Polsko údajně zažádalo o zrušení nařízení k zákazu těžby v Turówě

Polsko poslalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o zrušení předběžného opatření, které spočívá v okamžitém zastavení těžby v hnědouhelném dole Turów, píše dnes list Gazeta Prawna. Varšava se podle něj vyslovila rovněž k české žádosti o uložení pokuty ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude v polském dole nedaleko hranic s Českem pokračovat těžba.

Deník zároveň s odvoláním na své zdroje poznamenal, že se jednání v Praze minulý týden neslo v lepším duchu než dříve.

Česká republika se na Soudní dvůr EU obrátila v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu Turów, který leží u hranic s Českem a Německem. Unijní soud v květnu Polsku nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole. Polský premiér nicméně oznámil, že země nařízení nedodrží, neboť by to mělo pro Polsko velmi negativní důsledky. Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Varšavě udělil pokutu za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Zároveň spolu jednají expertní skupiny obou zemí o návrhu mezivládní dohody.

Polská vláda nyní u soudu argumentuje mimo jiné tím, že náhlé zastavení těžby by mohlo způsobit ekologickou katastrofu, a zároveň se odvolává na energetickou bezpečnost země a celého regionu, jelikož hnědé uhlí z Turówa zásobuje místní elektrárnu a ta je důležitá pro celý energetický systém, píše polský deník.

Varšava podle něj doufá, že Soudní dvůr EU zváží její návrhy ještě před srpnovými prázdninami tribunálu a dříve, než se začne zabývat žádostí Prahy o pokutu za každý den pokračující těžby.

"Rozhodnutím soudu si nemůžeme být jisti, ale naděje tu je," cituje list svůj zdroj z polské vlády. Ten se rovněž nechal slyšet, že čtvrteční jednání s českou stranou o mezivládní dohodě, která by mohla spor urovnat, bylo "odborné" a konstruktivnější než předchozí schůzka. Návrh dohody podle Gazety Prawne mimo jiné předpokládá, že Polsko vyčlení přibližně 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun) na investice do vodohospodářství na české straně. Česko se obává, že polský důl ohrožuje vodní zdroje na české straně. Varšava takovou hrozbu popírá.

Faktem je, že polský důl se o 400 metrů přiblíží k českým hranicím, podotýká list s tím, že důlní správa poukazuje na řadu zavedených ochranných opatření - například proti hluku, prachu a ke zvýšení ochrany podzemních vod.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.

Související

Ilustrační fotografie.

Lidé dnes v Praze demonstrovali před ambasádou kvůli těžbě v dole Turów

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. 
Důl Turów (autor: Anna Uciechowska)

Měření prachu v okolí dolu Turów loni překročení limitů neukázala

Měření prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów loni překročení limitů neukázala. Pokračují dál. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů, řekl dnes ČTK liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Kromě prachu se na základě česko-polské mezivládní dohody sleduje v okolí dolu také hladina podzemních vod, hluk a pokles půdy. U těch ale zatím loňské výsledky k dispozici nejsou.

Více souvisejících

důl Turów Polsko Soudní dvůr EU

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ

Rusko ve čtvrtek ráno zřejmě zasáhlo ukrajinské město Dnipro mezikontinentální balistickou střelou. Podle bezpečnostní experta Josefa Krause z brněnské Masarykovy univerzity Moskva tímto demonstrovala sílu, zásadní změny v konfliktu nebo vztazích Západu s Ruskem ale nepředpokládá.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy