V Německu přibylo za den 2500 nakažených, Berlín chce prodloužit opatření proti covid-19

Nakažených koronavirem v Německu za den přibylo 2486, poprvé od soboty je to větší denní nárůst než předchozí den. Úmrtí za čtyřiadvacet hodin podle dnešních ranních údajů přibylo 285, což je rovněž více, než bylo oznámeno v úterý.

Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na data Institutu Roberta Kocha (RKI).

V pondělí bylo v Německu ohlášeno 2082 nových případů nákazy koronavirem a 170 nových úmrtí lidí s nemocí covid-19. Údaje z posledních dnů ale mohly být ovlivněny velikonočními svátky.

Celkem k dnešnímu dni registrují německé úřady podle RKI 127.584 osob infikovaných koronavirem, z toho 3254 lidí zemřelo.

Berlín chce podle německých médií prodloužit platnost většiny opatření přijatých v boji proti koronaviru do 3. května. Počítá také s delšími hraničními kontrolami. Jednou z mála úlev má být podle listu Süddeutsche Zeitung otevření některých obchodů od 20. dubna. Kancléřka Angela Merkelová bude o návrzích odpoledne jednat s ministerskými předsedy spolkových zemí. V řadě z nich přitom sílí tlak na uvolnění alespoň části omezení, která zatím platí do 19. dubna.

O návrhu, který počítá s dalším dvoutýdenním prodloužením protikoronavirových opatření, dnes informoval server deníku Bild. Web Süddeutsche Zeitung pak upřesnil, že jednou z mála výjimek má být otevření obchodů s plochou do 400 metrů čtverečních. Budou ale platit omezení týkající se počtu lidí, kteří mohou v obchodě být najednou. Dbát se bude také na dodržování hygienických pravidel.

Větší obchody - s maximální plochou 2500 metrů čtverečních - se podle plánů berlínské vlády mají otevřít od 4. května, stejně jako kadeřnictví. Od tohoto data by se podle agentury DPA mohli také postupně začít vracet žáci do škol. Se znovuotevřením restaurací se zatím nepočítá.

O návrhu, který může ještě doznat značných změn, bude Merkelová od 14:00 diskutovat s představiteli 16 spolkových zemí, jejichž názory na další postup jsou značně odlišné. Například bavorský šéf vlády Markus Söder je spíše pro pomalejší postup, zejména pokud jde o otevírání škol. Naopak ministryně školství v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku Yvonne Gebauerová by ráda školy otevřela už po skončení velikonočních prázdnin 19. dubna. Merkelová je pro to, aby se postupovalo jednotně.

Šéfka německé vlády ve čtvrtek prohlásila, že nejnovější vývoj v zemi dává důvod k opatrnému optimismu, o možném uvolnění opatření ale vždy mluvila velmi zdrženlivě. K přesnému termínu se dosud odmítala vyjádřit.

V celém Německu jsou kvůli nákaze zavřené všechny školy a školky, restaurace, kulturní a sportovní zařízení i velká většina obchodů. V některých spolkových zemích mohou lidé ven, jen když k tomu mají pádný důvod. V celé zemi platí zákaz shromažďování více než dvou lidí na veřejných místech, pokud nejsou členy jedné domácnosti.

Od 16. března Německo kontroluje hranice s Rakouskem, Francií, Švýcarskem, Lucemburskem a Dánskem. Ministerstvo vnitra podle DPA počítá s tím, že opatření bude platit dalších 20 dnů. Hraniční přechody s Českem a trojicí dalších sousedních zemí spolková republika nekontroluje, také zde jsou ale nyní v pohraniční oblasti četnější hlídky.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Berlín Angela Merkelová Markus Söder Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy