Severní Makedonie splňuje všechny podmínky pro zahájení rozhovorů o vstupu do Evropské unie. Při návštěvě Skopje to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Bulharský premiér Kiril Petkov však německému kancléři dnes odpoledne řekl, že výhrady Sofie k zahájení rozhovorů se Severní Makedonií přetrvávají, uvedla agentura DPA.
Podle Scholze však existuje možnost, aby se jednání posunula pozitivní směrem.
Sofia v minulých letech opakovaně uplatnila veto kvůli sporům se Skopjí v otázkách jazyka a kultury, které podle ní mají bulharské kořeny. Podle severomakedonských představitelů nemůže být národní identita Makedonců předmětem diskuse. Bulharsko také žádá silnější záruky práv pro svou menšinu žijící v Severní Makedonii.
Německý kancléř Scholz ve Skopji uvedl, že země splňuje veškeré podmínky pro zahájení rozhovorů o členství v EU. "Přístupová jednání slíbená před dvěma roky musí nyní začít," řekl šéf německé vlády s tím, že se o to zasadí. Severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski uvedl, že jeho země o výhradách s Bulharskem jedná. Podle něj ale bulharští politici záležitost využívají pro vnitropolitický boj, což jednání ztěžuje.
Bulharský premiér Petkov uvedl, že jeho země trvá na svých podmínkách. S Německem i Bruselem chce ale dále o odblokování rozhovorů se Severní Makedonií jednat. Evropská unie musí být podle něj součástí záruk, že bulharské požadavky budou naplněny.
Podle bulharské agentury BTA Scholz vyjádřil přání, aby EU rozhodla o začátku rozhovorů se Skopjí do konce června. Severní Makedonie rovněž doufá, že se členské země shodnou na startu jednání na summitu na konci měsíce.
Německo vnímá jako svou prioritu integraci do EU zemí západního Balkánu, a sice Černé Hory, Srbska, Albánie, Severní Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny. Země se ale nacházejí v různém stadiu rozhovorů. Nejvíce pokročila jednání se Srbskem a Černou Horou, zatímco rozhovory s Kosovem a Bosnou jsou úplně na začátku. Bulharské veto blokuje také začátek rozhovorů s Albánií, protože Brusel chce, aby rozhovory s touto zemí začaly společně se Severní Makedonií.
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
Aktuálně se děje
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
včera
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
včera
Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří
včera
36 hodin po ničivém zemětřesení v Kolumbii záchranáři stále nachází živé
včera
Vance potají jednal se Zelenským. Požaduje, aby se Ukrajina vyhnula útokům na klíčovou trasu pro vývoz ropy
včera
MAPA: Kde pozorovat zatmění Slunce? Najděte si místo přímo ve vašem okolí
včera
Zatmění Slunce nás v příštích letech čeká ještě několikrát. Z Česka jej opět uvidíme už za rok
včera
Zatmění Slunce vám může poškodit oči i zničit mobil. Jak jej sledovat a fotit bez speciálních brýlí?
včera
Počasí se zde zhoršuje dvakrát rychleji než kdekoliv jinde. Proč se Evropa otepluje nejrychleji na světě?
včera
Zákaz sociálních sítí nefunguje. Většina mladých jej už obešla
včera
Zelenskyj: Ukrajina předala USA konkrétní návrhy na ukončení války
včera
Trump potvrdil, že ze summitu NATO odjel v kontejneru na jídlo. Rubio a Bessent zůstali v ohroženém letadle
včera
Počasí dnes bude na pozorování zatmění Slunce a Perseid ideální
11. srpna 2026 21:58
Trump změnil názor. Licenci k výrobě raket systému Patriot Ukrajině neudělí
Americký prezident Donald Trump přehodnotil svá původní prohlášení a ustoupil od plánu udělit Ukrajině licenci k domácí výrobě rakety systému Patriot. Bílý dům k tomuto kroku vedou především obavy z možného úniku vysoce citlivých vojenských technologií, které by v budoucnu mohly skončit v ruských rukách. Rozhodnutí tak opět prohlubuje nejistotu ohledně ukrajinské protivzdušné obrany před očekávanými zimními útoky ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák