V Evropě připravuje vakcíny proti koronaviru 52 závodů

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

24. března 2021 12:12

Výroba vakcín společnosti Pfizer
Výroba vakcín společnosti Pfizer Foto: Pfizer

V Evropě funguje v současnosti 52 továren, které připravují vakcíny proti koronaviru. Nejvíce, a to 14, jich je v Německu. V Česku je jeden výrobní závod. Ve středočeské Bohumili se bude vyrábět klíčová složka americké vakcíny Novavax, která ještě nebyla schválena pro použití v EU. Nejvíce továren v Evropě provozuje výrobce Pfizer/BioNTech, má jich 12.

S odkazem na údaje Evropské komise a studii Evropské sítě datové žurnalistiky to uvedl projekt Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů.

V Německu se podle portálu nachází více než čtvrtina z továren, které se v Evropě zabývají výrobou vakcín proti covidu-19. Zastoupení tam má ve 14 továrnách sedm farmaceutických značek. Druhý nejvyšší počet továren je ve Francii, a to devět. Většina továren se nachází na západě Evropy. Východněji než výrobní závod v Česku se nachází výrobny v Rakousku a Švédsku. Rozmístění továren ukazuje projekt v mapě.

"Celkem je v Evropě 52 továren, které vyrábějí různé komponenty vakcín proti koronaviru. Nejvíc jich provozuje duo Pfizer/BioNTech, které má takových míst dvanáct. Druhé místo patří německé společnosti CureVac. Její vakcína vyráběná v osmi továrnách rozmístěných po čtyřech evropských zemích zatím čeká na schválení," uvedl Tomáš Odstrčil z projektu Evropa v datech.

Evropská komise na základě stanoviska Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA) zatím pro použití v EU registrovala čtyři vakcíny. Kromě té od Pfizer/BioNTech, také očkovací látky od firem Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Schvalování může trvat několik měsíců. Například vakcínu Moderny EMA doporučila ke schválení za 51 dnů, AstraZeneku za 120 dnů. Předpokládá se, že rychlejší bude registrace upravených vakcín, které se vyvíjejí kvůli mutacím koronaviru.

Evropa má podle projektu zajištěno 2,6 miliardy vakcín od šesti výrobců a o dalších 260 milionech očkovacích látek se jedná. Je to tedy asi třikrát více, než kolik EU pro načkování všech svých obyvatel potřebuje. Nejvíce, a to 600 milionů dávek, objednala od Pfizer/BioNTech. Česko má podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) objednáno 26 milionů dávek. Podle serveru IHNED.cz ale Česko objednalo 81,1 procenta dávek vakcín proti covidu-19 z toho, na co měla od Evropské komise nárok. Česko tak má vakcíny na to, aby do konce června bylo očkováno 44 procent dospělých, méně to bude jen u Bulharska, Chorvatska, Slovenska a Lotyšska.

včera

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Související

Prezident Trump

Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak

Exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně očkování nevyvolává změny v oficiálních zdravotnických doporučeních Spojených států, podle odborníků však mezi veřejností rozšiřuje nejistotu, zmatek a obavy. Dekret se snaží obnovit rozsáhlé změny v očkovacím kalendáři, které dříve prosazoval ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a které následně pozastavil federální soudce. Jelikož exekutivní příkazy slouží pouze jako vodítko pro úřady a nemění legislativu ani doporučení odborných vládních agentur, oficiální pokyny Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zůstávají beze změny.

Více souvisejících

očkování ,  evropa

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy