Tři malé země v Evropě včetně ČR se vynořují z uzávěry, píše Financial Times

Rychlá vládní reakce na epidemii koronaviru umožňuje některým evropským státům, mezi nimi i Česku, začít uvolňovat omezení. Napsal to dnes list Financial Times, který se zmiňuje také o Dánsku a Rakousku a připomíná, že toto postupné uvolňování budou bedlivě sledovat jiné evropské státy. I ony si přejí obnovit ekonomické aktivity bez zdravotního ohrožení obyvatel.

Zatím nejdál se odhodlalo jít Dánsko, které 15. dubna znovu otevírá mateřské a základní školy. Česko povoluje otevřít obchody, které prodávají jiné než nezbytné zboží, Rakousko hodlá příští týden otevřít menší obchody, později větší a v květnu i restaurace.

Podle odborníků těmto třem zemím pomáhá skutečnost, že ve srovnání s většími evropskými státy, jejichž zdravotní systémy epidemie srazila k zemi, jsou relativně malé, a také jejich rychlá reakce na mimořádnou situaci.

Joshua Moon z obchodní akademie Sussexské univerzity řekl, že rychlé vládní rozhodnutí o uzávěře účinně snížilo počet nakažených i zátěž zdravotnických systémů. Všechny tři země rychle uzavřely školy, zakázaly shromažďování a v případě Česka a Rakouska nařídily nošení roušek. Dánsko a Česko byly spolu s Polskem a Slovenskem první v Evropské unii, kdo uzavřel hranice.

Tato opatření pomohla šíření epidemie zpomalit, v Rakousku a v Česku se denní nárůst případů snižuje sedm dní, v Dánsku ještě tento trend není jasný. Byť Rakousko sousedí s Itálií, kterou krize srazila na kolena, má jenom kolem 12.700 případů. Pro srovnání Švýcarsko jich hlásí přes 22.000, Německo 107.000. V Česku je přes 5000 nakažených, v Dánsku více než 5500.

Přes tyto úspěchy však představuje rozhodnutí začít opatření uvolňovat riziko. V Dánsku narazilo na nesouhlas rodičů i učitelů, kteří se bojí, že znovuotevření škol děti ohrozí. I když Česko otevírá další obchody, nouzový stav potrvá do konce dubna. Do určité míry tato rozhodnutí zastírají širší smysl plánů, totiž že život občanů se do normálu nevrátí mnoho měsíců.

Vídeňský komentátor Thomas Hofer řekl k uvolňování ohlášenému kancléřem Sebastianem Kurzem, že to bylo velmi chytré politické sdělení. "Dal lidem vyhlídku, budoucnost. Ale ještě to neskončilo a to Kurz zdůraznil také," sdělil Hofer pro Financial Times. Rakouská vláda ve svém oznámení říká, že doufá, že se v květnu budou moci restaurace a kavárny znovu otevřít, avšak definitivně se k tomu nezavázala. Školy v Rakousku zůstanou na neurčito uzavřené a vláda má za to, že nejpravděpodobnější je, že to tak zůstane až do nového školního roku, který začne v září.

Ani jedna ze tří zemí nenaznačuje, že počítá s otevřením hranic pro cizince. Kurz řekl, že o přeshraničních výjezdech na výlety se bude moci rozhodovat, až bude k dispozici vakcína.

Emeritní profesor epidemiologie infekčních chorob z Nottinghamské univerzity Keith Neal očekává, že vlády začnou pomalu opatření uvolňovat buď až bude k dispozici vakcína, nebo až se vytvoří hromadná imunita.

Pokud se šíření viru obnoví, bude podle něj nezbytné se k omezením vrátit, aby se zamezilo přetížení zdravotnictví. "Období mezi těmi epizodami se ale budou prodlužovat. Myslím, že to bude přístup pokusu a omylu," řekl Neal.

Související

Více souvisejících

Česká republika Rakousko dánsko Financial Times Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy