Šéfka EK i europoslanci chtějí tvrdý postup vůči maďarskému zákonu o LGBT

Pokud Maďarsko nezruší sporné pasáže nového zákona diskriminujícího sexuální menšiny, zahájí s ním Evropská komise řízení kvůli porušování práva Evropské unie. V diskusi s poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která normu kritizovanou velkou většinou unijních lídrů označila za ostudnou. Také většina europoslanců se k zákonu staví kriticky a část z nich chce vyzvat země EU k ráznějšímu postupu vůči Budapešti.

Zákon přijatý v červnu vstoupil podle rozhlasové stanice Radio Free Europe či francouzské televize France 24 v platnost dnes, zatímco agentura AFP tvrdí, že se tak stane ve čtvrtek. Norma mimo jiné zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Většina lídrů unijních zemí na červnovém summitu vybídla maďarského premiéra Viktora Orbána ke zrušení sporných pasáží diskriminujících podle nich sexuální menšiny. Orbán to odmítá a tvrdí, že zákon nikoho nediskriminuje, pouze dává v sexuální výchově dětí pravomoci rodičům. Kritizované pasáže jsou částí zákona, jehož celek je primárně zaměřen na boj proti sexuálnímu zneužívání dětí.

"Homosexualita je stavěna na roveň pornografie... Tento zákon využívá ochranu dětí k diskriminaci lidí na základě jejich sexuální orientace... To je ostudné," prohlásila dnes šéfka unijní exekutivy. Brusel podle ní využije veškeré dostupné prostředky, aby Maďarsko ke změně normy přiměl. Komise již koncem června vyzvala Budapešť k odstranění kritizovaných pasáží a pokud se v zatím nespecifikované lhůtě nedočká odpovědi, může věc předat soudu EU. Pokud by v případném řízení, které může trvat až několik let, dospěl soud k závěru, že norma je diskriminační a porušuje unijní právo, může nařídit její zrušení či Maďarsku udělit vysoké pokuty.

Instituce EU v současnosti vedou s Maďarskem řízení kvůli porušování evropských hodnot. Europoslanci, komise i některé členské státy EU dávají dlouhodobě najevo obavy, že Orbánova vláda omezuje v Maďarsku nezávislost justice, médií či akademické svobody. Budapešť námitky odmítá.

Část europoslanců chce v návrhu usnesení, o němž bude parlament hlasovat ve čtvrtek, vyzvat k ráznějšímu postupu v tomto řízení, které za více než dva roky nevedlo k žádným závěrům. Teoreticky přitom může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU Maďarsku.

"Orbán již dříve překročil červenou linii, ale tohle je nový pokles ke dnu... Musí být využity všechny právní prostředky, abychom Orbánovi ukázali, že zašel příliš daleko. Jsme unií hodnot, ať se to Orbánovi líbí, či ne," uvedl předseda liberální frakce europoslanců Dacian Ciološ. Liberálové spolu s několika dalšími frakcemi prosazují výzvu členským zemím k posunu řízení s Maďarskem do další fáze. Pro případné zbavení hlasovacích práv je však potřeba souhlas všech ostatních 26 zemí, přičemž Polsko dlouhodobě dává najevo, že Budapešť podpoří.

Kriticky se vůči počínání maďarské vlády vyjádřila i většina dalších poslanců, kteří se dnes zapojili do debaty. Někteří komisi vyzývali, aby neváhala vůči Maďarsku použít nové pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu.

"Žádné další výmluvy pro odklad. Konejte nyní," prohlásil zelený europoslanec Daniel Freund, který s kolegy připravil právní podklady pro využití nového mechanismu v maďarském případě.

Von der Leyenová dnes zopakovala, že komise hodlá po důkladné přípravě začít pravidlo využívat na podzim. Unijní exekutiva zároveň prozatím odmítá schválit maďarský plán obnovy, na jehož základě má země čerpat peníze z mimořádného pokrizového fondu EU. Důvodem jsou podle unijních činitelů obavy z nedostatečné ochrany peněz před korupcí.

Související

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.
Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Více souvisejících

Maďarsko Ursula von der Leyenová evropská komise

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 4 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy