V Litvě se vzbouřili migranti, místní blokují výstavbu dalšího tábora

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom dnes zpravodajský server Delfi.

Konflikt podle místního starosty vznikl po návštěvě televizního štábu, kdy migranti v přítomnosti kamer začali skandovat "Freedom" (Svoboda) a předkládat požadavky, které nebyly místní úřady nemohly splnit. Později obyvatelé tábora původem z Iráku odmítli stravu a podle starosty zakázali i ostatním běžencům přijímat jídlo, a to také dětem. Požadují, aby je úřady z tábora propustily.

Tam se podle serveru mezitím prudce zhoršily hygienické podmínky. Místní úřady to vysvětlují tím, že prý migranti také bránili pracovníkům v úklidu a že nyní v táboře není pro uklízecí čety bezpečno.

Na jiném místě Litvy, u vojenského prostoru Rudninkai u Vilniusu, se naopak podle Delfi vzbouřili místní obyvatelé a zablokovali přístupy k polygonu, kde má být zřízen tábor pro 1500 migrantů. Účastníci blokády brání v jízdě nákladním vozům se stany a dalším zařízením.

Litva minulý týden přijala zákon omezující práva migrantů, kteří se do země dostávají přes hranici s Běloruskem. Zákon podle ruských tiskových agentur zbavuje běžence, kteří nelegálně překročili hranici, práva svobodně cestovat po Litvě. Zadržování migrantů ve zvláštních střediscích bude nově možné až po dobu šesti měsíců, nyní je to jeden měsíc. Novela také zkracuje lhůty pro vyřízení žádostí o azyl z měsíce na 10 dnů. Žadatel se proti zamítnutí smí odvolat pouze k soudu první instance, proti následnému verdiktu už další odvolání možné nebude. Podle ochránců lidských práv zákon legalizuje porušování práv. Jeho autoři nicméně argumentují tím, že opatření platí jen za nouzového stavu, který vláda kvůli přílivu migrantů vyhlásila na počátku července.

Od začátku roku na litevsko-běloruské hranici zadrželi již více než 2700 migrantů, což je mnohanásobně víc než za celý loňský rok. Vilnius pokládá tento příliv migrantů za "hybridní agresi" minského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten tak odpověděl na ostrou reakci Západu na vynucené přistání civilního letounu na lince Atény-Vilnius, po kterém běloruské úřady v Minsku zatkly opozičního novináře, jenž byl mezi cestujícími, dříve uvalené sankce Evropské unie, i na skutečnost, že Litva poskytla útočiště mnoha běloruským opozičním politikům.

Litva, členský stát EU, už začala na hranici s Běloruskem budovat 550 kilometrů dlouhou bariéru s ostnatým drátem, která má příliv migrantů zastavit. Výstavba se ale podle agentury APA zastavila, protože Litvě došel žiletkový drát z armádních zásob. Vilnius se proto obrátil na další země a nyní jedná podle APA s Dánskem a Slovinskem.

Dva nákladní vozy s materiální humanitární pomocí vyrazily v pátek do Litvy z hasičského areálu ze Zbiroha na Rokycansku. Náklad 20 stanů, 100 skládacích lůžek s matrací, 500 dek, 20 topidel a 500 spacích pytlů v hodnotě 3,2 milionu korun má pomoci se zvládáním vlny migrace. Konvoj s humanitární pomocí měl do Litvy dorazit v sobotu, uvedla Klára Dlubalová z ministerstva vnitra, které kontingent uhradilo ze svého programu Pomoc na místě.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva uprchlíci

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 57 minutami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila

Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů a jeden z nich potopila v reakci na íránský raketový útok na plavidlo amerického námořnictva. Incident vyvolal okamžitou odvetu ze strany Teheránu, který odpálil sérii balistických raket na Jordánsko. Íránské úřady uvedly, že útok směřoval na tamní vojenské objekty využívané americkými silami. Situace na Blízkém východě tak dál dramaticky eskaluje a hrozí rozšířením vojenského konfliktu do dalších zemí v regionu.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku

Ukrajinská armáda čelí v Donbasu narůstajícímu tlaku, přičemž ruské jednotky se postupně přibližují k jednomu z posledních klíčových obranných uzlů v oblasti. Situace v okolí Kramatorsku se v posledních týdnech výrazně zhoršila a pocity bojového optimismu mezi ukrajinskými obránci postupně mizí. 

před 2 hodinami

Vít Rakušan

ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum

Hnutí STAN podle nejnovějšího volebního modelu výzkumné agentury NMS upevnilo svou pozici jako nejsilnější opoziční politická síla v zemi. Starostové v zářijovém průzkumu pro portál Novinky posílili až na 18,1 procenta voličských preferencí, čímž jasně odskočili občanským demokratům. ODS totiž v aktuálním měření zaznamenala pokles na 12,2 procenta. Celému politickému spektru i nadále dominovalo hnutí ANO, které si udrželo vedoucí příčku se ziskem 31 procent hlasů. Kdyby se však parlamentní volby konaly v současnosti, většinu v Poslanecké sněmovně by těsně získala opozice.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové

Do Česka se v úterý ještě vrátily tropy, ale v následujících dnech se ochladí až pod 20 stupňů. Příští týden by nicméně mohl zase nabídnout příjemnější teploty. Vyplývá to z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka

Trpělivosti měli ve Zlíně dost. Její pověstný pohár přetekl až po sedmém ligovém kole. Po další prohře, tentokráte 1:3 s Teplicemi, opět nezískali ani bod a okupují tak zaslouženě až poslední 16. místo ligové tabulky. Klubové vedení se tak rozhodlo k novému impulsu a sáhlo ke změně trenéra. Na lavičce skončil dosavadní kouč Bronislav Červenka a minimálně do zimy ho nahradí Pavel Hoftych, jenž v klubu působí zároveň jako sportovní manažer.

včera

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

včera

Král Charles III.

Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan

Britská monarchie se snaží vypořádat s návratem prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn s manželkou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s královskou rodinou.  

včera

Ilustrační fotografie.

Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena

Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že  - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

včera

Podzimní příroda, ilustrační fotografie.

Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc

V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

včera

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

včera

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

včera

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

včera

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy