Švédsko se chystá na víkendové volby. Očekává se souboj pravice a středolevého bloku

Ve Švédsku se v neděli 11. září uskuteční parlamentní volby, v nichž mají středolevý blok vedený stávající sociálnědemokratickou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a pravicová aliance prakticky vyrovnané šance na vítězství. Součástí pravicové aliance je tentokrát i protiimigrační strana Švédští demokraté, se kterou v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat.

Ke klíčovým předvolebním tématům patřilo násilí spojené s válkami gangů, imigrace a rostoucí ceny energií.

Švédsku, které se 1. ledna ujme po České republice předsednictví v Evropské unii, vládnou od roku 2014 sociální demokraté. Anderssonová do jejich čela nastoupila před necelým rokem, aby straně vdechla nový život, a daří se jí držet vysoké preference, v průzkumech má podporu 55 procent voličů.

Předvolební kampani ale vévodila témata, která svědčí spíše pravicové opozici. Tím hlavním jsou stále častější krvavé přestřelky při boji gangů o území a obecně zvyšující se kriminalita, která do značné míry souvisí s problémy s integrací přistěhovalců.

"Mnoho Švédů je vyčerpáno imigrací, zločinností a cenami elektřiny," prohlásil na předvolebním shromáždění v srpnu ve Stockholmu šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson, který stojí za úspěchy strany v posledních letech.

Zatímco před necelými 20 lety měli Švédští demokraté, mezi jejichž zakládající členy patřili lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, podporu kolem jednoho procenta, v nynějších průzkumech jejich podpora dosahuje téměř 20 procent a stali se tak druhým nejsilnějším uskupením za sociálními demokraty s 28 až 30 procenty. Třetí je pravicová Umírněná koaliční strana se zhruba 18 procenty hlasů.

Pod mladým vůdcem Akessonem Švédští demokraté zmírnili rétoriku, přestali odmítat vstup do NATO a vzdali se plánů na odchod z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovali. Před parlamentními volbami zveřejnila strana 30bodový plán, který by měl změnit Švédsko v zemi s nejpřísnějším postupem vůči běžencům v Evropské unii.

Stockholm by podle představ Švédských demokratů měl omezit sociální příspěvky pro imigranty a v problematických oblastech umožnit osobní prohlídky občanů i v případě, že neexistuje podezření ze spáchání trestného činu. Žadatelé o azyl by mohli být odmítáni například i na základě náboženského vyznání.

V otázce imigrace v posledních letech výrazně přitvrdila i sociální demokracie. S rostoucí kriminalitou slíbila Anderssonová bojovat posílením policie, chce ale také klást větší důraz na sociální politiku a bránit vytváření ghett. "Musíme vyvíjet větší úsilí, abychom zabránili dalším generacím vydat se na dráhu zločinu. Domnívám se, že jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je zastavit segregaci, která ve Švédsku existuje," řekla Anderssonová.

"Když se podíváte do minulosti, švédské volby se vždy točily kolem sociálního státu, ekonomiky, zaměstnanosti. Teď se do centra pozornosti dostává zločinnost a imigrace. Jsou to tektonické změny," uvedl novinář listu Aftonbladet Anders Lindberg.

Ačkoli Švédští demokraté získali v posledních letech mnoho voličů, strana zůstává v zemi silně kontroverzní a podle analytiků je nepravděpodobné, že by se Akesson mohl stát budoucím premiérem země. V případě vítězství pravicového bloku, který zahrnuje ještě Umírněnou koaliční stranu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu, by tak zřejmě v čele vlády stanul šéf Umírněných Ulf Kristersson.

Ať už zvítězí kterýkoli blok, vyjednávání o nové vládě bude složité. Minulé volby v roce 2018 vyústily ve vleklou politickou krizi, která skončila po čtyřech měsících vytvořením menšinové vlády vedené sociálními demokraty. S nimi jde tentokrát do voleb Levicová strana, Strana středu a Zelení.

Související

Švédsko, ilustrační foto

V parlamentních volbách ve Švédsku podle odhadů zvítězil středolevý blok

V parlamentních volbách ve Švédsku podle odhadů zvítězil středolevý blok stávající premiérky Magdaleny Anderssonové. Podle projekce zveřejněné po uzavření volebních místností by středolevý blok získal 50,6 procenta hlasů, opoziční pravicová aliance pak 48 procent, uvedla soukromá stanice TV4. Výsledky jsou ale natolik těsné, že se čeká na sčítání hlasů.
Švédsko

Švédsko je v povolebním patu, protiimigrační nacionalisté ovládli jih země

Stockholm - Ve Švédsku jsou již po nedělních parlamentních volbách sečteny hlasy ze všech volebních okrsků, stále se ale čeká na sečtení zhruba 200.000 korespondenčních hlasů a hlasů Švédů žijících v cizině. Jejich výsledky budou zveřejněny ve středu. Vládnoucí středolevý blok zatím získává 144 křesel v 349členném Riksdagu (švédském parlamentu), zatímco středopravá aliance 142 mandátů. Ani jeden z bloků tak nemá šanci obsadit většinu křesel. Protiimigrační strana Švédští demokraté, která si od minulých voleb výrazně polepšila, by měla v parlamentu dostat 63 míst.

Více souvisejících

volby ve Švédsku Švédsko Magdalena Anderssonová

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala a Stanjura na koberečku u prezidenta. Pavel má k rozpočtu výhrady

Premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal návrh státního rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden schválili poslanci. Hlava státu v minulosti naznačila, že k návrhu má své výhrady. Dnes je zopakovala. 

před 51 minutami

Asadova

Rebelové osvobozují Asadova "lidská jatka". V podzemí kruté věznice může být sto tisíc lidí, v cele našli malé dítě

Poté, co syrští rebelové převzali moc nad zemí dosud ovládanou prezidentem Bašárem Asadem, se začaly objevovat zprávy o lidech uvězněných v podzemních celách v nechvalně známé syrské věznici Saydnaya. Syrská civilní obrana známá jako Bílé přilby oznámila, že zkoumá svědectví přeživších, kteří tvrdí, že jsou v této věznici drženi lidé v utajených podzemních prostorách. Pět specializovaných týmů prochází věznicí s pomocí průvodce, který je obeznámen s jejím rozvržením.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Syrští rebelové v Aleppu

Jak povstalci za pouhý týden ovládli Sýrii? Přehled den po dni

Povstalecké síly v Sýrii během pouhého týdne zcela proměnily situaci v zemi a svrhly režim prezidenta Bašára al-Asada, který vládl pevnou rukou více než padesát let. Útoky, koordinované především islamistickou skupinou Hay'at Tahrir al-Šám (HTS), postupovaly rychlostí, která šokovala svět, a zahrnovaly obsazení vojenských základen, osvobození vězňů a dobytí klíčových měst včetně hlavního města Damašku.

před 2 hodinami

Bašár al-Asad se svou ženou

Odstraněním Asada občanská válka neskončila, dostala spíš nový impulz, řekl pro EZ bezpečnostní expert

Pád režimu Bašára Asada v Sýrii výrazně oslabuje vliv Ruska na Blízkém východě, zatímco posiluje jeho regionálního rivala Turecko. Dosavadní rebelové budou čelit výzvám v řízení země, kterou může nakonec čekat scénář Libye či Afghánistánu. Situaci navíc komplikují mezinárodní aktéři, což podle bezpečnostního experta Jana Krause z brněnské Masarykovy univerzity Sýrii i celý region paralyzuje na dlouhé roky.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml v otázce Asada mlčí. Peskov přiznal, že jeho pád Rusko překvapil

Kreml nadále mlčí ohledně současného pobytu svrženého syrského prezidenta Bašára al-Asada. Podle CNN se tím potvrzuje, že rozhodnutí o udělení azylu mohlo být učiněno pouze Vladimirem Putinem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že „v tuto chvíli nemáme co říct ohledně Asadova pobytu,“ čímž se vyhnul jasnému stanovisku.

před 4 hodinami

Věznice

Syrští povstalci dobyli "lidská jatka". V Asadově brutální věznici hledají podzemní cely

Po pádu režimu Bašára Asada a obsazení Damašku syrskými rebely pokračuje zoufalé pátrání po pohřešovaných Syřanech, kteří byli vězněni v nechvalně známé vojenské věznici Saydnaya, označované Amnesty International jako „lidská jatka“. Rebelové, kteří zařízení dobyli o víkendu, osvobodili tisíce zadržených, avšak přetrvávají spekulace, že by ve věznici mohly být další skryté cely.

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Zelenskyj zveřejnil ukrajinské ztráty ve válce s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC uvedl, že od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu zahynulo přibližně 43 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo představuje výrazný nárůst oproti únoru tohoto roku, kdy Zelenskyj uvedl, že počet padlých byl 31 000. Kromě toho prezident informoval, že bylo evidováno 370 000 zranění, přičemž některá z nich zahrnovala opakovaná zranění stejného vojáka nebo méně závažné případy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Svět vysychá. Počasí mění Zemi k nepoznání, zjistili vědci

Zpráva vědců pod záštitou OSN varuje, že suché oblasti nyní tvoří 40 % povrchu Země (s výjimkou Antarktidy). Tento alarmující trend se odráží v trvalé přeměně rozsáhlých území – velikostí odpovídajících oblasti o třetinu větší než Indie – z vlhkého klimatu na suché. Výsledkem je dramatický pokles zemědělské produktivity a ohrožení milionů lidí po celém světě.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

Putinova intervence v Sýrii je v troskách. Ruská propaganda hází vinu na Asadovu armádu

Pád režimu Bašára Asada je nejen historickým zlomem pro Sýrii, ale také vážnou ranou prestiži Ruska. Po téměř desetiletí právě ruská vojenská síla držela syrského prezidenta u moci, ale během několika dramatických dní se situace zcela obrátila. Damašek padl, Asad byl sesazen a podle zpráv odletěl do Moskvy, kde mu bylo uděleno azyl na „humanitárních základech“.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Dohoda s Putinem o Ukrajině? Expert vysvětlil, proč je to absolutní nesmysl

Dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které by nezahrnovaly úplné obnovení ukrajinských hranic, nemají smysl. Pro server National Interest to uvedl Frederick Starr, předseda Centrálního asijsko-kavkazského institutu a významný členem Eurasijského oddělení Americké rady pro zahraniční politiku (American Foreign Policy Council). 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Jak se mění život v Sýrii po pádu Asada? Lidé pláčou i slaví

Ulice Damašku zažily v posledních hodinách obrovský převrat. Po více než padesáti letech autoritářské vlády rodiny al-Asadů se město ocitlo bez prezidenta a režimu, který ho dlouho ovládal. Tato historická změna přišla náhle a její dopady jsou zatím nejasné, což vyvolává jak obrovské nadšení, tak nejistotu mezi obyvateli.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zimní počasí zaúřaduje. Meteorologové specifikovali varování před ledovkou

Meteorologové prozradili, jaké problémy může způsobit ledovka, která od nočních hodin hrozí v některých částech země. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal příslušnou výstrahu v neděli. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy