Volby ve Francii: Macron v prvním kole porazil Le Penovou

Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Jak současný prezident, tak jeho rivalka se v projevech po oznámení volebních projekcí snažili promlouvat k široké škále voličů a slibovali budování jednoty ve francouzské společnosti. Průzkumy pro druhé kolo stále ukazují mírný náskok Macrona, řada neúspěšných kandidátů se vymezila proti Le Penové.

Průběžně aktualizované odhady předních francouzských agentur pro výzkum veřejného mínění přisuzovaly Macronovi vítězství asi o pět procentních bodů se ziskem okolo 28 procent odevzdaných hlasů. Macron se krátce před jedenáctou večer dostal také do vedení v oficiálním sčítání hlasů, když Le Penová spadla pod hranici 27 procent. Za ní byl v odhadech zástupce radikální levice Jean-Luc Mélenchon, jehož zisk během večera narůstal a dostával se blízko ke druhému místu.

Všichni tři politici mířili za vylepšením výsledků z roku 2017, kdy Macron zvítězil se 24 procenty následován Le Penovou s 21,3 procenta, Mélenchona tehdy volilo 19,6 procenta hlasujících. V dnešním hlasování naopak propadli zástupci tradičních francouzských stran. Kandidátka Republikánů Valérie Pécresseová pravděpodobně nedosáhla ani na pět procent hlasů, ještě hůře dopadla socialistka Anne Hidalgová.

Tyto dvě kandidátky, jakož i zástupce Zelených Yannick Jadot a především Mélenchon večer vyjádřili podporu Macronovi nebo vyzvali své příznivce, aby ve druhém kole nehlasovali pro Le Penovou. Ta sice za poslední roky změnila svou rétoriku i program, kritici včetně Macrona ji však stále vydávají za nebezpečnou extremistku. Le Penovou z předních kandidátů podpořil pouze další zástupce krajní pravice Éric Zemmour, který v posledních týdnech v průzkumech výrazně ztratil a zřejmě jej volilo jen sedm procent hlasujících.

Dnešek přinesl i nové průzkumy týkající se očekávaného duelu mezi Macronem a Le Penovou, přičemž podobně jako odhady z minulých dní nasvědčovaly jistému varování jejich šancí. Podle agentury Ipsos hodlá prezidenta volit 54 procent Francouzů, zatímco Le Penovou 46 procent, agentura Ifop dokonce odhaduje podporu Macrona pro druhé kolo na 51 procent.

"Nenechme se mýlit, nic není rozhodnuté a debaty, které v následujících dvou týdnech povedeme, jsou rozhodující pro naši zemi a pro Evropu," řekl šéf Elysejského paláce ve večerním projevu. Macron čelí kritice, že kampani nevěnoval dostatečnou pozornost a upřednostňoval zahraniční politiku, kterou využíval ve snaze vyhnout se přímé konfrontaci se soupeři. Dnes prohlásil, že se bude během zbytku kampaně obracet na všechny voličské skupiny, včetně stoupenců Le Penové, "s cílem shromáždit různá přesvědčení a různé priority".

Le Penová ve svém štábu voličům opět slibovala zejména bezpečnost a sociální jistoty a vyzvala Francouze "všech původů", aby ji volili a pomohli Francii ke změně. "Vidím naději, že rostou síly pro obnovu země. Všichni, kdo dnes nehlasovali pro Emmanuela Macrona, připojte se k nám," řekla politička, která byla při své třetí kandidatuře podle všeho nejblíže úspěchu.

Odevzdat svůj hlas mohlo ve Francii a jejích zámořských územích skoro 50 milionů voličů, k volbám nakonec podle posledních čísel přišlo asi 36 milionů z nich. Byť byla účast nižší než při předchozích třech volbách, nepotvrzovaly se obavy z překonání rekordně nízkého zájmu z roku 2002, kdy volby vynechalo 28,4 procenta právoplatných voličů.

Několik kandidátů včetně Mélenchona se po prvním kole postavilo proti Le Penové

Několik kandidátů, kteří podle projekcí výsledků prvního kola francouzských voleb nepostupují dál, dnes večer vystoupilo proti krajněpravicové političce Marine Le Penové, která míří do druhého kola společně s obhajujícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zástupce radikální levice Jean-Luc Mélenchon, kterého zřejmě volila pětina hlasujících, prohlásil, že Le Penová by 24. dubna neměla dostat jediný hlas. Macrona nicméně výslovně nepodpořil.

Mélenchon byl z hlediska podpory pro postupující kandidáty zásadním hráčem, neboť podle všeho skončil v prvním kole na třetím místě s výrazným náskokem na další poražené uchazeče. Podle reportérů, kteří sledovali jeho projev po uzavření volebních místností, hned několikrát vyhlásil, že jeho voliči by neměli podpořit Le Penovou.

"Le Penové se nemůže dát ani jeden hlas," řekl ve svém štábu. "Chápu váš vztek, ale nepodléhejte mu. Nedopusťte, aby vás vztek dohnal k rozhodnutím, která by byla nenapravitelná," vzkázal svým příznivcům.

V projevu podle deníku Le Monde hovořil o "nouzovém stavu" francouzské politiky a o tom, že "boj pokračuje". Také řekl, že Francie je po pěti letech prezidentství Macrona v "zoufalém stavu".

Mélenchon promluvil poté, co už na podporu Macrona vystoupili další jeho soupeři. Kandidátka francouzských Republikánů Valérie Pécresseová po slabém zisku v předběžných výsledcích řekla, že ve druhém kole bude volit stávající hlavu státu. Chce prý zabránit nástupu krajněpravicové političky Marine Le Penové k moci a následnému "chaosu".

"Mám hluboké starosti o budoucnost naší země, jelikož krajní pravice nikdy nebyla tak blízko tomu ji ovládnout," citoval Pécresseovou deník Le Monde. Kandidátka gaullistických Republikánů podle projekcí zveřejněných po konci dnešního hlasování získala asi pět procent hlasů a nemá šanci na postup. Ještě v pátek naznačovala, že v případě neúspěchu nebude Francouzům doporučovat, koho volit ve druhém kole.

"Kvůli svědomí budu volit Emmanuela Macrona, abych zabránila Marine Le Penové v nástupu k moci a chaosu, který by následoval," řekla dnes večer v projevu, v němž přijala zodpovědnost za historický neúspěch tradiční francouzské pravice.

Propadla i tradiční levice v podobě socialistů, které zastupovala starostka Paříže Hidalgová. "Aby Francie nebyla uvržena do nenávisti všech proti všem, s úctou vás vyzývám, abyste 24. dubna volili proti krajní pravici Marine Le Penové," řekla večer Hidalgová. Podobně se vyjádřil zelený kandidát Jadot, kterému projekce rovněž přisuzovaly kolem pěti procent hlasů, nebo kandidát komunistů Fabien Roussel.

Související

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

Více souvisejících

Francie ,  volby ve Francii ,  Emmanuel Macron ,  Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 2 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 2 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 3 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 6 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 10 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 10 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 11 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas

Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy