kabinetu je nejprve zapotřebí transformovat sektor energetiky, což si vyžádá několik let. Premiér také uvedl, že v případě ukončení dovozu ropy z Ruska by musely být upraveny ropné rafinérie, což by představovalo obrovské náklady. Orbán ale zároveň řekl, že Maďarsko je připraveno jednat, pokud EK přijde s novým návrhem, který bude odpovídat maďarským zájmům.

Premiér Orbán je už roky vnímán jako blízký spojenec Moskvy v Evropské unii a Budapešť se také konce února, kdy Rusko spustilo vojenskou invazi na Ukrajinu, staví vlažně ke krokům západních zemí na podporu Kyjeva. Orbán dává najevo, že nejde o "maďarskou válku" a bránící se Ukrajině na rozdíl od svých spojenců v NATO například nehodlá pomáhat dodávkami zbraní.

Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů. Cílem nově navrhovaných sankcí je stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině. Právě z exportu ropy má Putinův režim značné příjmy. Ruská ropa v minulých letech tvořila čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí.

Aby navrhované sankce EU vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Maďarsko a Slovensko, které se obávají absence ruské ropy, mají podle unijních činitelů dostat výjimku umožňující její dovoz v příštím roce. Obě země i tak daly najevo výhrady a spokojeno není například ani Česko.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je realita taková, že Česko zatím nemá uspokojivě vyřešeno nahrazení ruské ropy. "Trpět mohou nejen řidiči, jimž zdraží pohonné hmoty, ale i průmysl. Do června 2024 je však ještě docela dost času, lze se za tu dobu připravit," konstatoval ve svém komentáři.

Orbán se již v minulosti stavěl proti myšlence zpřísnění dosavadních sankcí, které evropský blok přijal proti Rusku po zahájení invaze na Ukrajinu. Odmítá také myšlenku omezení dovozu ruského plynu.