Stoltenberg bude po skončení působení v NATO šéfem norské centrální banky

Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO. Do té doby se chce plně věnovat práci pro alianci.

Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg však nejdříve dokončí svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince. Do té doby bude úřad dočasně zastávat Ida Woldenová Bacheová, která je nyní zástupkyní šéfa centrální banky a byla hlavní soupeřkou Stoltenberga v boji o post guvernéra, napsala agentura Reuters.

"Až do 1. října, kdy skončí mé působení v NATO, budu věnovat veškeré své síly a pozornost vedení aliance," citovala agentura AFP ze Stoltenbergova vyjádření po oznámení jeho budoucí pracovní pozice. "Je to naprosto nezbytné v době, kdy Evropa a Severní Amerika musejí držet při sobě," dodal s odkazem na současné napětí mezi Ruskem a Západem kolem Ukrajiny.

Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce evropské členské země, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.

V pořadí 13. šéfem NATO se Stoltenberg stal v roce 2014, na začátku října mu končí druhý mandát. Oceňován byl mimo jiné za to, že provedl alianci náročným obdobím v době vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval alianční závazek přijít na pomoc ohroženým členům, kteří nevydávají na obranu dohodnuté prostředky, připomněla agentura AP.

Stoltenberg byl jmenován do čela centrální banky navzdory obavám opozice, že by jeho jmenování mohlo oslabit nezávislost banky. Současný norský premiér Jonas Gahr Störe byl totiž členem vlád, jejichž předsedou byl právě Stoltenberg. Oba muži se tedy velmi dobře znají.

Stoltenberg bude mít na starosti stanovování úrokových sazeb a řízení finanční stability, ale také dohled nad norským státním investičním fondem. Ten je největší na světě, jeho aktiva činí 1,4 bilionu USD (29,7 bilionu Kč).

Vzděláním je Stoltenberg ekonom. V letech 2000 až 2001 a 2005 až 2013 byl norským premiérem, byl také ministrem financí a ministrem energetiky. V roce 2014 se stal generálním tajemníkem NATO.

Současný guvernér Norges Bank Öystein Olsen (70) funkci zastával od 1. ledna 2011 po dvě funkční období. Letos odchází do důchodu.

Související

Více souvisejících

norsko Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 18 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie

Prvomájové demonstrace v Paříži a německých městech byly provázeny napětím a incidenty. V Paříži došlo k rozbíjení nejméně dvou výloh obchodů radikály, zatímco ve Stuttgartu se střetly protestující s policií, jak informovala agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy