Volby v Maďarsku rozhodnou o pokračování Viktora Orbána

Lidé v Maďarsku v nedělních parlamentních volbách rozhodnou o tom, zda konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz zůstanou u moci čtvrté funkční období v řadě. Zastánce "neliberální demokracie" Orbán, který je v maďarské politice 33 let, vyhrál všechny volby od roku 2010 a volební průzkumy naznačují, že by se mu to mohlo podařit i tentokrát.

Proti němu se sice poprvé postavila sjednocená opozice se slibem návratu k demokracii a principům právního státu, mezi voliči Fideszu má ovšem odezvu Orbánův pragmatický přístup k ruské invazi na Ukrajině. Zároveň s parlamentními volbami se koná referendum týkající se lidskoprávními organizacemi kritizovaného "zákona proti pedofilii". Kromě jiného zavádí zákaz šířit mezi lidmi do 18 let materiály zobrazující homosexualitu a změnu pohlaví.

Orbán nedělní volby vykreslil jako volbu pro mír a stabilitu, které podle něho může Maďarsku zajistit jedině Fidesz. V případě vítězství opozice podle něj hrozí zavlečení Maďarska do války na Ukrajině. "Musíme hájit naše vlastní zájmy... Musíme zůstat mimo tuto válku," prohlásil Orbán na shromáždění svých příznivců ve státní svátek 15. března. Agentura Reuters připomíná, že maďarský premiér sice ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudil, šéfa Kremlu Vladimira Putina osobně ale nekritizoval. Maďarská vláda na rozdíl od jiných členů Evropské unie a NATO nepodporuje Ukrajinu dodávkami zbraní ani nepovolila jejich převoz přes maďarské území.

Orbán dlouhodobě udržoval dobré vztahy s Ruskem, od kterého Maďarsko odebírá většinu své spotřeby zemního plynu a loni na podzim s ním uzavřelo novou dlouhodobou smlouvu o dodávkách této suroviny. A ani ruský útok na Ukrajinu, s níž Maďarsko rovněž sousedí, nic nezměnil na stanovisku Budapešti, že jadernou elektrárnu Paks dostaví ruská společnost Rosatom. Maďarsko také loni schválilo použití ruských vakcín proti covidu-19 Sputnik V. Udělalo to jako jediná země sedmadvacítky a bez ohledu na to, že použití preparátu nedala zelenou unijní agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Maďarsko se podobně jako další země, včetně Česka, potýká s vysokou inflací. V únoru spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,3 procenta, nejvíce od srpna 2007. V polovině března zahájilo stávku několik učitelských odborových organizací, které požadují pro pedagogy vyšší platy a menší objem práce. Tyto problémy ale podle analytiků oslovených agenturou Reuters zastínila válka na Ukrajině, během které do Maďarska přišlo několik set tisíc ukrajinských běženců.

Budapešť doposud nemá přístup k penězům z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19. Brusel jí je odmítá poskytnout kvůli obavám z nedostatečného potírání korupce. Unijní instituce už léta s Orbánovou vládou vedou spory kvůli omezování základních hodnot EU, jako je dodržování principů demokracie a právního státu. Vytýkají jí potírání nezávislosti soudnictví, tvrdý přístup k migrantům z neevropských zemí, omezování plurality médií, akademických svobod nebo práv sexuálních menšin.

Péter Márki-Zay, šéf maďarské opoziční koalice Společně za Maďarsko, na středečním shromáždění završujícím kampaň v jihomaďarské Pécsi řekl, že nejdůležitějším úkolem je "vrátit demokracii a právní stát, prosperitu a lásku a skončit s nenávistí mezi Maďary". Před časem Orbána a jeho politické spojence obvinil z toho, že Maďarsko během uplynulých 12 let "vyrabovali" a že zneužili dvoutřetinové většiny, kterou drží v parlamentu. "Ničím neomezovaná moc vede k neomezené korupci," řekl Márki-Zay s tím, že Maďarsko se za vlády Fideszu stalo jednou z nejvíce korupcí zasažených zemí v EU.

Ve středu se opoziční lídr nechal slyšet, že Maďaři "musí držet s Ukrajinou, protože Ukrajina bojuje i za nás". Svým stoupencům připomněl, že v roce 1956 při protisovětském povstání bylo Maďarsko ve stejné situaci a "čekalo na pomoc".

"Jak o sobě může někdo, kdo přemýšlí, jak si nejlépe udržet stejný odstup od vraha i od oběti, mluvit jako o slušném člověku? Jak se mohou nazývat Maďary a křesťany?" řekl konzervativní opoziční politik k Orbánovu lavírování během krize na Ukrajině.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Fidesz volby zřejmě vyhraje, pravděpodobně ale přijde o dvoutřetinovou většinu v parlamentu, díky které v posledních letech prosadil hluboké změny politického a společenského života. Podle v úterý zveřejněného průzkumu agentury Závecz měl Orbánům Fidesz jen těsný, dvoubodový, náskok před šestičlennou aliancí Společně pro Maďarsko. Šestnáct procent dotázaných uvedlo, že je nerozhodnutých, koho volit. Agentura Bloomberg ve středu zveřejnila průzkum na zakázku týdeníku HVG, podle něhož Fidesz podpořilo 50 procent rozhodnutých voličů a Společně pro Maďarsko 40 procent. Podle druhého průzkumu by Fidesz obsadil 128 křesel ze 199, na udržení ústavní většiny by to však nestačilo.

"S ohledem na Orbánovu velkou finanční převahu nad opozicí, vzhledem k tomu, že ovládá většinu médií, a vzhledem k jeho schopnosti vystupovat jako skutečný ochránce maďarského národa předpokládáme, že v krátkodobém horizontu konflikt na Ukrajině Orbánovi prospěje," cituje Reuters z březnové zprávy think tanku Eurasia Group.

V referendu budou voliči odpovídat celkem na čtyři otázky. Týkají se například toho, zda jsou pro to, aby "nezletilým byly v médiích bez omezení představovány materiály se sexuálním obsahem, které mohou ovlivnit jejich vývoj". Vyjadřovat se budou také k tomu, zda se mají ve školách bez souhlasu rodičů konat programy, které představují sexuální orientaci, nebo zda mají být mezi dětmi propagovány zákroky vedoucí ke změně pohlaví. Zatímco premiér Orbán tvrdí, že chce Maďarsko ochránit přes "genderovým šílenstvím šířícím se ze Západu", lidskoprávní organizace varují, že zákon je diskriminační a prakticky znemožní sexuální osvětu mezi mladými. Podle Evropské komise odporuje hodnotám, jako je tolerance a svoboda jednotlivce, a zahájila kvůli němu s Maďarskem řízení. Úřady výsledky referenda uznají jen tehdy, pokud platný hlas odevzdá více než 50 procent voličů.

Související

doc. Mgr. et Mgr. Andrej Tóth, Ph.D. se zaměřuje na politicko-ekonomický a sociokulturní vývoj střední Evropy ve 20. století; multilaterální vztahy ve střední Evropě v meziválečném a poválečném období (politika, hospodářství, sociální otázky, kultura); československo-maďarské bilaterální vztahy v meziválečném období; historicko-politický a ekonomický vývoj meziválečného a poválečného Maďarska

ROZHOVOR: Orbánovi ve volbách pomohla roztříštěnost opozice i zásahy vlády v ekonomické oblasti, říká hungarista

Maďarský premiér Viktor Orbán vyhrál čtvrté parlamentní volby v řadě. Co stojí za úspěchem jeho konzervativní strany Fidesz? Faktorů je hned několik. „Volební kampaň byla více než na konstruktivní konfrontaci volebních cílů postavena opět na konstruktech uměle vytvořených krizí a z nich plynoucích nebezpečí pro Maďarsko,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz docent Andrej Tóth, hungarista a kancléř Vysoké školy ekonomické v Praze.
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Maďarsko volilo parlament, první výsledky naznačují Orbánovo vítězství

Částečné výsledky dnešních maďarských parlamentních voleb potvrzují první odhady, podle kterých zvítězila konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Ten se už prohlásil vítězem a lídr opozice Péter Márki-Zay uznal porážku. Po sečtení více než 70 procent odevzdaných volebních lístků mu připadá 54,5 procenta hlasů, opoziční koalici Společně za Maďarsko pak 34 procent hlasů, informovala volební komise.

Více souvisejících

volby v Maďarsku Viktor Orbán

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

včera

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.

včera

Izraelská armáda

Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket

Izraelské letectvo dnes provedlo další ze série precizních úderů hluboko na íránském území. Stíhací letoun páté generace F-35I zničil v oblasti Kermánšáhu na západě Íránu připravené odpalovací zařízení balistických raket. Izraelské obranné síly (IDF) k útoku zveřejnily videozáznam a zdůraznily, že jejich prioritou zůstává systematická likvidace hrozeb namířených proti židovskému státu.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti

Americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu prohlásil, že Írán se pokusil zavraždit prezidenta Donalda Trumpa. Podle Hegsetha se však „prezident Trump smál jako poslední“, protože Spojené státy v úterý vypátraly a zlikvidovaly velitele jednotky, která byla za tento pokus o atentát zodpovědná. Ministr tímto tvrzením vnesl do probíhajícího konfliktu rozměr osobní odvety.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí

Na ranním brífinku v Pentagonu představily nejvyšší špičky americké obrany aktuální stav vojenských operací proti Íránu. Ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine potvrdili, že po čtyřech dnech útoků Spojené státy nehodlají polevovat. Podle Hegsetha jsou operace stále ve své „rané fázi“ a v souladu s dřívějšími slovy prezidenta Trumpa mají přijít další a mnohem silnější vlny úderů.

včera

včera

Americká jaderná ponorka

Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka

Americký ministr obrany Pete Hegseth na brífinku v Pentagonu oznámil, že námořnictvo Spojených států potopilo v Indickém oceánu íránskou válečnou loď. Podle jeho slov se plavidlo nacházelo v mezinárodních vodách a jeho posádka se mylně domnívala, že je tam v bezpečí. Hegseth upřesnil, že loď byla zasažena a poslána ke dnu torpédem, přičemž zdůraznil, že Spojené státy v tomto konfliktu neusilují o „férový boj“.

včera

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

včera

Dan Simmons

Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Ve věku 77 let zemřel spisovatel Dan Simmons, autor více než třiceti románů a povídkových sbírek, které zasáhly do žánrů hororu, politického thrilleru i science fiction. Laureát mnoha literárních cen skonal 21. února v Longmontu ve státě Colorado. V posledních chvílích u něj byla jeho manželka i dcera, jak uvádí oficiální oznámení o jeho úmrtí.

včera

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

včera

3. března 2026 22:00

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

3. března 2026 20:49

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy