Nová švédská premiérka Anderssonová odstoupila v den zvolení. Chce být znovu premiérkou

Nová švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, se vzdala funkce hned v den svého potvrzení v parlamentu. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež švédští Zelení oznámili, že novou vládu opouštějí. Čtyřiapadesátiletá politička nyní doufá, že stane v čele menšinové, už čistě sociálnědemokratické vlády.

Anderssonová dnes oznámila, že požádala předsedu parlamentu Andrease Norléna, aby ji zbavil funkce. "Jsem připravena se stát premiérkou ve vládě jedné strany, sociálních demokratů," uvedla na tiskové konferenci.

Norlén žádost sociální demokratky o odchod z křesla šéfky vlády přijal a sdělil, že nyní naváže kontakt s předsedy stran a poradí se s nimi o situaci. O dalším postupu hodlá informovat ve čtvrtek odpoledne.

Švédští poslanci dnes ráno zvolili Anderssonovou jako vůbec první ženu švédskou premiérkou. Už večer se ale tedy funkce opět vzdala poté, co parlament schválil alternativní opoziční návrh rozpočtu, kterého se musí vláda držet.

Zelení, dosavadní menší koaliční partner sociálních demokratů, reagovali oznámením o odchodu z vlády. Nový rozpočet vyjednali opoziční umírnění, křesťanští demokraté a pravicově populističtí Švédští demokraté.

Ve Švédsku je obvyklé, že koaliční vláda odstoupí, když nějaká strana opustí koalici, poznamenala agentura DPA. Anderssonová dnes zdůraznila, že nechce vést vládu, jejíž legitimita byla zpochybněna. Nyní doufá, že se vrátí s čistě sociálnědemokratickou menšinovou vládou. Poukázala přitom na to, že Zelení ji chtějí nadále podporovat.

Anderssonová měla stanout v čele menšinové dvoukoalice sociálních demokratů a Zelených s podporou Levicové strany a Strany středu. Toto spojenectví se ale rozpadlo, když Strana středu odmítla podpořit rozpočtové plány nové vlády.

Strana zelených potvrdila, že Anderssonovovu podpoří v jakémkoli dalším hlasování v parlamentu, zatímco Strana středu slíbila, že se hlasování zdrží, což znamená v praxi totéž, jako podpora kandidatury. Levicová strana rovněž řekla, že Anderssonovou ji podpoří.

I když se tyto strany nebyly schopny sjednotit na podpoře rozpočtu, jejich společným cílem je udržet protiimigrační Švédské demokraty mimo vládní role. "Strana středu otevře dveře k tomu, aby se stala premiérkou," uvedla na twitteru šéfka strany Annie Lööfová. "Opět zajistíme, aby Švédové měli vládu, která není závislá na Švédských demokratech," dodala Lööfová.

Dosavadní ministryně financí ve funkci nahradila premiéra Stefana Löfvena, který podal demisi před dvěma týdny. Dnes dopoledne nominaci Anderssonové ve 394členném parlamentu podpořilo 117 poslanců, 174 zákonodárců bylo proti a 57 poslanců se hlasování nezúčastnilo. Anderssonová ke svému zvolení nepotřebovala souhlas většiny poslanců, nicméně potřebovala, aby většina nehlasovala proti ní.

Související

Magdalena Anderssonová

Poškození plynovodů Nord Stream bylo asi úmyslné, prohlásila švédská premiérka

Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, bylo poškození plynovodů v Baltském moři pravděpodobně úmyslným činem. Řekla to dnes podle agentury Reuters švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Před novináři zároveň ujistila, že nejde o útok na Švédsko. O akt sabotáže šlo pravděpodobně i podle švédské ministryně zahraničí a o úmyslu hovoří také dánská premiérka Mette Frederiksenová. Za sabotáž označila poškození plynovodů i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž jakékoliv záměrné narušení evropské energetické infrastruktury povede k "co nejsilnější možné reakci".

Více souvisejících

Magdalena Anderssonová Švédsko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavírají volební místnosti, přichází první výsledky

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii

Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz popsal, jestli by vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách mohlo znamenat úpadek demokracie v zámoří.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy