Volební průzkum: Macron by porazil Le Penovou, ale ne tak výrazně

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

22. června 2020 16:02

Emmanuel Macron, prezident Francie
Emmanuel Macron, prezident Francie Foto: Facebook Emmanuel Macron

Pokud by se nyní ve Francii konaly prezidentské volby, ovládli by jejich první kolo současný prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička a předsedkyně Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, kteří by oba získali okolo 28 procent hlasů.

Macron by porazil Le Penovou ve druhém kole, jeho vítězství by však nebylo tak výrazné jako v minulých volbách, tvrdí závěry průzkumu provedeného institutem Ifop a společností Fiducial, o kterém dnes píše mimo jiné list Le Figaro.

Stejně jako v minulých volbách by Macron porazil Le Penovou ve druhém kole. Pro současného prezidenta by hlasovalo 55 procent voličů, zatímco lídryně Národního sdružení (RN) by si připsala 45 procent hlasů. Oproti volbám v roce 2017 by si ale Macron pohoršil o více než deset procentních bodů (tehdy získal 66,1 procent hlasů, zatímco Le Penová 33,9 procent).

? Présidentielle 2022Un rapport de forces politique toujours articulé autour du duel Emmanuel Macron - Marine Le Pen, qu’aucun ténor de la droite ne parvient à bousculer.➡ Résultats détaillés : https://t.co/zMFd577EJI pic.twitter.com/HUyVY5qtU3

— Ifop Opinion (@IfopOpinion) June 22, 2020

Nejvíce hlasů v prvním kole voleb by získal buď Macron, nebo Le Penová podle toho, jaký z dalších kandidátů by reprezentoval pravici, tedy Republikány (LR). Pokud by to byl bývalý ministr vnitra, financí a rozpočtu François Baroin, připsal by si Macron 28 procent hlasů a Le Penová 27 procent. Pokud by místo Baroina kandidoval bývalý ministr zdravotnictví a práce Xavier Bertrand, karty by se otočily a v prvním kole by zvítězila Le Penová s 28 procenty hlasů, na Macrona by zbylo 26 procent.

Pro Baroina i Bertranda by přitom hlasovalo 12 procent voličů. Ještě o něco hůře by dopadl kandidát z minulých voleb a předseda krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon, který by přesvědčil jen 11 procent voličů. Další uchazeči o post prezidenta by se nedostali přes 10 procent.

O prezidentské křeslo ve Francii se kandidáti utkají v dubnu roku 2022, prezident bude zvolen na pět let. Pokud žádný z politiků nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, bude se o dva týdny později konat druhé kolo. Z nejznámějších francouzských osobností svůj záměr kandidovat již ohlásila Le Penová. Očekává se, že o druhé volební období se bude ucházet také současný prezident Macron.

včera

Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron ,  Marine Le Pen ,  Francie ,  průzkumy ,  prezident Francie

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 37 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy