Státy východní Evropy hrozí vlastními kroky k omezení víz pro ruské turisty

Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva požadují od Bruselu společný postup při řešení víz pro ruské turisty. Tyto východní státy Evropské unie sousedící s Ruskem pohrozily, že pokud se sedmadvacítka nedohodne na společném postupu, přijmou vlastní opatření ke snížení počtu ruských turistů vstupujících do jejich zemí a do schengenského prostoru.

S odvoláním na jejich společné prohlášení to uvedl deník Financial Times. Hrozba ze strany pěti členských států přišla v druhý den neformálního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Praze.

Ministři by se dnes mohli shodnout na pozastavení dohody, která usnadňuje vydávání víz ruským turistům. Tato otázka rozdělila členské země EU, která se snaží vyvinout další tlak na Moskvu za její invazi na Ukrajinu.

Ve společném prohlášení, s nímž se seznámil deník Financial Times, Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva požadovaly, aby Evropská komise navrhla "příslušná opatření týkající se víz", která by "rozhodujícím způsobem snížila příliv ruských občanů do Evropské unie a schengenského prostoru".

"Dokud taková opatření nebudou zavedena na úrovni EU, zvážíme zavedení dočasných opatření na národní úrovni s cílem řešit bezprostřední problémy veřejné bezpečnosti související se zvýšeným přílivem ruských občanů přes naše hranice," uvedly tyto země.

"Rozhodování o otázkách vstupu na naše území je v rámci principu národní bezpečnosti v naší národní kompetenci," řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu novinářům při příchodu na zasedání.

Od začátku invaze na Ukrajinu koncem února vstoupilo do těchto pěti zemí přibližně 700.000 Rusů. Většinu z nich tvoří turisté, kteří využívají pohraniční státy jako bránu k cestám na dovolenou do západních zemí EU.

"Domníváme se, že by se to mohlo stát vážnou hrozbou pro veřejnou bezpečnost," uvedlo pět zemí ve společném prohlášení, kde rovněž zdůraznily potřebu zachovat "výjimky pro disidenty i další humanitární případy". "Musíme i nadále podporovat odpůrce Putinova režimu a poskytnout jim možnost opustit Rusko," dodaly země v prohlášení.

Země jako Německo a Francie jsou proti zákazu vydávání víz a varovaly před "dalekosáhlými omezeními vízové politiky". Místo toho vyzvaly blok, aby "pečlivě zkoumal žádosti o víza podané ruskými občany z hlediska možných bezpečnostních rizik".

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který předsedá zasedání ministrů zahraničí, dnes uvedl, že blok si "nemůže dovolit působit nejednotně". "Víme, že mezi jednotlivými členskými státy existují různé postoje. Budu se snažit o jednotný postoj, společnou pozici," prohlásil Borrell.

Ministři se dnes budou bavit o zmrazení dohody z roku 2007. EU již pozastavila její část, která týkala vládních činitelů a podnikatelů. Pokud by se na omezení shodli, žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.

Pět zemí uvedlo, že toto pozastavení je "nezbytným prvním krokem", ale že je neodradí od snahy o přísnější opatření ke snížení počtu Rusů vstupujících do jejich zemí.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs uvedl, že Riga vyčká na výsledek jednání, aby "zjistila, jak bude postupovat".

Rusko odsoudilo návrhy na možný zákaz vydávání víz jako "zcela bezdůvodný". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že navrhovaná opatření jsou "souborem iracionalit hraničících s šílenstvím".

Související

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

Více souvisejících

Rusko ,  víza

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 5 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy