Unijní státy se dle Jurečky nechystají sjednotit sociální podporu uprchlíků

Zasedání se dnes zaměřilo na podporu a zaměstnávání válečných uprchlíků z Ukrajiny, v pátek se soustředí na zmírnění dopadů energetické krize na domácnosti.

"Nemyslím si, že má smysl, aby tady byl jednotný, striktní postup... Některé státy více překlápějí uprchlíky do standardního systému, některé mají speciální podporu jako Česká republika. Liší se to stát od státu a myslím, že se to ještě nějaký čas lišit bude," uvedl Jurečka.

Česko poskytuje uprchlíkům humanitární dávku 5000 korun. Vyplácí ji za měsíc, kdy lidé získali vízum k ochraně. Příchozí v nouzi ji pak mohou pobírat ještě opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Podpora není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Od března do 25. září úřady práce vyplatily celkem téměř 1,28 milionu humanitárních dávek skoro za 6,66 miliardy korun. Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 korun. Jurečka před nedávnem oznámil, že minimum se od ledna kvůli inflaci zvýší.

Některé státy zvláštní podporu neposkytují, uprchlíkům otevřely svůj sociální systém. Podle ministra by ho Česko příchozím ale otevřít teď nedokázalo. "Kdybychom řekli, že v tomto okamžiku převedeme všechny uprchlíky do sociálního systému, tak nebudeme schopni to administrativně zvládnout. Ta náročnost by byla tak obrovská," řekl šéf resortu práce. Podle něj by na vyřizování dávek chyběli pracovníci, lhůty by se neúměrně prodloužily. Podle ministra je nutné propojit spíš informační systémy kvůli lepším údajům o vyplácené podpoře i proti zneužívání.

Eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit podotkl, že uprchlíci s vízem k ochraně mají přístup k práci, zdravotní péči, vzdělání i sociální zajištění, které nastavují jednotlivé státy. Právě i na podporu zaměstnávání se dnes ministři zaměřovali. "Čím více jste schopni postarat se o sebe, tím lépe. Proto je integrace na trh práce důležitá," dodal eurokomisař.

Jurečka: Česko usiluje o to, aby EU uvolnila peníze na pomoc zemím s uprchlíky

Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Na tiskové konferenci to po prvním dni dvoudenního jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států řekl český šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj možnost přesouvat peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí, prostředky pak budou zemím chybět na potřebné projekty. Eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit uvedl, že EU připravuje balíček s částkou 3.5 miliardy eur (asi 86 miliard korun).

"Opakovaně se snažím, abychom rozpohybovali Evropskou komisi k podpoře států, které nesou velkou zátěž uprchlíků, aby vyčlenila prostředky. Nikoliv jen flexibilita a že je možné využít končící či nové programovací období (nynější prostředky z fondů). To je hezké a operativní, ale potřebnost je tak velká - a ukazuje, že asi i v příštím roce bude, že je to pro některé státy velká zátěž," uvedl Jurečka. Podle něj je důležité, aby komise "dokázala uvolnit speciální balíček" ke zvládání uprchlické vlny. Dodal, že tíhu nese hlavně střední a východní Evropa.

Podobně se při příchodu na dnešní jednání vyjádřili i zástupci dalších zemí. "Očekávám větší podporu EU, stejně jako Česko a Polsko i Estonsko přijímá velké množství uprchlíků. Je to nákladné, proto opravdu čekám více finanční podpory," uvedla Signe Riisalová z Estonska.

Z Ukrajiny podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí, z nich 4,2 milionu získalo ochranu v EU. V Polsku je 1,4 milionu příchozích. Německé úřady jich evidují asi milion a Česko vydalo přes 445.000 uprchlických víz. Přes 100.000 Ukrajinců dorazilo také do Itálie, Británie, Turecka, Španělska, Itálie a Francie.

Podle Schmita komise připravuje balíček s částkou 3,5 miliardy eur, který by měl mířit hlavně na země s vyšším počtem uprchlíků. "Česká republika patří mezi ně," řekl Schmit. Podle něj by se peníze měly začít využívat "ve velmi krátké době", přístup k nim by měl být jednodušší a pružnější.

Podle Jurečky je potřeba vyčlenit na pomoc uprchlíkům ale jiné prostředky než z nynějších programů. Zasaženým zemím totiž peníze pak budou chybět na jiné projekty. "Není ambice Evropu dále zadlužovat. Krátkodobě to státy unesou. Pokud mají ale zátěž nést dlouhodobě, stává se to problémem," řekl ministr.

Podle něj dnes opakovaně zazněly také obavy z případné další uprchlické vlny kvůli ruskému bombardování a příchodu zimy. "Země jako Česká republika mají prakticky vyčerpané kapacity ubytování, školského i zdravotnického systému," uvedl Jurečka. Podle něj by tak Česko nejspíš muselo "hledat solidaritu" u jiných unijních států, které by kapacitu nabídly.

Další příliv uprchlíků očekávají i jiné země. "Vidíme brutální Putinovu válku, která pokračuje. Můžeme očekávat víc uprchlíků," míní Monika Navickieneová z Litvy. Podle ní by se mělo kvůli situaci na Ukrajině debatovat nejen o pomoci příchozím ve státech EU, ale také přímo na Ukrajině. Zmínila i případný přesun lidí do bezpečnějších míst k západní hranici země. Podle Hanny Sarkkinenové z Finska má před sebou Evropa těžkou zimu a musí dopady energetické krize na obyvatele řešit, pokračovat musí ale i v přijímání opatření k omezení klimatických změn.

Šéfové resortů práce a sociálních věcí z unijních států se dnes zaměřili na zaměstnávání válečných uprchlíků a zvládání uprchlické vlny. Začátku jednání se on-line zúčastnila i ukrajinská ministryně pro sociální politiku. V pátek se debata povede o opatřeních ke snížení dopadů energetické krize na domácnosti. Zástupci států ruskou agresi odsoudili. Shodli se na nutnosti další pomoci válkou postižené zemi.