Větší pomoc s migranty, kteří přes Středozemní moře připlouvají do jihoevropských zemí Evropské unie, by měly poskytovat všechny země evropského bloku. V Aténách se dnes ministři vnitra pětice středomořských zemí EU shodli, že všechny státy unie by měly solidárně nést spravedlivou část břemene.
Další návrh nového azylového a migračního systému, který loni představila Evropská komise, by podle nich proto měl mít vyšší cíle a nespolupracující země k solidaritě donutit, uvedla agentura Reuters.
"Ve své současné podobě neposkytuje pakt dostatečné záruky postiženým členským státům," uvedli ve společném prohlášení ministři Řecka, Španělska, Itálie, Malty a Kypru.
Evropská unie už od migrační krize před několika lety marně vyjednává o změně pravidel takzvaného Dublinského systému. Od chvíle, kdy komise v roce 2016 do návrhu novely zapracovala systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl do dalších zemí v případě nezvladatelně velkého náporu na jeden členský stát, se diskuse zasekly na odporu zemí ze středu a východu EU.
Česká republika, Polsko či Maďarsko podobné řešení zásadně odmítají. Situaci neodblokovaly různé pokusy o úpravy původního plánu ani zcela nový loňský návrh nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
"Nemůžeme dopustit, abychom tu měli pět středozemských členských států, které budou nést veškerý tlak za zbytek Evropské unie... Je nutné, aby solidarita byla povinná," řekl Reuters řecký ministr pro migraci Notis Mitrakis.
"Není dál možné, abychom byli trestáni za svou geografickou polohu," doplnil ho maltský ministr Byron Camilleri. Situace ve východním Středomoří bude jedním z témat summitu EU příští týden v Bruselu.
Právě možná "povinná solidarita" v rámci nového azylového a migračního systému u některých členských států včetně Česka nejspíš narazí na odpor. Evropská komise loni navrhla, aby v krizových situacích mohl Brusel členským zemím nařídit, aby převzaly určitý počet migrantů nebo zařídily jejich návrat do zemí původu. Návrh počítá s tím, že pokud stát běžence z přetížených zemí EU či lidi zachráněné na moři přijme, dostane na každého člověka příspěvek 10.000 eur (270 tisíc korun). Když to odmítne, může zařídit jejich návrat do vlasti na vlastní náklady.
Počet migrantů, kteří přicházejí do Evropské unie, už od dob vrcholu migrační krize v roce 2015 citelně poklesl. Loni se do Evropy převážně po moři dostalo asi 95.000 lidí, což je desetkrát méně než před pěti lety; většina migrantů skončila v Řecku, Španělsku a Itálii, potíže situace dál dělá i malé Maltě.
Související
Fiala byl v Římě a jednal s Meloniovou. Hlavním tématem byla migrace
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
migrace , EU (Evropská unie) , evropská komise
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý