Průzkum ukázal, jak Poláci a Maďaři vnímají vlastní demokracie

Demokratický deficit je vnímán 48 procenty polských občanů. O něco méně je vnímán v Maďarsku, kde je to 42 procent. Dokazuje to studie Democracy Perception Index, která zkoumala postoje lidí  v 53 zemích. Studie také zjistila, že většina Poláků a Maďarů si přeje, aby na tom byly jejich země lépe.

Výzkumníci se lidí ptali, zda si myslí, že je jejich země dostatečně demokratická. Na tuto přímou otázku odpovědělo 59 procent Poláků, že není. Maďarů takto odpovědělo 57 procent. Země se tak zařadily mezi státy, kde jsou vládou demokratické předpoklady v očích občanů naplňovány nejméně. Vetší nespokojenost je pouze ve Venezuele, Indonésii a Nigérii.

Celkově si z 53 států, kde studie probíhala, 40 procent lidí myslí, že jejich země není ve skutečnosti demokratická. 78 procent lidí vnímá její důležitost. Velký význam připisuje demokracii vždy většina společnosti od 92 procent v Řecku po 50 procent v Iráku.

Co se týče zvládání koronavirové krize v jednotlivých zemích, je polovina lidí ze všech zemí spokojená. Že byla omezení příliš velká, si myslí 17 procent lidí a 28 procent lidí míní, že byla nedostatečná. V celkové spokojenosti s řízením krize existují velké rozdíly. V Brazílii a Chile se domnívalo méně než 40 procent lidí, že vláda zvládla krizi dobře, zatímco v Číně a Vietnamu 95 procent lidí uvedlo, že si jejich vlády vedly dobře.

Nejlepších výsledků ze států EU dosáhlo Řecko s 89 procent spokojenosti a Irsko s 87 procenty.