Spor o princip právního státu vrcholí: Potrestá EU Maďarsko a Polsko?

NÁZOR - Po čtyřech dnech a nocích horlivých jednání o rozpočtu EU v době po koronaviru se evropští politici téměř předhánějí v ohlašování vítězství, poukazuje Daniel Hegedüs. Analytik z neziskové organizace The German Marshall Fund of the United States situaci rozebral v komentáři pro server Politico.

Předčasné oslavy

Italský premiér Giuseppe Conte vyzdvihuje více než 200 miliard eur, které jeho země dostane z evropského fondu pro koronavirové zotavení v celkovém objemu 750 miliard eur, zatímco jeho nizozemský protějšek Mark Rutte si pochvaluje úlevy pro Holandsko z plateb do nadcházejícího sedmiletého rozpočtu EU, připomíná analytik. Dodává, že mezi slavícími jsou i dva politici, jejichž vlády Brusel viní z autoritářských sklonů: polský premiér Mateusz Morawiecki a maďarský premiér Viktor Orbán.

Morawiecki s Orbánem novinářům překotně sdělovali, že úspěšně odrazili snahy omezit výplatu evropských peněz těm vládám, o kterých se zjistí, že porušují zásady právního státu, poukazuje Hegedüs. Nadšení obou politiků ale mírní, když vyzdvihuje, že navzdory tomu, co si Budapešť a Varšava myslí, závěr Evropské rady podepsaný lídry sedmadvaceti zemí jasně spojuje distribuci evropských zdrojů s dodržováním právního státu.

"Zda Orbán a Morawiecki oznámili vítězství oprávněně, bude záviset z nemalé části na tom, jak budou tato slova interpretována v Bruselu a dalších metropolích," pokračuje odborník. Skutečnost, že každý po evropském summitu ohlašuje vítězství, není podle něj ničím neobvyklá a jde o důsledek zásady jednomyslnosti při přijímání rozhodnutí Evropské rady, tudíž politik, který by nemohl mluvit o vítězství, bude doma čelit nepříjemným otázkám, proč souhlasil s dohodou, kterou jeho země nevítá.

Situace se ale tentokrát liší v tom, že slova právní stát jsou - možná záměrně - natolik nezřetelná a vágní, že umožňují velmi odlišné interpretace toho, co dodržování uvedeného principu vlastně znamená, konstatuje Hegedüs. Nastiňuje, že závěry hovoří o tom, že v případě porušení této podmínky navrhne Evropská komise opatření, jejichž implementace si následně vyžádá souhlas kvalifikované většiny v Evropské radě, přičemž avizuje, že Evropská rada se k otázce brzy vrátí.

Uvedená slova lze číst různě s ohledem na to, jak souvisejí s předloňským návrhem Evropské komise spojit distribuci prostředků EU s dodržováním principů právního státu, deklaruje analytik. Domnívá se, že v případě jeho schválení bude moci Evropská komise snáze hlásit Evropské radě porušení tohoto principu v konkrétní členské zemi, na kterou budou uvaleny sankce, pakliže se jí nepodaří zajistit si kvalifikovanou většinu k jejich zablokování.

Chybná interpretace

Interpretace, kterou vyzdvihují Orbán a Morawiecki, zní, že spojování evropských peněz s principem právního státu nadále přísluší lídrům členských států v Evropské radě, kde obecně platí pravidlo konsensu, vysvětluje expert. Dodává, že to by v praxi skutečně znamenalo konec jakéhokoliv podmiňování distribuce evropských prostředků dodržováním principů právního státu, a proto oba politici slaví.

"Taková interpretace je téměř jistě chybná," myslí si Hegedüs. Upozorňuje, že jakákoliv změna publikovaných záměrů by vyžadovala jednomyslnost, přičemž tyto závěry jasně mluví po podmínečném vyplácení peněz.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Možná je ale i druhá interpretace, která je rovněž příznivá pro polskou a maďarskou vládu, naznačuje odborník. Ta podle něj spočívá v tom, že slova o podmínečnosti odkazují na myšlenku nadnesenou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem před samotným summitem, že dojde k úpravě návrhu Evropské komise z roku 2018 tak, aby kvalifikované většiny bylo třeba k uvalení sankcí, nikoliv k jejich zablokování.

Šlo by o změnu stávajících pravidel, ale jednalo by se nadále o symbolický, sotva funkční mechanismus, který by příliš Varšavu a Budapešť netrápil, míní Hegedüs. Podotýká, že možná je ale také třetí interpretace, které by se měli Orbán a Morawiecki obávat.

Jde o možnost, že Evropská rada otevírá dveře k rozhodnutí o návrhu z roku 2018 na bázi kvalifikované většiny, namísto jednomyslnosti, naznačuje analytik. Vysvětluje, že v takovém případě Orbán a Morawiecki nedosáhli svého a spokojení jsou pouze s formulacemi, které jim umožňují zachránit si tvář.

Pokud je toto pravdou, podmínečné čerpání by se stalo zákonem nejpozději na podzim, kdy se sejdou unijní instituce, aby posvětily detaily rozdělování nadcházejícího sedmiletého rozpočtu, uvádí expert. Dodává, že celý proces tak připomíná spíše pokerovou hru než transparentní legislativní vyjednávání a sázky jsou vysoké.

"Pokud jsou lídři EU oddáni právnímu státu, bylo by od předsedy Evropské rady Charlese Michela a německého předsednictví v Radě moudré, aby učinili vše pro podporu poslední interpretace," píše analytik. Věří, že v takovém případě by měli vypustit maximum detailů ohledně podmínky dodržování principu právního státu a zajistit její schválení kvalifikovanou většinou, čímž by Maďarsko a Polsko přišly o možnost potenciálně ji vetovat.

Na tom, zda se to podaří, závisí podle odborníka hodně, především s ohledem na oznámení německé kancléřky Angely Merkelové, že hodlá do konce roku proti Maďarsku využít článek 7 o porušování právního státu. Pokud se ukáže, že tato slova přimějí maďarskou vládu k ústupu od blokování podmínečného vyplácení evropských prostředků, půjde o dobrou zprávu pro řízení EU, míní Hegedüs. Za ještě lepší zprávu by považoval, pokud by uplatnění článku 7 kvůli nedostatečné nápravě právního státu v Maďarsku souběžně pokračovalo.

Naopak, pokud by německá kancléřka uzavřela s Orbánem dohodu, která umožní Maďarsku "uniknout z háčku" a navíc povede jen k slabé a symbolické vazbě vyplácení evropských peněz na dodržování principů právního státu, 21. červenec 2020 se může zapsat do dějin jako černý den pro institut právního státu v Evropě, deklaruje analytik.     

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko Viktor Orbán Mateusz Morawiecki

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou

Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku

Rusko se připravuje na válku s NATO? Odvolání Šojgua z funkce ministra naznačuje, co Kreml chystá, tvrdí ISW

Podle analýzy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) navrhnutí Andreje Belousova, dosavadního prvního místopředsedy ruské vlády a ekonoma, na post ministra obrany naznačuje, že prezident Vladimir Putin podniká kroky směřující k mobilizaci ruské ekonomiky a zbrojního průmyslu pro potenciálně dlouhodobý konflikt na Ukrajině a možnou budoucí konfrontaci s NATO. 

před 4 hodinami

MS v hokeji

Navzdory bojovnému srdci Poláci nestačili na zkušenější Švédy, alpské derby nabídlo jedenáct branek

Po vyrovnané boji s Lotyši narazili Poláci ve svém druhém zápase na letošním MS na daleko těžšího soupeře a to Švédy. Přestože ani tentokrát našim severním sousedům nechybělo vedle hlasité podpory z hlediště Ostravar Areny podobě nadšení jako proti pobaltskému soupeři, kvalita v jednotlivých hokejových dovednostech byla znát. Seveřané rozhodně nehráli na plný plyn, ale i v poněkud utlumeném režimu si dokráčeli za pohodovou výhrou 5:1 a k dosavadním třem bodům si tak připsali další tři. To v Praze se favorizovaným Švýcarům nerodilo očekávané vítězství vůbec lehce. Alpské derby nabídlo jedenáct branek, přičemž tu rozhodující vstřelili Švýcaři až v poslední minutě základní hrací doby. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

včera

Kanada si připsala druhou tříbodovou výhru. Lotyši vyhráli v prodloužení opět díky Daugavinšovi

Hokejisté Dánska možná pomýšleli na to, že by mohli v Praze zopakovat dva roky starou senzaci a vyhrát nad Kanadou třeba stejným výsledkem 3:2, jenže na to mohli pomýšlet maximálně tak první dvě třetiny. Po nich totiž Seveřané ztráceli na favorita pouze gól, když prohrávali 1:2, přičemž především ve druhé třetině dokázali Dánové Kanadě zatápět. Jenže zámořští mají ve svých řadách vycházející hvězdu Bedarda, který opět ukázal svou genialitu, k níž přidal hned dvě branky. Nejen díky nim, ale pak i suverénně odehrané třetí třetině nakonec Kanada dokráčela k jasné výhře 5:1. Daleko vyrovnanější duel se v neděli odpoledne hrál v Ostravě, kde Lotyši s Francouzi dospěli až do prodloužení, v němž za stavu 2:2, podobně jako v prvním zápase s Polskem, rozhodl o vítězství pobaltského účastníka turnaje jen vteřinu před koncem kapitán Daugavinš. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy