Řecko navrhuje zápůjčky z muzeí do ciziny až na 50 let

Řecké ministerstvo kultury předložilo parlamentu návrh zákona, podle něhož by se mohla umělecká díla ze sbírek řeckých muzeí, včetně antických památek, půjčovat do zahraničí až na 50 let. Informovala o tom ve středu místní média. Nyní lze artefakty z Řecka zapůjčit nejvýše na deset let. Návrh, jímž chce vláda propagovat řecké kulturní dědictví, kritizovala opozice. Ta se obává, že se některé artefakty do Řecka po tak dlouhé době nevrátí a že vystavování v cizině poškodí místní cestovní ruch.

"Naše muzea a památky jsou jednou z největších turistických atrakcí, opravdu chceme, aby se naše umělecká díla stala lákadlem turistů v jiných zemích?" kritizoval návrh ministerstva kultury opoziční poslanec a exministr školství Nikos Filis. Ministerstvo ale tvrdí, že řecká muzea mají miliony movitých děl, která jsou uchovávána v muzejních skladech.

Ministryně kultury Lina Mendoniová přitom původně navrhovala zápůjčky na deset let s prodloužením na dalších deset. Už těchto 20 let opoziční levicová formace SYRIZA kritizovala jako příliš dlouhé období. Posléze přišla Mendoniová s variantou 50+50, tedy celkem 100 let, nakonec návrh změnila na 25+25 let. "Ministryně žongluje s dekádami, jako kdyby jedla popcorn," rozhořčil se Filis.

Opoziční poslanci kritizují také formulaci, podle níž by se předmětem zápůjčky mohly stát "celé památky" a půjčit si je budou smět "muzea a podobná místa".

Zákon stanoví, že zapůjčit díla lze jen tehdy, když pronajímatel zajistí jejich bezpečnou přepravu, bezpečné vystavování i vrácení. "Díla budou vybírat sama muzea a jejich půjčení bude schvalovat ministerstvo a samozřejmě také ústřední archeologická rada," hájí nový návrh ministerstvo kultury.

V současné době lze řecká díla zapůjčit muzeím do zahraničí na pět let s možností prodloužení o dalších pět let. Podle ministerstva kultury by to nově mělo být na 25 let s možností prodloužení na dalších 25.

Kritici návrhu v této souvislosti připomněli dlouholetý spor Řecka s Británií o takzvané Elginovy mramory, část sochařské výzdoby starověkého chrámu z aténské Akropole. Odtud je začátkem 19. století odvezl tehdejší britský velvyslanec Thomas Bruce, hrabě z Elginu, a nyní jsou vystaveny v Britském muzeu v Londýně. To je odmítá vrátit se zdůvodněním, že Bruce artefakty získal na základě smlouvy s Osmanskou říší, jíž bylo tehdy Řecko součástí. Atény tvrdí, že soubor byl ukraden, a požadují ho zpět.

Řecká média nyní připomněla i výrok premiéra Kyriakose Mitsotakise, který loni v létě, pár týdnů po nástupu do úřadu, britskému tisku řekl, že Řecko zapůjčí Londýnu v Británii dosud nevystavované artefakty, pokud Británie recipročně půjčí Řecku Elginovy mramory.

Související

Více souvisejících

Řecko muzea

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy