Řecké lodě dnes ve Středozemním moři zachránily 30 migrantů, jejichž plavidlo se potopilo poblíž ostrova Kréta. Není jasné, kolik lidí bylo celkem na palubě; zachránění trosečníci podle řecké pobřežní stráže nebyli ve stavu uvést přesný počet cestujících. Ve vodách okolo ostrova proto až do večera pokračovala rozsáhlá záchranná operace, napsala agentura AP.
Na potápějící loď úřady telefonicky upozornil člověk, který byl patrně na palubě plavidla a uvedl, že je na lodi 16 lidí. Na záchraně se zhruba 19 kilometrů od východního pobřeží Kréty ve větrném dni podílela i fregata řeckého námořnictva, helikoptéra, dvě plavidla pobřežní stráže a tři nákladní lodě.
Úřady zatím neví, odkud se ztroskotaná loď plavila, jak velká byla, ani kam měla namířeno. Východořecké ostrovy v Egejském moři jsou však běžně cílem tisíců azylantů z Blízkého východu, Afriky i Asie, kteří se v naději na lepší život v Evropě plaví z nedalekého Turecka. Občas však cestu kolem Kréty volí i pašeráci, kteří převážejí migranty do Itálie, uvádí AP.
Související
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.
před 37 minutami
Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila
Končící poslankyně Markéta Šichtařová znovu vysvětlila důvody rezignace na mandát. Dospěla k závěru, že politika už není volbami opravitelná. Šichtařová také popsala, jak se stala terčem kritiky ze strany ostatních zákonodárců.
před 1 hodinou
Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán
Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.
před 3 hodinami
Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA
Válečný konflikt na Blízkém východě provází čím dál ostřejší rétorika, která prakticky vylučuje brzké diplomatické řešení. Jahjá Rahím Safaví, vysoký vojenský poradce íránského ajatolláha Modžtaby Chameneího, v íránské státní televizi bez obalu zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Označil ho za samotného Satana a nejvíce zkorumpovaného a hloupého prezidenta v dějinách USA. Podle Safavího je existence Íránu a Izraele v jednom regionu nemožná a definitivní zkáza podle něj čeká právě sionistický režim.
před 4 hodinami
Cena za barel ropy opět překonala hranici 100 dolarů. Rusko jedná o dodávkách paliv s USA
Ceny ropy na světových trzích opět překonaly hranici 100 dolarů za barel. Tento prudký nárůst přichází v době, kdy se konflikt na Blízkém východě vyostřuje na několika frontách současně. Írán stupňuje své útoky na globální energetické zásoby a sousední státy, zatímco izraelská letadla útočí na libanonský Bejrút.
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Teploty budou pozvolna klesat
Nadcházející březnový víkend přinese do České republiky proměnlivé počasí s postupným ochlazováním, které se nejvýrazněji projeví v západní polovině území.
včera
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.
včera
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
Americký prezident Donald Trump před Bílým domem hovořil s novináři o aktuálním vývoji konfliktu v Íránu. Na otázku, co je zapotřebí k ukončení bojů, odpověděl, že bude pokračovat ve stejném postupu a následně se uvidí, jaký to přinese výsledek. Podle jeho slov Írán přišel o své námořnictvo, letectvo i veškerá protiletadlová zařízení a radarové systémy.
včera
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard korun. Rozpočet už se po zapracování pozměňovacích návrhů neměnil. Zákon ještě musí podepsat prezident Petr Pavel. Následně skončí rozpočtové provizorium.
včera
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
Odchod z Poslanecké sněmovny oznámila poslankyně Markéta Šichtařová, která se stala členkou horní komory parlamentu teprve v říjnu. Rozhodla se tak po hlasování k jednomu ze zákonů, s nímž zásadně nesouhlasí.
včera
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
Budoucnost Václava Moravce po jeho nedělním odchodu z České televize, kde působil přes 20 let, je zatím nejasná. Má to dobrý důvod. Televize v tuto chvíli může mluvit moderátorovi do života. Moravec se s ní ale zkouší dohodnout na jiném postupu.
včera
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
včera
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
Světová energetická bezpečnost čelí v těchto dnech nevídané hrozbě, která by mohla destabilizovat globální hospodářství na celá léta. Teherán prostřednictvím svých vojenských představitelů vyslal do světa varování, které nenechává nikoho na pochybách o vážnosti situace v Perském zálivu. Podle íránského vojenského velení se konflikt s USA a Izraelem přesouvá do nové, mnohem agresivnější fáze.
včera
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí spekulace, které musely oficiální zdroje v Teheránu začít krotit. Syn íránského prezidenta prohlásil, že nový lídr, který do funkce nastoupil po svém otci zabitém v první den války, je „živ a zdráv“. Tato prohlášení přicházejí v reakci na zprávy, že Modžtaba byl při stejném útoku, který připravil o život jeho otce i manželku, vážně zraněn.
včera
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
Evropské metropole se připravují ke schválení historického kroku, který má stabilizovat světové trhy s energiemi zasažené válkou v Íránu. Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) plánují uvolnit celkem 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Jde o největší intervenci v historii této organizace, která objemem více než dvojnásobně překonává uvolnění zásob po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
včera
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
Prezident Donald Trump se snaží Američany přesvědčit, že současný dramatický nárůst cen pohonných hmot je pouze nezbytnou, ale krátkodobou obětí. Podle jeho slov i vyjádření Bílého domu ceny benzínu „velmi rychle klesnou“, jakmile skončí vojenská operace v Íránu. Energetický poradce Chris Wright dokonce mluví o týdnech, nikoliv měsících. Analytici z Wall Street jsou však k tomuto optimismu skeptičtí a upozorňují, že realita ropného trhu je mnohem složitější než politický marketing.
včera
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.
včera
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
Izraelská armáda (IDF) v úterý zveřejnila znepokojivou analýzu, podle které přibližně polovina zhruba ze tří set balistických raket, které Írán dosud v tomto konfliktu odpálil na Izrael, nesla kazetové hlavice. Tato zpráva přichází jen den poté, co submunice z těchto zbraní zabila v centrálním Izraeli dva lidi a dalšího vážně zranila.
včera
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
Vedení České televize se muselo narychlo vypořádat s nečekanou situací, kterou způsobil náhlý odchod Václava Moravce. Tradiční nedělní polední diskuse se však neruší, pouze dostane dočasný kabát. Nadcházející neděli 15. března tak diváci namísto Otázek uvidí živě vysílaný speciál pořadu Události, komentáře.
včera
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
Ruský prezident Vladimir Putin se v souvislosti s pokračujícími údery Spojených států a Izraele na Írán snaží stylizovat do role mezinárodního mírotvůrce. Jen během posledního týdne proběhly mezi Moskvou a Teheránem dva telefonické hovory na prezidentské úrovni. Kreml nyní oficiálně volá po „rychlé deeskalaci a politickém řešení“, což ovšem kontrastuje s faktem, že Rusko samo pokračuje v opotřebovávací válce proti Ukrajině, kterou rozpoutalo v roce 2022.
Zdroj: Libor Novák