Na Slovensku bude referendum týkající se zavedení ústavních pravidel pro předčasné volby. Vyplývá to z dnešního oznámení prezidentky Zuzany Čaputové. Občané budou rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu.
Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.
Na jeho rozhodnutí pak bude podle prezidentky záviset, zda v referendu budou slovenští občané odpovídat jen na první nebo na obě zmíněné otázky. Postup hlavy státu kritizovala opozice, podle šéfa sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica zmařila Čaputová další referendum.
Podpisy pod petici za vyhlášení referenda s oběma dotazy sbírala opozice, petiční archy s podpisy zhruba 406.000 lidí předala prezidentské kanceláři v srpnu. Úřad hlavy státu po kontrole uznal zhruba 382.000 podpisů; podle ústavy musí petici za referendum podpořit alespoň 350.000 občanů.
"Jakmile budu mít odpověď ústavního soudu, vypíšu referendum minimálně s jednou otázkou. S ohledem na to, že jsou tam lhůty, tak to bude nepochybně do konce roku," uvedla Čaputová.
Někteří ústavní právníci už dříve upozorňovali, že otázka o demisi vlády na základě referenda, je patrně protiústavní. Sbíraní podpisů pod petici začalo ještě před tím, než nynější kabinet premiéra Eduarda Hegera přišel o většinu ve sněmovně, a to kvůli odchodu liberální strany Svoboda a Solidarita ze čtyřčlenné vládní koalice.
Pro platnost výsledku referenda je podle slovenské ústavy nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.
Slovenská opozice už dříve usilovala o předčasné parlamentní volby a v této souvislosti podpořila i další petici za referendum o nových volbách, jehož vypsání ale loni zablokoval ústavní soud.
Ústavní soud tehdy rozhodoval rovněž na podnět Čaputové a podle jeho pohledu by nejprve musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout právě například v referendu.
K takové úpravě ústavy dosud nedošlo, změnit to může právě nově navrhované referendum.
Fico v reakci na dnešní oznámení Čaputové tvrdil, že prezidentka zmařila další referendum. "Prezidentka znovu našla fíkový list, aby jím zakryla svůj úmysl. Podání na ústavní soud. Nevím, co je protiústavního na otázce, ve které si lidé přejí odchod rozbité, neschopné a protislovenské vlády," uvedl Fico v prohlášení.
Čaputovou za její nejnovější rozhodnutí nechat jednu z navrhovaných otázek posoudit ústavním soudem kritizovala také strana Hlas-sociální demokracie expremiéra Petera Pellegriniho.
"Paní prezidentka pokračuje ve své nedobré tradici, že se obrací na ústavní soud s uplatněním základního demokratického práva občanů v referendu, zatím co jiné klíčové národně-státní zájmy s ústavním soudem neřeší," uvedla opoziční strana v prohlášení.
Čaputová už při zdůvodnění svého rozhodnutí řekla, že očekává vlnu útoků, jakož i lží o tom, že referendum zmařila. Označila to za hloupost. Podle ústavy se hlava státu může obrátit na ústavní soud, aby posoudil, zda je předmět referenda v souladu s ústavou a ústavními zákony.
V minulosti slovenská sněmovna opakovaně rozhodla o zkrácení svého volebního období ústavním zákonem, což vedlo k vypsání předčasných voleb. Tato rozhodnutí tehdy ústavní soud neprozkoumával.
Opozice navrhovala spojit referendum s komunálními volbami, které budou v zemi 29. října. Podle Čaputové ale tento termín nelze stihnout, protože zmíněná petice byla jejímu úřadu doručena pozdě.
Související

Slovensko dnes vidí nově zvoleného prezidenta Pavla na titulních stránkách novin

Babiš otravuje veřejný prostor a radikalizuje lidi, je nebezpečný, varují Slováci
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 22 hodinami

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno včera

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
včera

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno včera

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
Aktualizováno včera

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
včera

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
včera

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
včera

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
včera

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
včera

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno včera

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
včera

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
včera

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno včera

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
včera

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
včera

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno včera

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
včera

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
včera

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
včera
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK