Válka na Ukrajině se podle velvyslankyně výrazně promítne do českého působení v čele EU

Pro Česko je podle ní dobře, že není předsednickou zemí již nyní a že přebere vůdčí roli od velmi výrazné Francie. Mohlo by těžit i z dříve nebývalé jednoty unie vyvolané jasnou reakcí na ruskou agresi.

Na přípravě českého předsednictví začaly pracovat desítky českých diplomatů, expertů a úředníků v Bruselu již dlouho před tím, než ruský prezident Vladimir Putin před měsícem nařídil zaútočit na Ukrajinu, čímž zcela změnil každodenní bruselskou realitu.

"Agenda narostla, je daleko emotivnější a psychicky více zatěžující," popisuje česká diplomatka mnohdy velmi náročná jednání výboru velvyslanců (Coreper), v němž se v těchto týdnech dohadují mimo jiné podrobnosti rychle přijímaných bezprecedentních unijních sankcí proti Rusku. Válka se podle ní promítá prakticky do všech tematických oblastí, a protože EU nechce zanedbávat ani běžnou agendu, práce je výrazně více. Zatímco před covidovou krizí měli velvyslanci pravidelné zasedání jednou týdně a po vypuknutí pandemie i několikrát, od poloviny února jednají každý den a většinou i o víkendech.

"Spousta věcí, které se dřív zdály podstatné, se nyní odehrává na nižší úrovni, aby se ministři mohli věnovat tomu nejpodstatnějšímu," vysvětluje Hrdá. Ministerská zasedání podle ní téměř zcela ovládla témata spojená s Ukrajinou a Ruskem a další agendu řeší primárně velvyslanci, což patrně ještě nějakou dobu potrvá.

Česko má podle ní v tomto směru výhodu, že je před ním v čele EU Francie, která pojala předsednictví velmi nákladně a má k dispozici masivní úřednický aparát.

"V tuhle chvíli je velkou výhodou, že předsedá velká země, která ty kapacity má. Francie se v případě Ukrajiny chová velmi konstruktivně, velmi dobře, posouvají ty věci velmi rychle dopředu," soudí česká velvyslankyně. Předsednická země navíc musí vystupovat jako nestranný prostředník jednání mezi ostatními členskými státy a upozadit své názory, což by podle Hrdé pro Česko vzhledem k jasnému postoji vlády vůči Rusku byla škoda. Francouzský prezident Emmanuel Macron chtěl podle analytiků aktivního předsednictví využít při své snaze o znovuzvolení v dubnových prezidentských volbách, čemuž odpovídaly ambiciózní cíle stanovené ještě před ruskou invazí. Ta se podle Hrdé promítne do většiny témat nejen francouzského, ale i českého předsednictví.

Větší důraz se vzhledem k bezprecedentní vlně uprchlíků bude klást na migraci, klíčovým tématem bude energetická bezpečnost či soběstačnost a odolnost EU.

"Asi se začne za francouzského předsednictví a na nás se budou všichni dívat, jestli jsme schopní ty jednotlivé body uzavírat," odhaduje velvyslankyně. Není vyloučeno, že se během českého předsednictví navíc bude znovu otevírat otázka společných unijních peněz, která byla dominantním tématem už za předchozí koronavirové krize, kdy se EU shodla na historicky prvním společném zadlužení. Některé zejména jihoevropské země již nyní mluví o tom, že by si unie měla kvůli nákladům spojeným s válkou vzít další půjčku, sever a západ EU jsou spíše proti.

"Po koronové krizi jsme si vyzkoušeli národní plány obnovy a najednou zjišťujeme, že budou potřeba další peníze na něco úplně jiného. Budeme se muset vyrovnat s tím, že situace v Evropě bude daleko komplikovanější," odhaduje složitost českého předsednictví velvyslankyně. Naopak jeho výhodou by mohla být nebývalá jednota, s níž členské státy od začátku války vystupují a dosud s ní řešily například otázky sankcí či přílivu uprchlíků. Pevnost této jednoty ovšem podle řady diplomatů prověří již nadcházející summit unijních lídrů, kteří se budou bavit o případném embargu na dovoz ruských energií, na něž mají zatím velmi rozdílné názory.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.