Proud lávy ze sopky na ostrově La Palma výrazně zpomalil. Do moře možná nedorazí

Láva na tomto Kanárském ostrově v Atlantiku zničila dosud na 166 hektarů a pohltila podle satelitních snímků asi 350 domů, uzavřeno je kvůli ní několik silnic, zničeno je elektrické vedení či zavlažovací systémy banánovníkových plantáží. Oběti ani zraněné si přírodní katastrofa nevyžádala, na šest tisíc lidí zůstává evakuováno.

Láva, jejíž masa v místech dosahuje výšky až 12 metrů, se nyní pohybuje rychlostí asi čtyři metry za hodinu, v pondělí to přitom bylo asi 700 metrů za hodinu. Postupuje k jihozápadnímu pobřeží, jehož část v předpokládaném místě střetu už byla evakuována. Po střetu žhavé lávy s mořskou vodou by totiž podle vědců nastala chemická reakce, která by do vzduchu uvolnila obrovské množství páry s nebezpečnými látkami a kousky vulkanického skla.

Díky výraznému zpomalení ale možná láva na pobřeží ani nedorazí, píší dnes místní média. Od nedělní erupce urazila masa vyvřelého magmatu podle deníku El Periódico asi 3,6 kilometru ze zhruba šestikilometrové vzdálenosti od kráteru k pobřeží. Nyní se valí láva ve dvou hlavních proudech, ten severnější už dorazil k obci Todoque, jež byla v úterý evakuována. Proud lávy více na jihu se nyní podle RTVE už prakticky nepohybuje.

Letiště na ostrově La Palma od neděle provoz nepřerušilo, dnes ale hlásí zpoždění několik spojů s dalšími Kanárskými ostrovy Tenerife a Gran Canaria. Nad letiště, které leží na východním pobřeží ostrova La Palma, totiž dorazil popílek ze sopky, zatím ale nebylo vyhlášeno omezení letového provozu.

Na La Palmu by měl dnes přijet podpořit záchranáře a evakuované obyvatele i španělský král Felipe VI. s manželkou a znovu se tam vrací premiér Pedro Sánchez, který tam byl už začátkem týdne a ve středu se účastnil v New Yorku Valného shromáždění OSN.

Erupci sopky zažil ostrov La Palma naposledy v roce 1971, tehdy magma vyvěralo 25 dní a při neštěstí zemřel jeden turista, který se nadýchal toxických par poté, co překročil bezpečnostní zábrany. Tehdy láva dorazila do moře, díky čemuž se pak zvětšilo území ostrova asi o dva kilometry čtvereční. Nyní experti odhadují, že magma může vyvěrat do listopadu, možná i déle.

Ve Španělsku je podle národního geografického ústavu šest vulkanických oblastí, z nichž dvě jsou považovány za aktivní (oblast Girony a právě Kanárské ostrovy). Za aktivní vulkán je podle španělského vulkanologa Pabla Gonzáleze považována sopka, která vybuchla v posledních asi 30.000 letech, jiní definují jako aktivní sopku s erupcí v minulých 10.000 letech.

Podle americké organizace Smithsonian Institution je na světě nyní asi 1500 aktivních sopek, z toho u zhruba dvou desítek byla zaznamenána erupce v posledních dvou týdnech, je mezi nimi i další erupce sicilské sopky Etna z tohoto týdne. V posledních 30 letech nezaznamenali experti této organizace rostoucí trend sopečné činnosti. Například v roce 1991 evidovali ve světě sedm desítek erupcí sopek, v roce 1997 jich bylo necelých 60, v roce 2008 osm desítek a předloni sedmdesát. Asi dvě třetiny aktivních sopek se nachází v takzvaném Ohnivém kruhu (též Tichomořský lem), což je pásmo pobřeží a ostrovů okolo Tichého oceánu, kde se odehrává i 90 procent všech zemětřesení.