Ostrá kritika islámu? Francouzi mají právo se rouhat, zdůraznil Macron

Francouzi mají právo se rouhat a kritizovat náboženství. Dnešnímu vydání listu La Dauphiné libéré to v reakci na případ mladé dívky, která kvůli ostré kritice islámu na internetu čelí výhrůžkám smrtí, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Případ 16leté Mily je už několik týdnů tématem politické debaty na nejvyšší úrovni.

"Zákon hovoří jasně: máme právo se rouhat, kritizovat, karikovat náboženství," řekl francouzský prezident k případu dívky z městečka Villefontaine nedaleko Lyonu. "Zakázány jsou výzvy k nenávisti a útoky na důstojnost," dodal.

Šestnáctiletá Mila umístila v lednu na instagram video, ve kterém ostře kritizovala islám. Označila jej mimo jiné za "náboženství nenávisti". Videem reagovala na homofobní urážky, které na její adresu napsal na sociální síti jeden muslimský uživatel. Po zveřejnění videa Mila obdržela řadu výhrůžek smrtí a znásilněním a kvůli bezpečnosti přestala chodit do školy. Na počátku února ministr vnitra oznámil, že Mila a její rodina dostaly policejní ochranu.

Kauza Mila vyvolala ve Francii debatu o svobodě slova a jejích hranicích a dostala se i do nejvyšších pater francouzské politiky. Kritiku si vysloužila ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová, která řekla, že urážka náboženství je "útokem na svobodu svědomí". Za svůj výrok se později omluvila. Samotná Mila na své kritice islámu i právu se rouhat trvá.

Za pravdu jí nyní dal i francouzský prezident Macron. Navíc zdůraznil, že stát má povinnost ji ochránit. "V této debatě jsme ztratili ze zřetele to, že je Mila náctiletou dívkou," řekl. "Musíme jí poskytnout ochranu ve škole, v každodenním životě, na jejích cestách," zdůraznil. Podle něj se stát tohoto úkolu zhostil dobře. Minulý týden například ministr školství bez dalších podrobností oznámil, že dívka opět chodí do školy.

V rozhovoru poskytnutém regionálnímu listu Macron také zdůraznil, že je třeba "lépe chránit" děti proti "novým formám nenávisti a obtěžování v on-line prostředí".

Francie zrušila trestný čin rouhání již v roce 1791 a zakládá si na sekulární povaze státu.

Související

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

Emmanuel Macron islám Francie Náboženství prezident Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy