Na Slovensku bude referendum týkající se zavedení ústavních pravidel pro předčasné volby. Vyplývá to z dnešního oznámení prezidentky Zuzany Čaputové. Občané budou rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu.
Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.
Na jeho rozhodnutí pak bude podle prezidentky záviset, zda v referendu budou slovenští občané odpovídat jen na první nebo na obě zmíněné otázky. Postup hlavy státu kritizovala opozice, podle šéfa sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica zmařila Čaputová další referendum.
Podpisy pod petici za vyhlášení referenda s oběma dotazy sbírala opozice, petiční archy s podpisy zhruba 406.000 lidí předala prezidentské kanceláři v srpnu. Úřad hlavy státu po kontrole uznal zhruba 382.000 podpisů; podle ústavy musí petici za referendum podpořit alespoň 350.000 občanů.
"Jakmile budu mít odpověď ústavního soudu, vypíšu referendum minimálně s jednou otázkou. S ohledem na to, že jsou tam lhůty, tak to bude nepochybně do konce roku," uvedla Čaputová.
Někteří ústavní právníci už dříve upozorňovali, že otázka o demisi vlády na základě referenda, je patrně protiústavní. Sbíraní podpisů pod petici začalo ještě před tím, než nynější kabinet premiéra Eduarda Hegera přišel o většinu ve sněmovně, a to kvůli odchodu liberální strany Svoboda a Solidarita ze čtyřčlenné vládní koalice.
Pro platnost výsledku referenda je podle slovenské ústavy nezbytná účast většiny oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních celostátních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.
Slovenská opozice už dříve usilovala o předčasné parlamentní volby a v této souvislosti podpořila i další petici za referendum o nových volbách, jehož vypsání ale loni zablokoval ústavní soud.
Ústavní soud tehdy rozhodoval rovněž na podnět Čaputové a podle jeho pohledu by nejprve musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout právě například v referendu.
K takové úpravě ústavy dosud nedošlo, změnit to může právě nově navrhované referendum.
Fico v reakci na dnešní oznámení Čaputové tvrdil, že prezidentka zmařila další referendum. "Prezidentka znovu našla fíkový list, aby jím zakryla svůj úmysl. Podání na ústavní soud. Nevím, co je protiústavního na otázce, ve které si lidé přejí odchod rozbité, neschopné a protislovenské vlády," uvedl Fico v prohlášení.
Čaputovou za její nejnovější rozhodnutí nechat jednu z navrhovaných otázek posoudit ústavním soudem kritizovala také strana Hlas-sociální demokracie expremiéra Petera Pellegriniho.
"Paní prezidentka pokračuje ve své nedobré tradici, že se obrací na ústavní soud s uplatněním základního demokratického práva občanů v referendu, zatím co jiné klíčové národně-státní zájmy s ústavním soudem neřeší," uvedla opoziční strana v prohlášení.
Čaputová už při zdůvodnění svého rozhodnutí řekla, že očekává vlnu útoků, jakož i lží o tom, že referendum zmařila. Označila to za hloupost. Podle ústavy se hlava státu může obrátit na ústavní soud, aby posoudil, zda je předmět referenda v souladu s ústavou a ústavními zákony.
V minulosti slovenská sněmovna opakovaně rozhodla o zkrácení svého volebního období ústavním zákonem, což vedlo k vypsání předčasných voleb. Tato rozhodnutí tehdy ústavní soud neprozkoumával.
Opozice navrhovala spojit referendum s komunálními volbami, které budou v zemi 29. října. Podle Čaputové ale tento termín nelze stihnout, protože zmíněná petice byla jejímu úřadu doručena pozdě.
Související
První kontroverzní cesta: Okamura jede za Ficem, bere s sebou Turka s Macinkou, opozice chybí
Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 6 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 9 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 10 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák