Středozemské státy chtějí povinnou migrační solidaritu

Větší pomoc s migranty, kteří přes Středozemní moře připlouvají do jihoevropských zemí Evropské unie, by měly poskytovat všechny země evropského bloku. V Aténách se dnes ministři vnitra pětice středomořských zemí EU shodli, že všechny státy unie by měly solidárně nést spravedlivou část břemene.

Další návrh nového azylového a migračního systému, který loni představila Evropská komise, by podle nich proto měl mít vyšší cíle a nespolupracující země k solidaritě donutit, uvedla agentura Reuters.

"Ve své současné podobě neposkytuje pakt dostatečné záruky postiženým členským státům," uvedli ve společném prohlášení ministři Řecka, Španělska, Itálie, Malty a Kypru.

Evropská unie už od migrační krize před několika lety marně vyjednává o změně pravidel takzvaného Dublinského systému. Od chvíle, kdy komise v roce 2016 do návrhu novely zapracovala systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl do dalších zemí v případě nezvladatelně velkého náporu na jeden členský stát, se diskuse zasekly na odporu zemí ze středu a východu EU.

Česká republika, Polsko či Maďarsko podobné řešení zásadně odmítají. Situaci neodblokovaly různé pokusy o úpravy původního plánu ani zcela nový loňský návrh nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

"Nemůžeme dopustit, abychom tu měli pět středozemských členských států, které budou nést veškerý tlak za zbytek Evropské unie... Je nutné, aby solidarita byla povinná," řekl Reuters řecký ministr pro migraci Notis Mitrakis.

"Není dál možné, abychom byli trestáni za svou geografickou polohu," doplnil ho maltský ministr Byron Camilleri. Situace ve východním Středomoří bude jedním z témat summitu EU příští týden v Bruselu.

Právě možná "povinná solidarita" v rámci nového azylového a migračního systému u některých členských států včetně Česka nejspíš narazí na odpor. Evropská komise loni navrhla, aby v krizových situacích mohl Brusel členským zemím nařídit, aby převzaly určitý počet migrantů nebo zařídily jejich návrat do zemí původu. Návrh počítá s tím, že pokud stát běžence z přetížených zemí EU či lidi zachráněné na moři přijme, dostane na každého člověka příspěvek 10.000 eur (270 tisíc korun). Když to odmítne, může zařídit jejich návrat do vlasti na vlastní náklady.

Počet migrantů, kteří přicházejí do Evropské unie, už od dob vrcholu migrační krize v roce 2015 citelně poklesl. Loni se do Evropy převážně po moři dostalo asi 95.000 lidí, což je desetkrát méně než před pěti lety; většina migrantů skončila v Řecku, Španělsku a Itálii, potíže situace dál dělá i malé Maltě.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace EU (Evropská unie) evropská komise

Aktuálně se děje

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

19. března 2026 22:05

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy