Zástupci vlád desítky zemí Evropské unie včetně Česka požádali Evropskou komisi o uvolnění dalších peněz na pomoc s náporem uprchlíků z Ukrajiny. Ve společném dopise adresovaném Bruselu navrhují využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech. Text prohlášení dnes zveřejnil bruselský web Politico.
Do unijních zemí za více než dva měsíce od začátku ruské agrese na Ukrajině uprchlo před válkou přes pět milionů lidí. Převážná část zůstala v Polsku či v dalších zemích východního křídla unie.
"Je nesmírně důležité, abychom v této kritické chvíli udělali pro Ukrajinu a její obyvatele vše, co je v našich silách," uvádí se v dopise adresovaném šestici eurokomisařů, který podepsali zástupci vlád Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Za Česko připojili své podpisy ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Vlády navrhují, aby EU schválila mimořádnou pomoc pro jejich země z Rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) či z dalších rezerv, které obsahují řádově miliardy eur. Využít by se podle dopisu mohly i nevyčerpané peníze z letošního unijního rozpočtu.
Ministři také vyzvali komisi, aby prodloužila termíny dokončení projektů z končícího programového období 2014-2020, což má umožnit proplatit dotace až o rok později. Zároveň by měla komise podle zástupců vlád povolit pružnější přidělování peněz z národních obálek.
Komise již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnila využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle Bartoše nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázánu.
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Související
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
uprchlíci , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
před 51 minutami
Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4
před 2 hodinami
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
před 3 hodinami
Zemětřesení, které nebylo. Experti objasnili údajné silné otřesy v Česku
před 4 hodinami
Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu
před 5 hodinami
Princ Harry je v Británii a dočká se i nejbližších. Meghan má s dětmi přiletět
před 5 hodinami
Miliony jsou neznámo kde. Manželé z Rychnovska opakovaně naletěli podvodníkům
před 6 hodinami
Trumpovi může jít o život. Íránci ho chtějí zlikvidovat, domnívá se Izrael
před 7 hodinami
Extrémně teplé počasí setrvá na západě. Meteorologové vysvětlili příčinu
před 8 hodinami
Labouristům stačil den a už je téměř jasno. Burnham má namířeno do Downing Street
před 9 hodinami
Írán nekontroluje Hormuz, zní z USA. Nezávislá zjištění ale potvrzují komplikace
před 9 hodinami
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
před 10 hodinami
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
před 11 hodinami
Tragédie ve Španělsku. Požár nepřežilo 12 lidí, někteří nestihli utéct z aut
před 12 hodinami
Hasiči lokalizovali požár částečně zřícené budovy ve Zlíně
před 13 hodinami
Počasí o víkendu příliš tropické nebude. Teploty třicetistupňovou hranici nakonec nepřekonají
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.
Zdroj: Libor Novák