V Bratislavě dnes začal summit hlav států čtyř středoevropských zemí, které patří do uskupení Visegrádská čtyřka (V4). Českou republiku na jednání zastupuje prezident Miloš Zeman. Podle programu budou prezidenti hovořit kromě jiného o bezpečnostní situaci kvůli válce na Ukrajině a o energetické krizi.
Hostitelka schůzky, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, dopoledne kromě Zemana přivítala v centru slovenské metropole také maďarskou kolegyni Katalin Novákovou a prezidenta Polska Andrzeje Dudu.
Jde o první prezidentský summit zemí V4 od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu, po které středoevropské země v otázce pomoci Kyjevu nevystupují jednotně. Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Ukrajině vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím.
Prezidentský summit V4 v Bratislavě se koná v Primaciálním paláci v historickém centru města. Budovu v současnosti využívá slovenská metropole k jednáním svého zastupitelstva. V minulosti tam měl pracovní sídlo prezident Michal Kováč, který stál v čele Slovenska po rozpadu československé federace na konci roku 1992.
Prezidenti států V4 se na společném jednání setkávají tradičně na podzim. Schůzku organizuje země, která visegrádské skupině předsedá. Slovensko toto předsednictví převzalo na začátku července po Maďarsku.
Zeman se už v pondělí v Bratislavě sešel s bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem a předsedou slovenského parlamentu Borisem Kollárem.
Související
Ficovo gesto. Zelenského vyzval k jednání o tranzitu plynu
Fico byl ve Vietnamu déle, než se myslelo, ukazuje nové odhalení
Slovensko , visegradská čtyřka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat
včera
Meghan má katastrofu v LA před očima. S Netflixem udělala nelehké rozhodnutí
včera
Zemětřesení v Česku. Otřesy pocítili lidé v Aši či Františkových Lázních
včera
Lyže, běžky nebo brusle. Jaká je historie zimních sportů?
včera
Tragický požár restaurace v Mostě: Je několik vyšetřovacích verzí, pomáhají znalci
včera
Ledecká po sjezdu ve Svatém Antonu získala bronz. Zazářila i Lindsey Vonnová
včera
Chřipková epidemie v Česku začíná, potvrzují odborníci
včera
Ficovo gesto. Zelenského vyzval k jednání o tranzitu plynu
včera
Vlny jsou favoritem Českých lvů, s Amerikánkou mají nejvíce nominací
včera
OBRAZEM: Pavel a Fiala se setkali na novoročním obědě. Možná naposledy
včera
Kreml se chce vyhnout mobilizaci za každou cenu. Cizinci jezdí do Ruska za prací, končí v armádě
včera
Jak vypadá běžný život v Afghánistánu? Tálibán mě odvedl a provdal na policejní stanici, popisuje dívka
včera
Otřes ve Skotsku: Nicola Sturgeonová se rozvádí
včera
Mrazivé počasí sevře Česko. Meteorologové varují i před náledím
včera
Jak dlouho budou hořet požáry v Los Angeles?
včera
Ukrajinská pozice ve válce slábne. Kyjev čelí těžkým výzvám na bojišti i na diplomatickém poli
včera
Ruská jména, falešné doklady. Poslali nás na výcvik, ne do boje, tvrdí zajatí severokorejští vojáci
včera
Požáry v Kalifornii jsou druhé největší v historii. Počet mrtvých roste, situace není vůbec pod kontrolou
včera
Příští víkend se možná dočkáme citelně teplejšího počasí
12. ledna 2025 21:36
Konec globalismu, 5 % HDP na obranu. Co změní nástup Trumpa k moci?
Přístup Donalda Trumpa k zahraniční politice, který často působí jako provokativní či výstřední, ve skutečnosti představuje strategickou snahu o redefinici světového pořádku. Jeho návrhy, jako například získání Grónska nebo požadavek na zvýšení obranných výdajů členských států NATO, mohou působit neortodoxně, ale odrážejí jeho pragmatický a nekompromisní přístup zaměřený na princip „Amerika na prvním místě“.
Zdroj: Libor Novák