V Litvě se vzbouřili migranti, místní blokují výstavbu dalšího tábora

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom dnes zpravodajský server Delfi.

Konflikt podle místního starosty vznikl po návštěvě televizního štábu, kdy migranti v přítomnosti kamer začali skandovat "Freedom" (Svoboda) a předkládat požadavky, které nebyly místní úřady nemohly splnit. Později obyvatelé tábora původem z Iráku odmítli stravu a podle starosty zakázali i ostatním běžencům přijímat jídlo, a to také dětem. Požadují, aby je úřady z tábora propustily.

Tam se podle serveru mezitím prudce zhoršily hygienické podmínky. Místní úřady to vysvětlují tím, že prý migranti také bránili pracovníkům v úklidu a že nyní v táboře není pro uklízecí čety bezpečno.

Na jiném místě Litvy, u vojenského prostoru Rudninkai u Vilniusu, se naopak podle Delfi vzbouřili místní obyvatelé a zablokovali přístupy k polygonu, kde má být zřízen tábor pro 1500 migrantů. Účastníci blokády brání v jízdě nákladním vozům se stany a dalším zařízením.

Litva minulý týden přijala zákon omezující práva migrantů, kteří se do země dostávají přes hranici s Běloruskem. Zákon podle ruských tiskových agentur zbavuje běžence, kteří nelegálně překročili hranici, práva svobodně cestovat po Litvě. Zadržování migrantů ve zvláštních střediscích bude nově možné až po dobu šesti měsíců, nyní je to jeden měsíc. Novela také zkracuje lhůty pro vyřízení žádostí o azyl z měsíce na 10 dnů. Žadatel se proti zamítnutí smí odvolat pouze k soudu první instance, proti následnému verdiktu už další odvolání možné nebude. Podle ochránců lidských práv zákon legalizuje porušování práv. Jeho autoři nicméně argumentují tím, že opatření platí jen za nouzového stavu, který vláda kvůli přílivu migrantů vyhlásila na počátku července.

Od začátku roku na litevsko-běloruské hranici zadrželi již více než 2700 migrantů, což je mnohanásobně víc než za celý loňský rok. Vilnius pokládá tento příliv migrantů za "hybridní agresi" minského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten tak odpověděl na ostrou reakci Západu na vynucené přistání civilního letounu na lince Atény-Vilnius, po kterém běloruské úřady v Minsku zatkly opozičního novináře, jenž byl mezi cestujícími, dříve uvalené sankce Evropské unie, i na skutečnost, že Litva poskytla útočiště mnoha běloruským opozičním politikům.

Litva, členský stát EU, už začala na hranici s Běloruskem budovat 550 kilometrů dlouhou bariéru s ostnatým drátem, která má příliv migrantů zastavit. Výstavba se ale podle agentury APA zastavila, protože Litvě došel žiletkový drát z armádních zásob. Vilnius se proto obrátil na další země a nyní jedná podle APA s Dánskem a Slovinskem.

Dva nákladní vozy s materiální humanitární pomocí vyrazily v pátek do Litvy z hasičského areálu ze Zbiroha na Rokycansku. Náklad 20 stanů, 100 skládacích lůžek s matrací, 500 dek, 20 topidel a 500 spacích pytlů v hodnotě 3,2 milionu korun má pomoci se zvládáním vlny migrace. Konvoj s humanitární pomocí měl do Litvy dorazit v sobotu, uvedla Klára Dlubalová z ministerstva vnitra, které kontingent uhradilo ze svého programu Pomoc na místě.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

před 14 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

včera

Ilustrační fotografie.

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

včera

Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni

Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy