Tři malé země v Evropě včetně ČR se vynořují z uzávěry, píše Financial Times

Rychlá vládní reakce na epidemii koronaviru umožňuje některým evropským státům, mezi nimi i Česku, začít uvolňovat omezení. Napsal to dnes list Financial Times, který se zmiňuje také o Dánsku a Rakousku a připomíná, že toto postupné uvolňování budou bedlivě sledovat jiné evropské státy. I ony si přejí obnovit ekonomické aktivity bez zdravotního ohrožení obyvatel.

Zatím nejdál se odhodlalo jít Dánsko, které 15. dubna znovu otevírá mateřské a základní školy. Česko povoluje otevřít obchody, které prodávají jiné než nezbytné zboží, Rakousko hodlá příští týden otevřít menší obchody, později větší a v květnu i restaurace.

Podle odborníků těmto třem zemím pomáhá skutečnost, že ve srovnání s většími evropskými státy, jejichž zdravotní systémy epidemie srazila k zemi, jsou relativně malé, a také jejich rychlá reakce na mimořádnou situaci.

Joshua Moon z obchodní akademie Sussexské univerzity řekl, že rychlé vládní rozhodnutí o uzávěře účinně snížilo počet nakažených i zátěž zdravotnických systémů. Všechny tři země rychle uzavřely školy, zakázaly shromažďování a v případě Česka a Rakouska nařídily nošení roušek. Dánsko a Česko byly spolu s Polskem a Slovenskem první v Evropské unii, kdo uzavřel hranice.

Tato opatření pomohla šíření epidemie zpomalit, v Rakousku a v Česku se denní nárůst případů snižuje sedm dní, v Dánsku ještě tento trend není jasný. Byť Rakousko sousedí s Itálií, kterou krize srazila na kolena, má jenom kolem 12.700 případů. Pro srovnání Švýcarsko jich hlásí přes 22.000, Německo 107.000. V Česku je přes 5000 nakažených, v Dánsku více než 5500.

Přes tyto úspěchy však představuje rozhodnutí začít opatření uvolňovat riziko. V Dánsku narazilo na nesouhlas rodičů i učitelů, kteří se bojí, že znovuotevření škol děti ohrozí. I když Česko otevírá další obchody, nouzový stav potrvá do konce dubna. Do určité míry tato rozhodnutí zastírají širší smysl plánů, totiž že život občanů se do normálu nevrátí mnoho měsíců.

Vídeňský komentátor Thomas Hofer řekl k uvolňování ohlášenému kancléřem Sebastianem Kurzem, že to bylo velmi chytré politické sdělení. "Dal lidem vyhlídku, budoucnost. Ale ještě to neskončilo a to Kurz zdůraznil také," sdělil Hofer pro Financial Times. Rakouská vláda ve svém oznámení říká, že doufá, že se v květnu budou moci restaurace a kavárny znovu otevřít, avšak definitivně se k tomu nezavázala. Školy v Rakousku zůstanou na neurčito uzavřené a vláda má za to, že nejpravděpodobnější je, že to tak zůstane až do nového školního roku, který začne v září.

Ani jedna ze tří zemí nenaznačuje, že počítá s otevřením hranic pro cizince. Kurz řekl, že o přeshraničních výjezdech na výlety se bude moci rozhodovat, až bude k dispozici vakcína.

Emeritní profesor epidemiologie infekčních chorob z Nottinghamské univerzity Keith Neal očekává, že vlády začnou pomalu opatření uvolňovat buď až bude k dispozici vakcína, nebo až se vytvoří hromadná imunita.

Pokud se šíření viru obnoví, bude podle něj nezbytné se k omezením vrátit, aby se zamezilo přetížení zdravotnictví. "Období mezi těmi epizodami se ale budou prodlužovat. Myslím, že to bude přístup pokusu a omylu," řekl Neal.

Související

Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.
Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Více souvisejících

Česká republika Rakousko dánsko Financial Times Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

před 2 hodinami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 2 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 6 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 7 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 8 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 9 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém pondělním tradičním projevu k ozbrojeným silám u příležitosti předvečera státního svátku 14. července prohlásil, že Francie splnila svůj závazek ke znovuvyzbrojení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy