Měsíc po ruském vpádu na Ukrajinu se v Bruselu sejdou špičky Severoatlantické aliance a Evropské unie, aby na dvou nebývale navazujících vrcholných schůzkách projednaly možnosti dalšího společného postupu vůči Rusku a pomoci strádající Ukrajině.
Summit NATO by se měl shodnout na dalším posílení východního křídla aliance a vojenské podpoře Kyjeva. Unijní lídři, mezi něž zavítá i americký prezident Joe Biden, se budou bavit o možnosti dalšího přitvrzení protiruských sankcí či o odbourání závislosti na ruské energetice.
Šéfové třicítky aliančních států se v centrále NATO sejdou už dopoledne a podle šéfa spolku Jense Stoltenberga by měli mimo jiné schválit umístění čtyř bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Debatovat budou také o tom, jak se vůči ruské hrozbě postavit dlouhodobě a jak přimět Čínu, aby se jednoznačně vymezila proti ruské invazi a vyloučila vojenskou podporu Moskvy.
Biden své kolegy v posledních dnech varoval, že se Rusko chystá na Ukrajině použít chemické zbraně, což by podle Stoltenberga mohlo mít přímé následky i pro alianční země. Polsko avizovalo, že na summitu vyzve k vyslání mírové mise na Ukrajinu pod alianční záštitou. Pro NATO však podle Stoltenberga zůstává klíčové nezapojit se přímo do konfliktu a zabránit jeho rozšíření přes ukrajinské hranice. Lídři se naproti tomu přihlásí k další vojenské podpoře Kyjeva, která by se podle Stoltenberga měla rozšířit i na vybavení proti chemickým či jaderným útokům nebo pomoc v boji proti kyberútokům.
Bidenova návštěva na navazujícím unijním summitu má podle diplomatů vedle ukázky jednoty Západu proti ruské hrozbě tlačit na evropské země, aby se odhodlaly k přijetí dalšího balíku sankcí, na něž zatím mají velmi rozdílné názory. Zatímco pobaltské země či Polsko tlačí na zákaz dovozu ruské ropy, případně plynu, země jako Německo, Nizozemsko či Maďarsko jej z ekonomických důvodů vylučují.
"Všechno je na stole, bude se diskutovat o všech možnostech," řekl dnes novinářům vysoce postavený unijní činitel. Lídři se podle něho mohou shodnout například na rozšíření sankcí proti ruským bankám či zavedení obchodních omezení, dohoda na energetickém embargu se však zatím jeví nepravděpodobná. Podle diplomatů však může do debaty promluvit i dnešní oznámení Kremlu, že Evropa bude za ruské energie platit jen v rublech.
EU podle zmíněného činitele od Bidena očekává příslib nových dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy. Ten má být součástí cesty k energetické nezávislosti na Rusku, k níž se mají lídři na summitu přihlásit. Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky však nestanoví konkrétní časový plán.
Dlouhou debatu diplomaté čekají i od pátečního druhého dne unijního summitu, jehož stěžejním tématem budou kromě posilování společné evropské obrany vysoké ceny energií. Lídři se budou bavit o dnešním návrhu komise, který počítá s povinným plněním plynových zásobníků a společnými nákupy plynu. Země jako Španělsko či Řecko však chtějí zasáhnout do fungování energetického trhu, což Německo či Nizozemsko odmítají.
Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 42 minutami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 1 hodinou
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 1 hodinou
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 3 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková