Scholz označil rostoucí náklady na vytápění za sociální výbušninu

Německý kancléř Olaf Scholz označil rostoucí náklady na vytápění za sociální výbušninu. Řekl to v rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ARD. K tématu pandemie pak uvedl, že na podzim a v zimě už podle něj nebudou potřeba stejná drastická opatření proti šíření covidu-19 jako v předchozích letech.

Scholz ohledně rostoucích cen za vytápění přislíbil v dlouhodobějším horizontu další úlevy. Řekl přitom, že rostoucí ceny energií ho velmi znepokojují. "Protože občané si musejí v životě poradit, a když se najednou zvýší účet za topení o pár set eur, tak je to suma, se kterou si mnozí opravdu neporadí. Jsou to sociální výbušniny," řekl kancléř.

Předseda německé vlády zdůraznil, že chce se sociálními partnery, vědci a spolkovou centrální bankou projednat kroky proti inflaci. Na pondělí je v kancléřství naplánovaná jejich schůzka. Konkrétnější ohledně plánovaných kroků ale Scholz být nechtěl.

"Nemělo by docházet k dalšímu zavírání škol a já si nemyslím, že potřebujeme takové uzávěry, jaké jsme měli v posledních letech," pokračoval kancléř. Občany starší 60 let pak vyzval, aby se nechali očkovat i čtvrtou dávkou proti covidu-19.

Čtyřiašedesátiletý kancléř v rozhovoru také uvedl, že je jedním ze sedmi procent lidí v Německu, kteří už dostali druhé přeočkování po dvou dávkách základního očkování. Šéf vlády lidem doporučil nečekat na novou vakcínu, která bude pravděpodobně k dispozici až v říjnu.

"Ne všichni by měli čekat," řekl. Poukázal na to, že on sám se ještě covidem-19 nenakazil. "To, že jsem se nechal očkovat čtyřikrát, je možná důvod, proč se to nestalo," domnívá se Scholz.

Kancléř také řekl, že jeho vláda pokračuje v jednáních o pomoci německému plynárenskému gigantu Uniper. Ten se dostal do problémů kvůli nedostatku plynu a jeho vysokým cenám v důsledku omezování dodávek suroviny z Ruska do Evropy. Scholz naznačil, že na stole jsou i nástroje, které se za koronavirové pandemie použily na záchranu velkých společností, jako je Lufthansa. Berlín tehdy národnímu leteckému dopravci poskytl záchranný balík za devět miliard eur (223 miliard Kč).

Scholz rovněž uvedl, že Německo debatuje se svými spojenci o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po skončení války. Ty ale podle něj nebudou stejné jako pro člena Severoatlantické aliance.

Kancléř se také bránil kritice svého stylu komunikace, který je podle některých příliš úsporný. Řekl, že nechce přicházet s planými sliby. "Jsem přesvědčen, že mám pravdu, když se nepočítám mezi politiky, kteří každý týden něco ohlásí, a asi z 90 procent z toho nic není," řekl Scholz v rozhovoru s ARD.

Související

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

Více souvisejících

Německo Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy