Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom dnes zpravodajský server Delfi.
Konflikt podle místního starosty vznikl po návštěvě televizního štábu, kdy migranti v přítomnosti kamer začali skandovat "Freedom" (Svoboda) a předkládat požadavky, které nebyly místní úřady nemohly splnit. Později obyvatelé tábora původem z Iráku odmítli stravu a podle starosty zakázali i ostatním běžencům přijímat jídlo, a to také dětem. Požadují, aby je úřady z tábora propustily.
Tam se podle serveru mezitím prudce zhoršily hygienické podmínky. Místní úřady to vysvětlují tím, že prý migranti také bránili pracovníkům v úklidu a že nyní v táboře není pro uklízecí čety bezpečno.
Na jiném místě Litvy, u vojenského prostoru Rudninkai u Vilniusu, se naopak podle Delfi vzbouřili místní obyvatelé a zablokovali přístupy k polygonu, kde má být zřízen tábor pro 1500 migrantů. Účastníci blokády brání v jízdě nákladním vozům se stany a dalším zařízením.
Litva minulý týden přijala zákon omezující práva migrantů, kteří se do země dostávají přes hranici s Běloruskem. Zákon podle ruských tiskových agentur zbavuje běžence, kteří nelegálně překročili hranici, práva svobodně cestovat po Litvě. Zadržování migrantů ve zvláštních střediscích bude nově možné až po dobu šesti měsíců, nyní je to jeden měsíc. Novela také zkracuje lhůty pro vyřízení žádostí o azyl z měsíce na 10 dnů. Žadatel se proti zamítnutí smí odvolat pouze k soudu první instance, proti následnému verdiktu už další odvolání možné nebude. Podle ochránců lidských práv zákon legalizuje porušování práv. Jeho autoři nicméně argumentují tím, že opatření platí jen za nouzového stavu, který vláda kvůli přílivu migrantů vyhlásila na počátku července.
Od začátku roku na litevsko-běloruské hranici zadrželi již více než 2700 migrantů, což je mnohanásobně víc než za celý loňský rok. Vilnius pokládá tento příliv migrantů za "hybridní agresi" minského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten tak odpověděl na ostrou reakci Západu na vynucené přistání civilního letounu na lince Atény-Vilnius, po kterém běloruské úřady v Minsku zatkly opozičního novináře, jenž byl mezi cestujícími, dříve uvalené sankce Evropské unie, i na skutečnost, že Litva poskytla útočiště mnoha běloruským opozičním politikům.
Litva, členský stát EU, už začala na hranici s Běloruskem budovat 550 kilometrů dlouhou bariéru s ostnatým drátem, která má příliv migrantů zastavit. Výstavba se ale podle agentury APA zastavila, protože Litvě došel žiletkový drát z armádních zásob. Vilnius se proto obrátil na další země a nyní jedná podle APA s Dánskem a Slovinskem.
Dva nákladní vozy s materiální humanitární pomocí vyrazily v pátek do Litvy z hasičského areálu ze Zbiroha na Rokycansku. Náklad 20 stanů, 100 skládacích lůžek s matrací, 500 dek, 20 topidel a 500 spacích pytlů v hodnotě 3,2 milionu korun má pomoci se zvládáním vlny migrace. Konvoj s humanitární pomocí měl do Litvy dorazit v sobotu, uvedla Klára Dlubalová z ministerstva vnitra, které kontingent uhradilo ze svého programu Pomoc na místě.
Související
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 57 minutami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 1 hodinou
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 2 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 3 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Zdroj: Libor Novák