Volební průzkum: Macron by porazil Le Penovou, ale ne tak výrazně

Pokud by se nyní ve Francii konaly prezidentské volby, ovládli by jejich první kolo současný prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička a předsedkyně Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, kteří by oba získali okolo 28 procent hlasů.

Macron by porazil Le Penovou ve druhém kole, jeho vítězství by však nebylo tak výrazné jako v minulých volbách, tvrdí závěry průzkumu provedeného institutem Ifop a společností Fiducial, o kterém dnes píše mimo jiné list Le Figaro.

Stejně jako v minulých volbách by Macron porazil Le Penovou ve druhém kole. Pro současného prezidenta by hlasovalo 55 procent voličů, zatímco lídryně Národního sdružení (RN) by si připsala 45 procent hlasů. Oproti volbám v roce 2017 by si ale Macron pohoršil o více než deset procentních bodů (tehdy získal 66,1 procent hlasů, zatímco Le Penová 33,9 procent).

? Présidentielle 2022Un rapport de forces politique toujours articulé autour du duel Emmanuel Macron - Marine Le Pen, qu’aucun ténor de la droite ne parvient à bousculer.➡ Résultats détaillés : https://t.co/zMFd577EJI pic.twitter.com/HUyVY5qtU3

— Ifop Opinion (@IfopOpinion) June 22, 2020

Nejvíce hlasů v prvním kole voleb by získal buď Macron, nebo Le Penová podle toho, jaký z dalších kandidátů by reprezentoval pravici, tedy Republikány (LR). Pokud by to byl bývalý ministr vnitra, financí a rozpočtu François Baroin, připsal by si Macron 28 procent hlasů a Le Penová 27 procent. Pokud by místo Baroina kandidoval bývalý ministr zdravotnictví a práce Xavier Bertrand, karty by se otočily a v prvním kole by zvítězila Le Penová s 28 procenty hlasů, na Macrona by zbylo 26 procent.

Pro Baroina i Bertranda by přitom hlasovalo 12 procent voličů. Ještě o něco hůře by dopadl kandidát z minulých voleb a předseda krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon, který by přesvědčil jen 11 procent voličů. Další uchazeči o post prezidenta by se nedostali přes 10 procent.

O prezidentské křeslo ve Francii se kandidáti utkají v dubnu roku 2022, prezident bude zvolen na pět let. Pokud žádný z politiků nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, bude se o dva týdny později konat druhé kolo. Z nejznámějších francouzských osobností svůj záměr kandidovat již ohlásila Le Penová. Očekává se, že o druhé volební období se bude ucházet také současný prezident Macron.

Související

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Marine Le Pen Francie průzkumy prezident Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy