Přehled zemí, které kvůli šíření nového typu koronaviru v poslední době zařadily Českou republiku nebo její část mezi rizikové oblasti.
Belgie - S platností od 11. září zařadila na svém koronavirovém semaforu Prahu do červené kategorie. Od 23. září patří do červené kategorie celá ČR. Při cestě z ČR musejí lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný je i test na covid-19. Všichni cestující musejí před cestou do Belgie dál vyplňovat formulář pro kontaktování cestovatele.
Británie - Země od 29. srpna zařadila ČR spolu s dalšími zeměmi na svůj karanténní seznam. Lidé, kteří do Británie přicestují z ČR, musejí podstoupit karanténu v délce 14 dní. Až na výjimky musejí před cestou do Spojeného království všichni cestující vyplnit takzvaný kontaktní formulář.
Dánsko - Dánsko zařadilo na seznam rizikových zemí celou Českou republiku. Od půlnoci 11. září jsou do Dánska vpuštěni z ČR jen ti, kdo mají k cestě pádný důvod. Turisté nikoliv.
Estonsko - Země naposledy vyřadila Českou republiku ze seznamu bezpečných států 24. července. Estonsko seznam každý týden aktualizuje, nyní Češi musejí při cestě do tohoto státu v týdnu od 5. do 11. října do čtrnáctidenní karantény. Od 1. září je možné ji zkrátit na sedm dní dvěma negativními testy. Podobná opatření zavedly vůči český občanům i Lotyšsko a Litva.
Finsko - ČR je od srpna ve skupině zemí, ze kterých nelze do Finska volně cestovat. Pro cestující z Česka platí, že mohou do Finska přicestovat jen v odůvodněných případech (práce, rodina, škola). Tyto důvody musí český občan doložit. Po příjezdu je doporučena 14denní karanténa. Od 1. října přibyla možnost se prokázat negativním testem na koronavirus a zkrátit si tak karanténu.
Irsko - Lidé z ČR musejí před cestou vyplnit on-line formulář, v němž uvedou důvod své cesty do země a po jeho odeslání obdrží e-mail, který předloží na hranicích Irska. Čeští občané se pak musejí podrobit karanténě, která může v závislosti na délce pobytu v Irsku trvat až 14 dní. Karanténu není možno nahradit negativním testem na koronavirus.
Itálie - Itálie zařadila dnes Česko mezi rizikové země, pro vstup na její území tak bude nutné předložit negativní test na koronavirus starý maximálně 72 hodin. Podle ministerstva zahraničí je kromě absolvování testu v Česku možné podstoupit i rychlotest po příletu na některé z italských letišť.
Kypr - Od 18. září nemohou na Kypr lidé, kteří v předchozích 14 dnech pobývali v ČR. Výjimku mají například kyperští občané a jejich rodinní příslušníci nebo lidé s trvalým pobytem. Ti ale musejí po příletu povinně absolvovat test na covid-19 a nastoupit do dvoutýdenní karantény bez ohledu na to, jak jim test dopadl.
Maďarsko - Země zakázala od 1. září do 1. listopadu až na výjimky vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Výjimku nyní mají občané zemí visegrádské čtyřky (V4), kteří mohou vstoupit do Maďarska, pokud si před 6. říjnem rezervovali alespoň jednodenní pobyt s datem do konce října a doloží to spolu s negativním testem, který nebude starší než pět dnů. Výjimku mají například i osoby, které prokážou, že v posledních šesti měsících překonaly nákazu.
Německo - Německo zařadilo od 10. září na seznam rizikových oblastí nejprve Prahu a později i Středočeský kraj. Od 25. září je mezi rizikové oblasti zařazená celá ČR. Pro vstup do Německa z rizikové oblasti je ve všech spolkových zemí povinná 14denní karanténa. Ve většině spolkových zemích platí možnost výjimky z povinné karantény v případě, že byl proveden test s negativním výsledkem.
Nizozemsko - Nizozemsko nejprve 15. září s okamžitou platností zařadilo mezi rizikové regiony Prahu. Ve čtvrtek 22. září Nizozemsko zařadilo celou ČR kvůli koronaviru mezi rizikové země. Lidé musí po příjezdu do karantény, a to i s negativním testem na covid-19.
Norsko - Lidé přijíždějící do země z ČR musejí s platností od 8. srpna strávit deset dní v karanténě. Po dobu karantény je třeba setrvat na jedné pevné adrese, ubytování v kempech, pod stanem ani turistika obytným vozem nesplňují podmínky pobytu v karanténě. Negativní test na covid-19 se nevyžaduje a nelze jím nahradit nástup do karantény po příjezdu do země.
Rakousko - Země od 28. září zařadila Prahu mezi rizikové oblasti. Při příjezdu z Prahy je třeba negativní test.
Rumunsko - Země ode dneška zařadila Česko na seznam rizikových států. Po příjezdu do Rumunska budou muset lidé nastoupit do dvoutýdenní karantény. Pokud budou mít po osmém dni v ní negativní test na koronavirus, budou moci desátý den izolaci předčasně opustit. Výjimku rumunská vláda stanovila pro lidi, kteří budou chtít v Rumunsku strávit méně než tři dny.
Řecko - Češi mohou do země od 28. září jen s negativním testem na covid-19, který nebude starší než 72 hodin. Tuto povinnost zavedla řecká vláda pro cestující leteckou dopravou z ČR. Na pozemních hranicích umožňuje Řecko vstup do země pouze s negativním testem pro cestující ze všech zemí už od 15. července, s výjimkou nutných důvodů. Povinnost negativních testů oznámily Atény pro letecké cesty z ČR už v polovině srpna. Tehdy ji ale nakonec zrušily po jednání premiéra Andreje Babiše a české diplomacie s řeckou vládou.
Slovensko - Země od 18. září zařadila ČR mezi rizikové země. Při cestě na Slovensko musí lidé až na výjimky předložit negativní výsledek testu na koronavirus ne starší 72 hodin nebo nastoupit do karantény a následně podstoupit test. Výjimku z omezení mají mimo jiné pendleři, studenti, pedagogové, zdravotníci či sportovci.
Slovinsko - ČR bylo od 6. srpna na slovinském seznamu zemí, pro jejichž občany je při vstupu do země až na výjimky povinná dvoutýdenní karanténa. Od 29. září je celá ČR zařazena na červený seznam. Výjimky z povinné dvoutýdenní karantény mají občané, kteří předloží negativní test na koronavirus, dále pendleři a povolen je i tranzit.
Švýcarsko - Země zařadila ČR na seznam rizikových států. Od 14. září musejí lidé po příjezdu z Česka do desetidenní karantény. Tranzit je povolen.
Související
Politico: Česko se s Babišem v čele stane dalším destruktivním prvkem v EU
Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy
Česká republika , EU (Evropská unie) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
před 39 minutami
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
před 2 hodinami
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
před 3 hodinami
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
před 5 hodinami
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
před 6 hodinami
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
před 7 hodinami
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
před 8 hodinami
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
před 9 hodinami
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
před 11 hodinami
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
před 12 hodinami
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
před 13 hodinami
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
před 15 hodinami
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
včera
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
včera
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
včera
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
včera
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
včera
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
včera
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
včera
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák