Slovenská vláda znovu diskutuje o povolení bohoslužeb, přestože země je v nejhorší situaci od začátku pandemie, upozornil dnes list Sme na svém webu. Nápad otevřít kostely zazněl od ministra práce Milana Krajniaka, podle něhož modlitba může pomoci a duchovní služba uškodit nemůže.
Zbytku koalice se ale myšlenka nelíbí kritizoval ji i premiér Igor Matovič. "Bylo by to mimořádné epidemiologické riziko," prohlásil šéf vlády na dnešní tiskové konferenci.
Deník Sme připomněl, že Matovičova vláda otevřela kostely v listopadu, tedy v době, kdy byly školy kvůli pandemii zavřené.
Krajniak z koaličního uskupení Jsme rodina tvrdí, že v životě se dějí i věci, které nedávají vědeckou logiku, ale přesto mohou pomoci. Odvolává se mimo jiné na údajný zázrak z osmnáctého století
K ministrově iniciativě se připojila poslankyně Anna Záborská z poslaneckého klubu premiérovy strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Ale pro většinu politiků a odborníků zůstává tato iniciativa podle Sme nepochopitelná.
"Krajniak přichází s návrhem v době, kdy je na tom Slovensko nejhůř na světě v počtu úmrtí na covid-19 v přepočtu na počet obyvatel a současně vede i v počtu hospitalizací s touto nemocí," napsal list Sme.
Deník citoval epidemioložku Alexandru Bražinovou, že kostely jsou rizikové prostředí, kde se shromažďují ve velkém počtu starší lidé, kteří jsou rizikovou skupinou. "Momentálně proto určitě není vhodná situace na jejich otevírání," prohlásila.
Předsedkyně sdružení soukromých sociálních zařízení Anna Ghannamová ministrovi Krajniakovi doporučila, aby se raději zaměřil na rychlejší očkování v domovech sociálních služeb. Očkovány jsou jen dvě pětiny jejich obyvatel, uvedla podle Denníku N.
Krajniakova iniciativa následuje týden poté, co se pro otevření kostelů vyslovili i katoličtí biskupové. Minulé úterý v dopise vládě kritizovali dlouhodobý a celoplošný zákaz bohoslužeb. "Věřící mají pocit, že je jejich církev v těžké době opustila," napsali.
Krajniak argumentuje tím, že klienti domovů sociální péče, kteří mají přístup k duchovní službě, měli lepší průběh nemoci. Uvedl však, že jde jen o jeho zkušenost a že nemá důkazy ani vědeckou studii.
Důkaz o léčebné síle víry má představovat událost z roku 1710, kdy v Trnavě řádil mor. Tuto epidemii se podle Krajniaka podařilo zažehnat společnou modlitbou v místním chrámu. "Stal se zázrak. V tu chvíli mor skončil. Od té chvíle už v Trnavě nikdo na mor nezemřel," napsal ministr na facebooku a vyzval k obnovení bohoslužeb, "aby nás Bůh našich otců a dědů ochránil před covidem a zbavil nás covidu co nejrychleji".
Téma se má dostat na nejbližší koaliční radu, poznamenal server Pravda.sk s odvoláním na politiky vládní koalice.
Za neděli na Slovensku přibylo 649 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 72 úmrtí. Počet hospitalizovaných se zvýšil o 127 na 3963 pacientů, což je nejvíce od začátku pandemie, uvedl list Pravda s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Celkový počet nakažených od začátku pandemie se blíží 300.000. Covidu-19 podlehlo 6577 lidí, dalších 1334 zemřelých mělo i příznaky této nemoci. První dávku vakcíny dostalo 272.341 lidí, 95.291 i druhou dávku.
Související
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
před 1 hodinou
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 2 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 3 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 4 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 5 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 6 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 6 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 7 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 8 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 9 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.
Zdroj: Libor Novák