Lotyšsko a Estonsko také zpřísnily podmínky pro Čechy. Test jim nestačí

Slovinsko, Lotyšsko a Estonsko dnes kvůli rostoucímu počtu nových případů koronaviru omezily vstup českých občanů na své území. Od soboty budou muset Češi po příjezdu do Slovinska do čtrnáctidenní karantény, pokud se neprokážou doklady o zaplaceném pobytu a také negativním testem na covid-19 starým maximálně 36 hodin.

Průjezd zemí, přes kterou řada českých občanů cestuje do Chorvatska, bude ale dál možný bez zásadních omezení. V Lotyšsku musí Češi od dnešního odpoledne do dvoutýdenní karantény povinně, testem ji nahradit nelze. Čtrnáctidenní karanténa čeká příští týden na turisty z Česka také v Estonsku.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dnes novinářům řekl, že pro české občany, kteří se už nachází na území Slovinska, se nic nemění. Češi, kteří do Slovinska dorazí po půlnoci, se ale budou muset prokazovat negativním testem na koronavirus. Bez něj jim bude nařízena dvoutýdenní karanténa. Česká diplomacie to vnímá jako zásadní komplikaci a chce se slovinskou stranou řešit, zda by pro Čechy bylo možné absolvovat test až na slovinském území. Petříček má také od slovinské strany příslib, že až počet nově nakažených v Česku klesne za 14 dní pod deset na 100.000 obyvatel, vrátí se ČR na seznam bezpečných zemí.

Slovinsko rozhoduje o zařazení země mezi bezpečné na základě toho, kolik osob se nově nakazilo koronavirem za posledních 14 dní. V Česku to ke čtvrtku bylo 17,75 osoby na 100.000 obyvatel. Pod hodnotou deset bylo Česko naposledy 25. června.

Po Slovinsku dnes restriktivní opatření oznámily i Lotyšsko a Estonsko.Zdůrazňujeme jim, že vyšší čísla v Česku jsou záležitostí lokálního ohniska. Pobaltské státy své stanovisko přehodnotí za týden, se Slovinskem jako klíčovou dovolenkovou destinací jednáme o dalších výjimkách.

— Tomáš Petříček (@TPetricek) July 3, 2020

Při průjezdu Slovinskem na dovolenou například v Chorvatsku Češi nebudou muset negativní test na koronavirus předkládat. Cestu jim nicméně mohou zkomplikovat policejní kontroly, dopravní komplikace mohou vzniknout i na slovinsko-chorvatské hranici. Českým turistům Petříček doporučil, aby v případě cesty přes Slovinsko uskutečnili přejezd co nejrychleji.

Ještě přísněji než Slovinsko dnes cestování z Česka omezilo Lotyšsko. Protože počet nemocných covidem-19 za posledních 14 dní překročil 15 osob na 100.000 obyvatel, byla Česká republika zařazena lotyšským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí do takzvané žluté skupiny zemí. Pro Čechy přijíždějící do země to znamená, že musí podstoupit čtrnáctidenní karanténu. Izolaci se nevyhnou ani při předložení negativního testu na koronavirus, informovalo české ministerstvo zahraničí.

Regulovat vstup Čechů na své území se dnes rozhodlo i Estonsko. V týdnu od 6. července musí Češi po příjezdu do této pobaltské země povinně absolvovat dvoutýdenní karanténu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ráno novinářům řekl, že není důvod, aby Slovinsko dávalo Česko mezi méně bezpečné země. ČR má podle premiéra pouze lokální problém se zvýšeným výskytem koronaviru na Karvinsku. "Doufejme, že Slovinsko to zohlední a od toho opatření upustí, protože pro něj není nejmenší důvod," uvedl. Slovinský protějšek Janez Janša podle Babiše slíbil, že situaci prověří.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nehodnotí Slovinsko tuzemskou epidemiologickou situaci úplně objektivně a v detailu. "Srovnávána jsou celková data počtu případů. Budeme chtít přesvědčit naše slovinské kolegy, že situace není v ČR plošně taková. Trend je spíš klesající," řekl ministr. Ohnisko v Karviné je podle něj pod kontrolou.

Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur slovinský krok poškozuje cestovní ruch. Asociace vyzvala ministerstvo zahraničí, aby vyjednalo zmírnění opatření.

#TZMZV: Pro české turisty platí od 4. 7. 0:00 14denní karanténa po příjezdu do Slovinska. Výjimku mají ti, kteří se prokážou negativním testem a rezervací a zaplacením ubytování ještě před účinností nových opatření. Tranzit pres Slovinsko je možný. → https://t.co/br7w9Fy604 ????

— MZV ČR (@mzvcr) July 3, 2020

Soukromý dopravce RegioJet přestal prodávat kvůli změně podmínek cestování do Slovinska jízdenky do Lublaně. Provozu vlaků z Česka do Chorvatska se omezení nijak nedotkne, většina cestujících míří právě tam. Dopravce umožňuje také storno už koupených jízdenek a vrácení peněz. Několik autobusových linek do Chorvatska, které přejíždí přes Slovinsko, provozuje také FlixBus.

Česko se ocitlo na slovinském seznamu méně bezpečných států na takzvaném oranžovém seznamu společně s Chorvatskem a Francií. Belgii a Nizozemsko naopak Lublaň přeřadila na bezpečný, zelený seznam.

Důvodem rozhodnutí slovinské vlády udělat změny v zeleném seznamu je podle jejího mluvčího nárůst nových případů koronaviru zejména v Chorvatsku. Podle televize N1 se také ukázalo, že poměrně mnoho Slovinců nebo lidí s právem trvalého pobytu ve Slovinsku při návratu do Slovinska přes Chorvatsko nebo Maďarsko oznámilo, že byli právě v těchto zemích, zatímco ve skutečnosti pobývali v Srbsku či Bosně a Hercegovině, tedy v zemích, jež jsou na slovinském červeném seznamu stále nebezpečných států s vysokým počtem nakažených.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.
Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Lotyšsko se jako první unijní země stahuje z Istanbulské úmluvy

Lotyšsko se stalo prvním členským státem Evropské unie, který hlasoval pro vystoupení z Istanbulské úmluvy, klíčové mezinárodní dohody Rady Evropy proti násilí na ženách. Rozhodnutí, přijaté po třináctihodinové debatě, odhalilo hluboké politické rozpory a vyvolalo protesty v Rize. Zastánci tvrdí, že úmluva chrání oběti a sjednocuje evropské standardy, zatímco konzervativní kritici ji označují za ideologický projekt podkopávající tradiční hodnoty.

Více souvisejících

lotyšsko Slovinsko Česká republika estonsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 3 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 4 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy