Spojené státy budou evropské spojence informovat o případných přesunech svých jednotek na kontinentu. Své partnery v Severoatlantické alianci o tom podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga dnes ujistil americký ministr obrany Mark Esper, který dorazil na první osobní návštěvu do alianční centrály v Bruselu od vypuknutí pandemie covidu-19.
V době zvažovaných přesunů amerických jednotek v Evropě označil Stoltenberg Esperovu návštěvu za signál pokračující transatlantické spolupráce.
"Vítám, že USA konzultují (plány) se spojenci a zároveň dávají jasně najevo své pokračující silné zapojení v evropské bezpečnosti," řekl dnes Stoltenberg, který měl stejně jako Esper při příchodu na jednání na obličeji roušku. NATO od března nahradilo kvůli covidu-19 všechna fyzická jednání videokonferencemi a Esperova návštěva je prvním významnějším osobním setkáním od té doby.
Americký prezident Donald Trump v polovině června oznámil, že stáhne z Německa 9000 ze 34.500 vojáků, kteří tam dnes působí. Trump tím chce Berlín motivovat ke zvýšení výdajů na obranu, k němuž dlouhodobě evropské spojence tlačí. Němečtí politici nelibě nesli, že nebyli o jeho plánech dopředu informováni a neznají podrobnosti. Ty však zatím nejsou podle Pentagonu vyřešené.
Tento týden Trump po setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou doplnil, že část Američanů by mohla zamířit z Německa do Polska.
Esper dnes zdůraznil, že USA se budou i nadále snažit přesvědčit evropské partnery, aby dávali na obranu více peněz. Spojené státy financují zdaleka největší podíl aliančních výdajů a většina evropských zemí je stále vzdálena cíli dvou procent hrubého domácího produktu, k němuž se spojenci zavázali. Například německé výdaje se pohybují okolo jednoho procenta.
"V posledních letech jsme se pohnuli o kus vpřed, ale zbývá ještě hodně moc práce," prohlásil dnes v souvislosti s armádními rozpočty spojenců Esper. Několik zemí v posledních letech dvouprocentní hranice dosáhlo, další spojenci včetně Česka se jí však blíží jen pomalu. Některé vlády navíc dávají najevo, že kvůli koronavirové krizi budou muset jít investice do obrany dočasně stranou.
Související
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
Do údajné snahy USA o vyloučení Španělska se vložilo NATO
NATO , Mark Esper , Jens Stoltenberg , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák