Stoltenberg bude po skončení působení v NATO šéfem norské centrální banky

Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO. Do té doby se chce plně věnovat práci pro alianci.

Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg však nejdříve dokončí svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince. Do té doby bude úřad dočasně zastávat Ida Woldenová Bacheová, která je nyní zástupkyní šéfa centrální banky a byla hlavní soupeřkou Stoltenberga v boji o post guvernéra, napsala agentura Reuters.

"Až do 1. října, kdy skončí mé působení v NATO, budu věnovat veškeré své síly a pozornost vedení aliance," citovala agentura AFP ze Stoltenbergova vyjádření po oznámení jeho budoucí pracovní pozice. "Je to naprosto nezbytné v době, kdy Evropa a Severní Amerika musejí držet při sobě," dodal s odkazem na současné napětí mezi Ruskem a Západem kolem Ukrajiny.

Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce evropské členské země, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.

V pořadí 13. šéfem NATO se Stoltenberg stal v roce 2014, na začátku října mu končí druhý mandát. Oceňován byl mimo jiné za to, že provedl alianci náročným obdobím v době vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval alianční závazek přijít na pomoc ohroženým členům, kteří nevydávají na obranu dohodnuté prostředky, připomněla agentura AP.

Stoltenberg byl jmenován do čela centrální banky navzdory obavám opozice, že by jeho jmenování mohlo oslabit nezávislost banky. Současný norský premiér Jonas Gahr Störe byl totiž členem vlád, jejichž předsedou byl právě Stoltenberg. Oba muži se tedy velmi dobře znají.

Stoltenberg bude mít na starosti stanovování úrokových sazeb a řízení finanční stability, ale také dohled nad norským státním investičním fondem. Ten je největší na světě, jeho aktiva činí 1,4 bilionu USD (29,7 bilionu Kč).

Vzděláním je Stoltenberg ekonom. V letech 2000 až 2001 a 2005 až 2013 byl norským premiérem, byl také ministrem financí a ministrem energetiky. V roce 2014 se stal generálním tajemníkem NATO.

Současný guvernér Norges Bank Öystein Olsen (70) funkci zastával od 1. ledna 2011 po dvě funkční období. Letos odchází do důchodu.

Související

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

Více souvisejících

norsko Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy