Ve Švédsku se v neděli 11. září uskuteční parlamentní volby, v nichž mají středolevý blok vedený stávající sociálnědemokratickou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a pravicová aliance prakticky vyrovnané šance na vítězství. Součástí pravicové aliance je tentokrát i protiimigrační strana Švédští demokraté, se kterou v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat.
Ke klíčovým předvolebním tématům patřilo násilí spojené s válkami gangů, imigrace a rostoucí ceny energií.
Švédsku, které se 1. ledna ujme po České republice předsednictví v Evropské unii, vládnou od roku 2014 sociální demokraté. Anderssonová do jejich čela nastoupila před necelým rokem, aby straně vdechla nový život, a daří se jí držet vysoké preference, v průzkumech má podporu 55 procent voličů.
Předvolební kampani ale vévodila témata, která svědčí spíše pravicové opozici. Tím hlavním jsou stále častější krvavé přestřelky při boji gangů o území a obecně zvyšující se kriminalita, která do značné míry souvisí s problémy s integrací přistěhovalců.
"Mnoho Švédů je vyčerpáno imigrací, zločinností a cenami elektřiny," prohlásil na předvolebním shromáždění v srpnu ve Stockholmu šéf Švédských demokratů Jimmie Akesson, který stojí za úspěchy strany v posledních letech.
Zatímco před necelými 20 lety měli Švédští demokraté, mezi jejichž zakládající členy patřili lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, podporu kolem jednoho procenta, v nynějších průzkumech jejich podpora dosahuje téměř 20 procent a stali se tak druhým nejsilnějším uskupením za sociálními demokraty s 28 až 30 procenty. Třetí je pravicová Umírněná koaliční strana se zhruba 18 procenty hlasů.
Pod mladým vůdcem Akessonem Švédští demokraté zmírnili rétoriku, přestali odmítat vstup do NATO a vzdali se plánů na odchod z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovali. Před parlamentními volbami zveřejnila strana 30bodový plán, který by měl změnit Švédsko v zemi s nejpřísnějším postupem vůči běžencům v Evropské unii.
Stockholm by podle představ Švédských demokratů měl omezit sociální příspěvky pro imigranty a v problematických oblastech umožnit osobní prohlídky občanů i v případě, že neexistuje podezření ze spáchání trestného činu. Žadatelé o azyl by mohli být odmítáni například i na základě náboženského vyznání.
V otázce imigrace v posledních letech výrazně přitvrdila i sociální demokracie. S rostoucí kriminalitou slíbila Anderssonová bojovat posílením policie, chce ale také klást větší důraz na sociální politiku a bránit vytváření ghett. "Musíme vyvíjet větší úsilí, abychom zabránili dalším generacím vydat se na dráhu zločinu. Domnívám se, že jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je zastavit segregaci, která ve Švédsku existuje," řekla Anderssonová.
"Když se podíváte do minulosti, švédské volby se vždy točily kolem sociálního státu, ekonomiky, zaměstnanosti. Teď se do centra pozornosti dostává zločinnost a imigrace. Jsou to tektonické změny," uvedl novinář listu Aftonbladet Anders Lindberg.
Ačkoli Švédští demokraté získali v posledních letech mnoho voličů, strana zůstává v zemi silně kontroverzní a podle analytiků je nepravděpodobné, že by se Akesson mohl stát budoucím premiérem země. V případě vítězství pravicového bloku, který zahrnuje ještě Umírněnou koaliční stranu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu, by tak zřejmě v čele vlády stanul šéf Umírněných Ulf Kristersson.
Ať už zvítězí kterýkoli blok, vyjednávání o nové vládě bude složité. Minulé volby v roce 2018 vyústily ve vleklou politickou krizi, která skončila po čtyřech měsících vytvořením menšinové vlády vedené sociálními demokraty. S nimi jde tentokrát do voleb Levicová strana, Strana středu a Zelení.
Související
V parlamentních volbách ve Švédsku podle odhadů zvítězil středolevý blok
Švédsko je v povolebním patu, protiimigrační nacionalisté ovládli jih země
volby ve Švédsku , Švédsko , Magdalena Anderssonová
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
před 56 minutami
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
před 1 hodinou
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
před 2 hodinami
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
před 2 hodinami
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
před 3 hodinami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 4 hodinami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 4 hodinami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 4 hodinami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 5 hodinami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 5 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 6 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 6 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 6 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 7 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 7 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 8 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 8 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 9 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 10 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“
Zdroj: Libor Novák