Státy Evropské unie se shodly na přijetí sankcí proti skupině ruských občanů v souvislosti s otravou opozičního předáka Alexeje Navalného.
Ministři zahraničí na jednání v Lucemburku dnes podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie, který počítá s potrestáním skupiny lidí odpovědných za použití nervově paralytické látky novičok. Právě tou byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Navalnyj v Rusku v srpnu otráven.
Konkrétní seznam jmen by měla unijní diplomacie připravit v příštích dnech a státy by jej mohly definitivně schválit ještě tento týden.
Berlín a Paříž přišly s návrhem, který podle diplomatů počítal mimo jiné s potrestáním lidí spojených s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. O jednotlivých jménech dnes ministři nejednali, shodli se však na tom, že o ně bude rozšířen současný seznam protiruských sankcí počítající se zmrazením majetku v bankách unijních zemí či zákazem cest na území evropského bloku.
"Je politická shoda na rozšíření tohoto sankčního seznamu. Česká republika podporuje, aby EU reagovala prostřednictvím sankcí vůči osobám, které mohly mít spojitost s otravou Alexeje Navalného," řekl Petříček médiím po jednání.
Výsledky vyšetřování otravy A. @navalny nejsou Česku ani #EU lhostejné. Jsme připraveni přijmout sankce proti těm lidem v Rusku, kteří jsou s ní spojeni. Zatím jsme se na Radě ministrů zahraničí #FAC shodli na konkrétních jménech.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) October 12, 2020
Moskva tvrdí, že s otravou nemá nic společného, na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nezareagovala.
Unijní diplomacie tentokrát zareagovala na použití novičoku výrazně rychleji, než při předloňském útoku na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury, který rovněž některé země připisovaly lidem spojeným s GRU. Zatímco tehdy se EU shodla na přijetí sankcí vůči třem předním důstojníkům této rozvědky včetně jejího šéfa až deset měsíců po útoku, nyní ke shodě dospěla za měsíce dva.
Státy unie rovněž opět vyzvaly Rusko, aby začalo dodržovat mírové dohody z Minsku požadující ukončení střetů mezi proruskými povstalci a vládními silami na východě Ukrajiny. "To považujeme za klíčovou podmínku pro jakoukoli zásadní změnu našeho vztahu s Ruskem," prohlásil po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že státy bloku souhlasily také s tím, že EU musí zesílit svou podporu ruské občanské společnosti.
Ministři se dnes shodli také na tom, že státy EU jsou připraveny rozšířit sankční seznam běloruských činitelů a zařadit na něj i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, pokud se situace v zemi nezlepší.
Státy unie, která Lukašenka kvůli zmanipulovaným volbám neuznává za prezidenta, opět vyzvaly režim v Minsku k ukončení násilností proti poklidným opozičním demonstracím a vypsání demokratických voleb. Pokud se tak v nejbližší době nestane, mělo by podle závěrů dnešního ministerského jednání na seznam obsahující 40 činitelů přibýt mimo jiných i Lukašenkovo jméno.
"Všechny členské státy tento návrh akceptovaly, protože od schválení původního seznamu neukázal Lukašenko vůbec žádnou vůli k jednání," řekl po jednání Borrell. Podle vyjádření některých diplomatů by mohly unijní země schválit rozšíření seznamu v nejbližšícg dnech, nejvýše do několika týdnů.
Související
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
Putinův věrný sluha suspendoval kněze, který vedl mši za Navalného
Alexej Navalnyj , protiruské sankce , EU (Evropská unie) , Novičok (nervový plyn) , Tomáš Petříček , Rusko , Josep Borrell , Bělorusko , Alexandr Lukašenko
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 2 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák