Řecké ministerstvo kultury předložilo parlamentu návrh zákona, podle něhož by se mohla umělecká díla ze sbírek řeckých muzeí, včetně antických památek, půjčovat do zahraničí až na 50 let. Informovala o tom ve středu místní média. Nyní lze artefakty z Řecka zapůjčit nejvýše na deset let. Návrh, jímž chce vláda propagovat řecké kulturní dědictví, kritizovala opozice. Ta se obává, že se některé artefakty do Řecka po tak dlouhé době nevrátí a že vystavování v cizině poškodí místní cestovní ruch.
"Naše muzea a památky jsou jednou z největších turistických atrakcí, opravdu chceme, aby se naše umělecká díla stala lákadlem turistů v jiných zemích?" kritizoval návrh ministerstva kultury opoziční poslanec a exministr školství Nikos Filis. Ministerstvo ale tvrdí, že řecká muzea mají miliony movitých děl, která jsou uchovávána v muzejních skladech.
Ministryně kultury Lina Mendoniová přitom původně navrhovala zápůjčky na deset let s prodloužením na dalších deset. Už těchto 20 let opoziční levicová formace SYRIZA kritizovala jako příliš dlouhé období. Posléze přišla Mendoniová s variantou 50+50, tedy celkem 100 let, nakonec návrh změnila na 25+25 let. "Ministryně žongluje s dekádami, jako kdyby jedla popcorn," rozhořčil se Filis.
Opoziční poslanci kritizují také formulaci, podle níž by se předmětem zápůjčky mohly stát "celé památky" a půjčit si je budou smět "muzea a podobná místa".
Zákon stanoví, že zapůjčit díla lze jen tehdy, když pronajímatel zajistí jejich bezpečnou přepravu, bezpečné vystavování i vrácení. "Díla budou vybírat sama muzea a jejich půjčení bude schvalovat ministerstvo a samozřejmě také ústřední archeologická rada," hájí nový návrh ministerstvo kultury.
V současné době lze řecká díla zapůjčit muzeím do zahraničí na pět let s možností prodloužení o dalších pět let. Podle ministerstva kultury by to nově mělo být na 25 let s možností prodloužení na dalších 25.
Kritici návrhu v této souvislosti připomněli dlouholetý spor Řecka s Británií o takzvané Elginovy mramory, část sochařské výzdoby starověkého chrámu z aténské Akropole. Odtud je začátkem 19. století odvezl tehdejší britský velvyslanec Thomas Bruce, hrabě z Elginu, a nyní jsou vystaveny v Britském muzeu v Londýně. To je odmítá vrátit se zdůvodněním, že Bruce artefakty získal na základě smlouvy s Osmanskou říší, jíž bylo tehdy Řecko součástí. Atény tvrdí, že soubor byl ukraden, a požadují ho zpět.
Řecká média nyní připomněla i výrok premiéra Kyriakose Mitsotakise, který loni v létě, pár týdnů po nástupu do úřadu, britskému tisku řekl, že Řecko zapůjčí Londýnu v Británii dosud nevystavované artefakty, pokud Británie recipročně půjčí Řecku Elginovy mramory.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Do Evropy dorazil pozůstatek hurikánu. Počasí bude místy hodně nebezpečné
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák