V Berlíně demonstrovaly tisíce odpůrců opatření. Lidé podléhali falešným zprávám, několik policistů zraněno

Nejméně 10.000 lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na dnešní demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob. Další tisíce lidí přišly vyjádřit nesouhlas s právním předpisem, který podle nich omezuje osobní práva a porušuje ústavu, na další místa metropole. Protest u Braniborské brány odpoledne přerostl v násilnosti, policie následně dav rozehnala s pomocí vodních děl. Nyní již panuje klid. Zadrženo bylo 365 lidí a deset policistů bylo zraněno, z toho tři těžce, informoval deník Der Tagesspiegel.

Demonstrace začala jako poklidná. Jedním z důvodů eskalace napětí byl požadavek, aby protestující dodržovali karanténní opatření včetně nošení roušek. Policie opakovaně varovala, že akce rozpustí, pokud hygienická nařízení lidé neuposlechnou. Demonstranti se také snažili dostat před budovu Reichstagu, kde sídlí Spolkový sněm.

Policie pořadatele opakovaně vyzývala, aby zajistili pořádek. Když se tak nestalo, přikročila k rozehnání davu. Mezitím také oznámila, že jeden z pořadatelů protest sám prohlásil za ukončený.

Kvůli neochotě účastníků místo opustit nasadila policie vodní děla. Proti davu následně nastoupily pořádkové jednotky, které začaly účastníky vytlačovat od budovy Reichstagu k Braniborské bráně. Jejich postup se ale střetl s odporem lidí, kteří místo odmítali opustit i přes nasazení vodních děl. Policie, která používala i pepřový sprej, tak postupovala jen pomalu a místo dostala pod kontrolu až po několika hodinách. Demonstranti byli podle policie také vybaveni pepřovým sprejem a též kamením a dělobuchy, po policistech házeli rovněž lahve.

Podle serveru deníku Der Tagesspiegel úřady u dvou osob uvažují o nařízení vyšetřovací vazby. Při potyčkách byli těžce zraněni tři policisté a museli být převezeni do nemocnice. Podle policejní mluvčí protestující jednoho z mužů zákona kopali do hlavy, dalšímu vykloubili rameno a jedna policistka utrpěla zlomeninu ruky. Zadržené osoby jsou vyšetřovány kvůli urážkám policistů, ohrožení zdraví, ublížení na zdraví nebo rušení veřejného pořádku.

Policejní kordon se pokusil jeden z demonstrantů prorazit klavírem, na který se předtím na demonstraci hrálo. To se mu ale nepodařilo a policisté útočníka zadrželi.

Odpoledne se na twitteru objevily falešné zprávy, které se vydávaly za prohlášení policie. Jeden z takových tweetů uváděl, že policie získala od vlády rozkaz střílet, pokud demonstranti neustoupí. Další zase tvrdil, že vodní děla demonstranty postřikují chemickými a vakcinačními látkami.

V Berlíně bylo v pohotovosti 2200 policistů, část z nich byla povolána i z jiných spolkových zemí. Vedle policejních cisteren s vodními děly měly na místě pořádkové síly k dispozici i obrněný policejní transportér. Situaci ze vzduchu monitoroval vrtulník.

Demonstranti protestovali proti novele zákona o infekčních chorobách, kterou považují za protiústavní. Nelíbí se jim, že součástí úpravy jsou mimo jiné dodržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků novelu považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Demonstrace se dnes měly původně konat před Reichstagem. Ministerstvo vnitra zde ale z obav před násilnostmi a možného útoku na budovu parlamentu, kde poslanci novelu posuzují, pořádání protestů zakázalo. Vstup do vládní čtvrti, kde jsou budovy parlamentu a sídlo kancléřky Angely Merkelové, byl veřejnosti zapovězen.

Související

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru

Přípravy na záchrannou operaci pro dvanáctitunového keporkaka, který již téměř měsíc uvízl v mělkých a málo slaných vodách u německého ostrova Poel, vrcholí. Soukromá iniciativa financovaná dvěma bohatými mecenáři plánuje přepravit zvíře přezdívané Timmy na speciálním pontonu se vzduchovými polštáři čtyřicet kilometrů směrem do Severního moře, odkud by se keporkak mohl vrátit zpět do Atlantiku. 
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Více souvisejících

Německo demonstrace v Německu

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

včera

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

včera

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

včera

včera

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

včera

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

včera

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

včera

včera

26. dubna 2026 21:24

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy