Ve Švédsku se v neděli 11. září uskuteční parlamentní volby, v nichž mají středolevý blok vedený stávající sociálnědemokratickou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a pravicová aliance prakticky vyrovnané šance na vítězství. Součástí pravicové aliance je tentokrát i protiimigrační strana Švédští demokraté, se kterou v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat.
Ke klíčovým předvolebním tématům patřilo násilí spojené s válkami gangů, imigrace a rostoucí ceny energií.
Švédsku, které se 1. ledna ujme po České republice předsednictví v Evropské unii, vládnou od roku 2014 sociální demokraté. Anderssonová do jejich čela nastoupila před necelým rokem, aby straně vdechla nový život, a daří se jí držet vysoké preference, v průzkumech má podporu 55 procent voličů.
Předvolební kampani ale vévodila témata, která svědčí spíše pravicové opozici. Tím hlavním jsou stále častější krvavé přestřelky při boji gangů o území a obecně zvyšující se kriminalita, která do značné míry souvisí s problémy s integrací přistěhovalců.
"Mnoho Švédů je vyčerpáno imigrací, zločinností a cenami elektřiny," prohlásil na předvolebním shromáždění v srpnu ve Stockholmu šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson, který stojí za úspěchy strany v posledních letech.
Zatímco před necelými 20 lety měli Švédští demokraté, mezi jejichž zakládající členy patřili lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, podporu kolem jednoho procenta, v nynějších průzkumech jejich podpora dosahuje téměř 20 procent a stali se tak druhým nejsilnějším uskupením za sociálními demokraty s 28 až 30 procenty. Třetí je pravicová Umírněná koaliční strana se zhruba 18 procenty hlasů.
Pod mladým vůdcem Akessonem Švédští demokraté zmírnili rétoriku, přestali odmítat vstup do NATO a vzdali se plánů na odchod z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovali. Před parlamentními volbami zveřejnila strana 30bodový plán, který by měl změnit Švédsko v zemi s nejpřísnějším postupem vůči běžencům v Evropské unii.
Stockholm by podle představ Švédských demokratů měl omezit sociální příspěvky pro imigranty a v problematických oblastech umožnit osobní prohlídky občanů i v případě, že neexistuje podezření ze spáchání trestného činu. Žadatelé o azyl by mohli být odmítáni například i na základě náboženského vyznání.
V otázce imigrace v posledních letech výrazně přitvrdila i sociální demokracie. S rostoucí kriminalitou slíbila Anderssonová bojovat posílením policie, chce ale také klást větší důraz na sociální politiku a bránit vytváření ghett. "Musíme vyvíjet větší úsilí, abychom zabránili dalším generacím vydat se na dráhu zločinu. Domnívám se, že jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je zastavit segregaci, která ve Švédsku existuje," řekla Anderssonová.
"Když se podíváte do minulosti, švédské volby se vždy točily kolem sociálního státu, ekonomiky, zaměstnanosti. Teď se do centra pozornosti dostává zločinnost a imigrace. Jsou to tektonické změny," uvedl novinář listu Aftonbladet Anders Lindberg.
Ačkoli Švédští demokraté získali v posledních letech mnoho voličů, strana zůstává v zemi silně kontroverzní a podle analytiků je nepravděpodobné, že by se Akesson mohl stát budoucím premiérem země. V případě vítězství pravicového bloku, který zahrnuje ještě Umírněnou koaliční stranu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu, by tak zřejmě v čele vlády stanul šéf Umírněných Ulf Kristersson.
Ať už zvítězí kterýkoli blok, vyjednávání o nové vládě bude složité. Minulé volby v roce 2018 vyústily ve vleklou politickou krizi, která skončila po čtyřech měsících vytvořením menšinové vlády vedené sociálními demokraty. S nimi jde tentokrát do voleb Levicová strana, Strana středu a Zelení.
Související
V parlamentních volbách ve Švédsku podle odhadů zvítězil středolevý blok
Švédsko je v povolebním patu, protiimigrační nacionalisté ovládli jih země
volby ve Švédsku , Švédsko , Magdalena Anderssonová
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák