Rychlá vládní reakce na epidemii koronaviru umožňuje některým evropským státům, mezi nimi i Česku, začít uvolňovat omezení. Napsal to dnes list Financial Times, který se zmiňuje také o Dánsku a Rakousku a připomíná, že toto postupné uvolňování budou bedlivě sledovat jiné evropské státy. I ony si přejí obnovit ekonomické aktivity bez zdravotního ohrožení obyvatel.
Zatím nejdál se odhodlalo jít Dánsko, které 15. dubna znovu otevírá mateřské a základní školy. Česko povoluje otevřít obchody, které prodávají jiné než nezbytné zboží, Rakousko hodlá příští týden otevřít menší obchody, později větší a v květnu i restaurace.
Podle odborníků těmto třem zemím pomáhá skutečnost, že ve srovnání s většími evropskými státy, jejichž zdravotní systémy epidemie srazila k zemi, jsou relativně malé, a také jejich rychlá reakce na mimořádnou situaci.
Joshua Moon z obchodní akademie Sussexské univerzity řekl, že rychlé vládní rozhodnutí o uzávěře účinně snížilo počet nakažených i zátěž zdravotnických systémů. Všechny tři země rychle uzavřely školy, zakázaly shromažďování a v případě Česka a Rakouska nařídily nošení roušek. Dánsko a Česko byly spolu s Polskem a Slovenskem první v Evropské unii, kdo uzavřel hranice.
Tato opatření pomohla šíření epidemie zpomalit, v Rakousku a v Česku se denní nárůst případů snižuje sedm dní, v Dánsku ještě tento trend není jasný. Byť Rakousko sousedí s Itálií, kterou krize srazila na kolena, má jenom kolem 12.700 případů. Pro srovnání Švýcarsko jich hlásí přes 22.000, Německo 107.000. V Česku je přes 5000 nakažených, v Dánsku více než 5500.
Přes tyto úspěchy však představuje rozhodnutí začít opatření uvolňovat riziko. V Dánsku narazilo na nesouhlas rodičů i učitelů, kteří se bojí, že znovuotevření škol děti ohrozí. I když Česko otevírá další obchody, nouzový stav potrvá do konce dubna. Do určité míry tato rozhodnutí zastírají širší smysl plánů, totiž že život občanů se do normálu nevrátí mnoho měsíců.
Vídeňský komentátor Thomas Hofer řekl k uvolňování ohlášenému kancléřem Sebastianem Kurzem, že to bylo velmi chytré politické sdělení. "Dal lidem vyhlídku, budoucnost. Ale ještě to neskončilo a to Kurz zdůraznil také," sdělil Hofer pro Financial Times. Rakouská vláda ve svém oznámení říká, že doufá, že se v květnu budou moci restaurace a kavárny znovu otevřít, avšak definitivně se k tomu nezavázala. Školy v Rakousku zůstanou na neurčito uzavřené a vláda má za to, že nejpravděpodobnější je, že to tak zůstane až do nového školního roku, který začne v září.
Ani jedna ze tří zemí nenaznačuje, že počítá s otevřením hranic pro cizince. Kurz řekl, že o přeshraničních výjezdech na výlety se bude moci rozhodovat, až bude k dispozici vakcína.
Emeritní profesor epidemiologie infekčních chorob z Nottinghamské univerzity Keith Neal očekává, že vlády začnou pomalu opatření uvolňovat buď až bude k dispozici vakcína, nebo až se vytvoří hromadná imunita.
Pokud se šíření viru obnoví, bude podle něj nezbytné se k omezením vrátit, aby se zamezilo přetížení zdravotnictví. "Období mezi těmi epizodami se ale budou prodlužovat. Myslím, že to bude přístup pokusu a omylu," řekl Neal.
Související
Politico: Česko se s Babišem v čele stane dalším destruktivním prvkem v EU
Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy
Česká republika , Rakousko , dánsko , Financial Times , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 3 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 4 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 5 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 6 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 7 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 8 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 9 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák