Ve slovenských nemocnicích se během měsíce ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19

Ve slovenských nemocnicích ve čtvrtek na 2945 stoupl počet pacientů s onemocněním covid-19, informovalo dnes národní centrum zdravotnických informací. Vytížení covidových lůžek se blíží k hranici 3000 hospitalizovaných, kterou ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský dříve označil za kritickou v souvislosti se zajištěním zdravotní péče.

Po výrazném zhoršení epidemické situace na Slovensku se počty hospitalizovaných s covidem-19 v průběhu jednoho měsíce zvýšily za trojnásobek výchozího stavu. Ve čtvrtek laboratorní testy v pětimilionové zemi odhalily dalších 7418 infikovaných, což je třetí nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie covidu-19.

Premiér Eduard Heger, jehož vláda ve čtvrtek rozhodla o zpřísnění omezení zejména pro neočkované obyvatele, uvedl, že nemocnice mají plně využité umělé plicní ventilace. Podporu těchto přístrojů, kterou potřebují zejména covidoví pacienti ve vážném stavu, potřebovalo 256 hospitalizovaných.

Slovensko sice dříve nakoupilo potřebnou techniku, zdravotnická zařízení se už ale před koronavirovou krizí potýkala s nedostatkem lékařů a dalšího zdravotnického personálu.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví v materiálu k novému protiepidemickému systému, na jehož základě země s cílem ulevit přetíženým nemocnicím zpřísnila karanténní omezení, uvedlo, že v případě překročení hranice 3200 hospitalizovaných pacientů s covidem-19 bude země na prahu humanitární katastrofy. Během dřívější silné druhé vlny koronavirové nákazy bylo v nemocnicích přes 3800 covidových pacientů; v zemi tehdy pomáhali zdravotníci ze zahraničí a několik covidových pacientů ve vážném stavu ze Slovenska převzalo k další léčbě Německo a Polsko.

Zhruba osm z deseti pacientů s covidem-19 v nemocnicích tvoří lidé, kteří nebyli plně naočkovaní. Země ve vakcinaci výrazněji zaostává za průměrem EU, byť zájem Slováků o očkování v posledním období stoupl.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

Slovensko nemocnice

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy