Státy Evropské unie dnes vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Podle chorvatského předsednictví EU se na tom shodli unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
Europoslanci ve čtvrtek schválili vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z fondů politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Pokud návrh EK po europoslancích potvrdí i členské země, Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur.
Podle chorvatského ministra pro místní rozvoj a fondy EU Marka Pavliče se dnes zástupci unijních vlád shodli, že by komise měla "rozšířit možnost využití většiny (prostředků) zbývajících v evropských strukturálních a investičních fondech" pro zdravotnictví, firmy či pracovní trh. Brusel by také podle ministrů měl umožnit "maximální flexibilitu" a učinit tak co nejrychleji s minimální byrokratickou zátěží pro státy.
Fond navržený komisí má získat prostředky ze dvou zdrojů. Jednak z peněz, které měly členské státy komisi vrátit z předfinancovaných loňských projektů, a také z dosud nevyčerpaných peněz v národních obálkách v rámci kohezní politiky. Na základě těchto kritérií připadne nejvíce peněz Polsku, které by mělo získat 7,4 miliardy eur. Maďarsko, které stejně jako Polsko dosud patřilo ke státům méně zasaženým virem, podle návrhu dostane 5,6 miliardy, Španělsko pak 4,1 miliardy eur. Nejvíce zasažená Itálie má obdržet 2,3 miliardy eur, méně než například Slovensko.
Eurokomisařka pro kohezní politiku Elisa Ferreiraová po videokonferenci podotkla, že Brusel už na rozdělení peněz začal pracovat. Země EU jimi podle ní mohou pomoci zdravotnictví, malým a středním podnikům či lidem, kteří přišli o práci.
"Už jsme v kontaktu s členskými státy, abychom jim pomohli plně využít tyto možnosti. Na základě jejich zpětné vazby aktivně vyhodnotíme případné další možnosti," nevyloučila komisařka případné změny v objemu či určení fondu.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU (Evropská unie) , evropská komise , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák