Maďarská vláda od února sníží ceny šesti základních potravin, oznámil dnes premiér Viktor Orbán, který se před dubnovými parlamentními volbami snaží poradit si se stoupající mírou inflace, včetně zavedení cenového stropu na energie, paliva a hypotéky.
Orbán, kterého čeká 3. dubna tvrdý boj o znovuzvolení se sjednocenou opozicí, prohlásil, že ceny mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prsou musí od příštího měsíce klesnout na úroveň z poloviny října, uvedla agentura Reuters.
"Ceny v celé Evropě rostou kvůli nárůstu cen energií," řekl Orbán po jednání vlády. Zdůraznil, že snížení cen musí být aplikováno celostátně.
Poprvé od převzetí moci po politickém zemětřesení v roce 2010 bude nyní osmapadesátiletý Orbán a jeho nacionalistická vládnoucí strana Fidesz ve volbách čelit jednotné frontě opozičních stran. Opoziční aliance zahrnuje demokraty, socialisty, liberály a také uskupení Jobbik, které se dříve označovalo za krajní pravici, nyní za uskupení pravého středu. Alianci vede starosta malého města Peter Marki-Zay, energický politický outsider, poznamenal Reuters.
Fidesz měl v prosincovém průzkumu agentury Median před sjednocenou opozicí pětibodový náskok. Maďarská inflace však v listopadu vyletěla na 14leté maximum 7,4 procenta, což přesáhlo očekávání. Ekonomové oslovení Reuters předpokládají, že prosincová míra inflace dosáhne stále vysokých 7,2 procenta.
Marki-Zay řekl, že Orbanovo oznámení představuje přiznání, že ekonomika je v tragickém stavu. "Otřesná vláda, která v posledních 12 týdnech svého dvanáctiletého vládnutí s dvoutřetinovou (parlamentní) většinou začne řešit ceny, musí odejít,“ zdůraznil opoziční vůdce na facebooku.
Orbán v listopadu oznámil, že vláda zavádí na tři měsíce cenový strop pro pohonné hmoty, který by mohl být v únoru prodloužen. Uvalil také strop na úrokové sazby hypoték, aby ochránil dlužníky před rostoucími splátkami úvěrů poté, co prudká inflace donutila centrální banku zvýšit úrokové sazby mnohem výše, než se původně očekávalo, připomněl Reuters.
Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Svou základní úrokovou sazbu od té doby zvýšila celkem o 1,8 procentního bodu na sedmileté maximum 2,4 procenta.
Související
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
Viktor Orbán , Maďarsko , potraviny jídlo
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák