Slovensko trvá na platbách za plyn z Ruska v eurech

"Slovensko bude při nákupu plynu z Ruska postupovat jednotně se členskými státy EU. Právě na naši žádost začala koordinace přístupu EU k platbám za dovoz plynu z Ruska. I v této situaci je jednota klíčová a trváme na respektování smluvních podmínek a platbách v eurech," napsal na sociální síti Heger.

Evropská komise vzkázala podnikům v sedmadvacítce, že by neměly přistoupit na ruský požadavek platby za plyn v rublech. Slovensko je závislé na dovozu plynu, ropy či jaderného paliva z Ruska.

Sulíka za jeho výroky v televizní debatě o platbách v rublech dnes kritizovala vicepremiérka a šéfka nejmenší vládní strany Za lidi Veronika Remišová. Podle její strany Sulíkovo vyjádření rozbíjí společný evropský postup a ohrožuje bezpečnost Slovenska. Vůči Sulíkovi, který je také šéfem vládní strany Svoboda a solidarita, se vymezili také někteří poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti.

Sám Sulík po zmíněné diskusi na sociální síti napsal, že Slovensko postupuje společně s ostatními zeměmi EU. Tvrdil, že jeho názor ohledně plateb za plyn v rublech, pokud to bude nutné, není jeho "ochotou vyhovět válečnému zločinci Putinovi", ale pochopením nevyhnutelnosti. Ruský prezident Vladimir Putin minul týden podepsal dekret, který nařizuje rublové platby odběratelům z nikoli přátelských zemí; západní představitelé tento model odmítají.

Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.